05:15 14. srpna 2020
ČR
Získat krátkou URL
20284
Sledujte nás na

Před tím, než se v médiích objevilo prohlášení autorky nápisu na soše Winstona Churchilla na pražském Žižkově, novinářka Tereza Šídlová trvala na tom, že za posprejováním pomníku stali proruské síly za účelem vytváření zmatku v historiografických otázkách. Na tuhle teorii na sociálních sítích později zareagoval europoslanec ODS Jan Zahradil.

Ve svém tvrzení o ruské stopě ve věci posprejování pražské sochy bývalého anglického premiéra Winstona Churchilla vycházela novinářka Šídlová z indicií, jež dlouhodobě sledovala na sociálních sítích. Ty pro ni totiž naznačují, že provedený čin by mohl mít „jasné plusy pro tzv. východní propagandu“.

„Na základě indicií tady na sociálních sítích si nemyslím, že je to autentické. Tu churchillovskou linku jela proruská klika v aféře Koněv ještě před tím, než se v USA a Británii spustily nepokoje proti rasismu,“ napsala Šídlová na svém facebookovém profilu.

Na otázku své sledující, jaký cíl tím Rusové sledují, novinářka odpověděla, že jde především o úsilí relativizovat pravdu o demokratických režimech.

„Cílem může být a podle mě je vytvářet další zmatek v historiografických otázkách, klasická a pro východní informační agresi typická relativizace ,západu‘ a ,východu‘ - ,všichni velikáni mají nějaké mouchy‘, chyby, aby se stírala ta linie mezi demokratickým a autoritářským, příprava argumentů pro nějaké budoucí střety v těchto otázkách – podívejte, Čechům vadí i minulost Churchilla, atd.,“ uvedla v prohlášení novinářka Tereza Šídlová.

Reakce Jana Zahradila

„U nejmenované české novinářky (ne, nebudu bonzovat) už zcela vážně jede teorie, že posprejování Churchilla je dílem ruských trollů. Aby se nám o trochu víc zošklivil soudobý Západ a aby nám začalo být o trochu víc líto Koněva,“ vykládá europoslanec pozici novinářky.

Podle Zahradila jsou však tyto argumenty daleko od reality a působí paranoidně. „Tyhle teorie začínají být zrcadlově obráceným obrazem takového Hájka a jeho všemocných iluminátů, korporací a ,volstrýtu‘,“ tvrdí politik.

Všímá si přitom zásadního rozdílu ve vnímání veřejností stejně konspiračních představ. „Rozdíl je v tom, že Hájkův stihomam je mainstreamem (oprávněně) vysmíván, kdežto tento stihomam je týmž mainstreamem brán vážně,“ poznamenal.

Ideologická vlna

Na svém Twitteru pak dodal komentář novináře Zbyňka Petráčka pro Lidové noviny, v němž se autor na tento případ s posprejováním pomníku Churchilla dívá v rámci širšího kontextu souvislostí. Zahradil však upozorňuje, že logika novináře je podle současných měřítek marginální a nemá šanci na to, aby byla veřejností brána vážně. „Dostane za to nepochybně nálepku ,Putinova děvka‘,“ řekl Zahradil.

Petráček si totiž všímá, že současné přehodnocení životní činnosti a zásluh historických osobností, ať už se jedná o maršála Koněva nebo Winstona Churchilla, je projevem nové ideologické vlny usilující o změnu společenských hodnot a priorit.

„Praha už gestem potvrdila, že maršál Koněv správným osvoboditelem nebyl. Pryč s jeho pomníkem. Ale teď se ukazuje, že ani Winston Churchill nesplňuje parametry. Aspoň pro ty, kteří mu vyčítají rasismus. Nastříkali mu to na pomník. Těžko se ubránit dojmu, že kritický vztah ke Koněvovi i Churchillovi napájí táž ideologická vlna. Vlna, která více než německou agresivitu před osmdesáti lety odsuzuje národní stát či roli ,starého bílého muže‘. D ní zapadá kritika stalinisty Koněva i konzervativce Churchilla,“ napsal Zbyněk Petráček.

Prohlášení autorek nápisu na soše Winstona Churchilla

V českých médiích se však včera objevilo prohlášení autorek kontroverzního skutku, kde vysvětlují důvod své akce, což zároveň potvrdilo chybnost teorie prosazované Terezou Šídlovou.

Autorky nápisu ve svém prohlášení totiž uvedly, že již dlouhou dobu mají výhrady k tomu, jak se prezentuje historická úloha bývalého britského premiéra Churchilla. Protestní akce vyvolané smrtí Afroameričana George Floyda se staly vhodnou záminkou k tomu, aby vyjádřily svůj záporný postoj vůči obrazu britského politika, který panuje v současném historickém a politickém diskurzu.

Autorky rovněž tvrdí, že nepopírají úspěchy a zásluhy Churchilla. Nicméně je podle jejich názoru třeba věnovat dostatečnou pozornost i těm zločinům, na nichž se podílel během svého politického působení. Zdůrazňují například jeho odpovědnost za hladomor v Bengálsku v roce 1943, jehož důsledkem byla smrt až tří milionů lidí. Nenechávají bez povšimnutí ani jeho rozhodnutí použít chemické zbraně proti protestujícím v Iráku v roce 1921 či rozkazy střílet do protestujících horníků ve Walesu. Autorky nemají sebemenší pochyby v tom, že Winston Churchill zastával rasistické postoje, což podle jejich slov potvrzuje řada jeho výroků.

„Dalším častým argumentem ve snahách obhájit Churchilla bývá to, že v jeho době byl rasismus mnohem běžnější, společensky přijímanější skutečností než dnes. Mnoho pramenů však dokazuje, že jeho rasová nesnášenlivost byla i v dobovém kontextu výjimečná,“ nešetřily svou kritikou odpůrkyně bývalého britského premiéra.

Více:

Válka s památkami: V USA a Evropě se ničí a znesvěcuje historické dědictví
Vznikne v Praze nový pomník maršála Koněva? Šéf KSČM poodhalil detaily
České ministerstvo zahraničí přijalo návrh Moskvy na vyřešení krize kolem pomníku Koněva
Štítky:
Česká republika, Rusko, konspirační teorie, historická pravda, Winston Churchill
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář