07:12 24. září 2020
ČR
Získat krátkou URL
2460
Sledujte nás na

V deníku Právo se dnes objevil článek s názvem „Black Lives Matter a ti druzí“, jehož autorem je veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Ten se v textu zamyslel nad diskriminací obecně a dotkl se nejen protestů Black Lives Matter, ale také sporů mezi církvemi či tématu rovnoprávnosti mužů a žen. Co všechno Křeček prozradil?

Hned úvodu veřejný ochránce práv píše, že heslo amerických protestů Black Lives Matter (Na černošských životech záleží), které český prezident Miloše Zeman nedávno označil za rasistické, je asi obyčejným lidem u nás stejně málo pochopitelné jako jiná běsnění, kde nakonec lze jen těžko rozeznat demonstranta usilujícího o dobrou věc od rabujícího člena gangu.

Podle Křečka však nejde o jediný společenský spor, který se dnes módně nazývá kulturní válka, před nímž stojíme a který jsme málo ochotni pochopit.

„Spory mezi katolickou církví a církvemi nekatolickými byly po dlouhá léta součástí i našich dějin, a přesto jen obtížně chápeme destrukční vliv tohoto problému třeba na politiku v Severním Irsku. A nemluvě již o sporu šíitů a sunnitů, jehož příčinu již dávno zavál nejen písek blízkovýchodních pouští, ale i běh času a který však přesto stále tragicky ovlivňuje poměry v mnoha státech,“ uvádí příklady.

Poté se ombudsman pokusil zeptat: „Proč?“ Odpověď by dle něj mohla znít tak, že právně garantované uspořádání společnosti se nestalo dosud obecně sdíleným a respektovaným. „Snad proto, že od právního uspořádání uplynula krátká doba?“ pokládá si další otázku.

Následně uznává, že ve Spojených státech bylo otroctví z Afriky násilně „dovezených“ černochů právně i ekonomicky obhajováno i v době, když už ostatní státy jako Francie nebo Anglie dávno uznaly a praktikovaly jeho lidskoprávní nepřijatelnost. Z tohoto důvodu mu přijde logická otázka, že když jsou dnes Spojené státy pro mnohé vzorem demokratického uspořádání společnosti, proč pak tedy toto antirasistické běsnění?

„Lze jen obtížně srovnávat nesrovnatelné, ale teprve v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století byly odstraněny i právní překážky v rovnoprávnosti žen. Snad proto i dnes slýcháme mnohé o jejich nerovném postavení u nás? Ale není tomu tak hlavně proto, že samotné právo, právní řád, nepostačuje ani při demokratickém uspořádání státu k určení postavení člověka a občana bez jeho aktivního usilování, bez osobní volby, bez individuálního rozhodnutí?“ nastiňuje možný pohled na věc.

Křeček dále v článku uvádí, že samozřejmě existují překážky v sociálním postavení člověka nebo v jeho osobnostní determinaci. Podle jeho mínění však možná hledáme začasté příčiny dnešních konfliktů nebo dokonce konflikty samotné v tom, že se nám nedostává vůle nebo ochoty k individuálnímu rozhodnutí chovat se jinak.

„Že se mnohým zdá jednodušší a žel i politicky vhodnější a možná i společensky efektivnější postavit se jaksi do role diskriminovaného a nerovně postaveného z povolání?“ zamýšlí se.

Ombudsman také dodává, že právní postavení Romů je bez výjimky zcela rovnoprávné, a přesto dnes a denně, z domova i z ciziny slyšíme o jejich diskriminaci. Vzhledem k tomu se tak aktuálně jen okrajově vyskytla zmínka o tom, že rasismem ovlivněné postavení Afroameričanů v USA by bylo možné srovnávat s postavením Romů v Evropě nebo přímo u nás.

„Častějším opakováním tohoto názoru se již nikdo naštěstí nehodlal dále zesměšňovat, neboť je-li obecně přijímán názor, že na vytvořeném bohatství v USA měla v minulosti značný podíl práce černošských otroků, pak totéž se o evropských Romech v žádném případě říci nedá. Přesto však kupodivu některé otázky, které mnozí aktuálně v USA kladou zastáncům BLM, je možné položit i Romům u nás,“ tvrdí veřejný ochránce práv.

V závěru svého textu pak klade zajímavé otázky. Zamýšlí se například nad tím, proč se lidé nezaměstnají sami, když tvrdí, že je nikdo nechce přijmout do práce, nebo proč nezakládají společnosti podílející se třeba na zvelebení bydlení ve vyloučených lokalitách.

„Nechtějí vám přidělit byt? Proč si sami nepostavíte domy a byty jako tisíce jiných neromských družstevníků u nás? K financování takových aktivit by se jistě našlo dostatek prostředků ve státním i neziskovém sektoru, kde se nyní na zcela zjevně neúčinnou „integraci“ používají stamiliony,“ představuje několik možností.

V neposlední řadě tvrdí, že hledání odpovědí na takto položené otázky ukazuje na mnohem závažnější příčiny těchto problémů, než by se na první pohled mohlo zdát.

„Již také proto, že pokusit se o nalezení reálné odpovědi může pouze Rom, neboť bezpochyby u každého jiného by vyslovení takových odpovědi zakládalo obvinění z rasismu asi stejně tak jako samotné položení těchto otázek. Ale jak chcete spořádanou společnost bez nich?“ uvádí závěrem.

Black Lives Matter

BLM je mezinárodní, aktivistické hnutí, které vzniklo ve Spojených státech již v roce 2013. Upozorňuje na případy zvýšeného policejního násilí, rasové nerovnosti a systematického rasismu vůči černochům.

Nyní se toto hnutí dalo opět do pohybu zejména kvůli smrti Afroameričana George Floyda, k němuž došlo v americkém státě Minnesota. Tam vypukly protesty a nepokoje poté, co jeden z policistů při zatýkání dotyčného usmrtil. Celá věc se měla tak, že se policie pokusila o zadržení George Floyda poté, co jí zavolali z obchodu s potravinami a oznámili, že jim prý nabídl padělanou bankovku. Při zadržení jeden z příslušníků policie klečel na Floydově krku nehledě na jeho výkřiky, že nemůže dýchat. Afroameričan následně zemřel v jedné z nemocnic.

Protesty se později rozšířily i do dalších států země a nabraly agresivní směr. Kvůli tomuto incidentu se tak vyostřila celá diskuze o rasové diskriminaci. V mnoha městech se konají protestní akce a bourají se pomníky vojáků Konfederace v americké občanské válce.

Protesty na podporu hnutí Black Lives Matter se konaly i v jiných zemích, především ve Velké Británii, Francii, Švédsku, v Austrálii, Itálii a ve Španělsku.

Více:

Křeček odhalil plány, tohle po Šabatové platit nechce. „Takový přístup považuji za aktivistický,“ uvedl
Ombudsman čelí kritice kvůli porodům. „Mainstream a liberálové spustili útočnou kampaň proti Křečkovi,“ reaguje Ovčáček
„Nejen Churchill.“ Ombudsmana Křečka obvinili z rasismu. Na úřad mu namalovali tohle
Štítky:
Právo, Romové, neshody, USA, hnutí, ochránkyně lidských práv, Stanislav Křeček
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář