18:21 19. října 2020
ČR
Získat krátkou URL
4681
Sledujte nás na

Bezpečnostní analytik a vojenský expert Jaroslav Štefec se na svém účtu na Facebooku vyjádřil k tomu, že jeho dlouholetý přítel prohlásil, že jsou jeho glosy, úvahy a prognózy „příliš pesimistické“. Odborník nyní vysvětlil, proč s jeho názorem nesouhlasí, ale souhlasil s tím, že je pesimista, což v podstatě znamená dobře informovaného optimistu.

Štefec na svém účtu uvádí, že mu to nedalo a na slova svého přítele musel reagovat. Podotkl, že si váží optimismu a souhlasil i s tvrzením, že nejhorší smrt je z vyděšení. Přesto se však našlo něco, v čem stejný názor se svým přítelem nesdílel.

„Nemyslím si ale, že prognózy (jak mi napsal) „…by se měly řídit situací“. Že pro varovné scénáře je vhodnější období stability, zatímco v dobách krizí je třeba vytvářet prognózy optimistické. Ne, že bych s ním zcela nesouhlasil. Mám ale problém s tím, co je období stability, a co období krize a rozvratu,“ uvedl.

„Pesimista je dobře informovaný optimista.“

Dále ve svém postu vysvětlil, že on má osobně za to, že současné období je (stále ještě) obdobím relativní stability. Máme v něm totiž čas alespoň na to, abychom identifikovali hrozby pro naši zemi, pro naši civilizaci i pro náš „normální“ život, správně je pojmenovali a připravili se na krizové scénáře, z nichž minimálně některé dojdou bezesporu realizace. Zdůrazňuje přitom, že těch krizí, hrozících vypuknutím, je víc než dost a doba, řečeno s básníkem, je těhotná změnou.

„Já sám jsem přirozený pesimista, což plyne ze zkušeností a znalostí. Jak praví populární přísloví, pesimista je dobře informovaný optimista. Mé (z pohledu přítele pesimistické, z mého naopak realistické) vize a prognózy jsou založeny na objektivních informacích, často se míjejících jak s těmi mainstreamovými, tak s těmi, publikovanými na různých zdrojích, nazývajících se s oblibou „alternativními“,“ objasnil svůj pohled na věc.

Vyzdvihl přitom, že sleduje jeden jediný cíl, a sice důrazně upozorňovat na objektivně existující rizika a jejich trendy. Rovněž chce důrazně připomínat, že vše má svá pravidla a zákony, ať už jde o vesmír, přírodu či společnost.

„Pokud se je pokusíme ohýbat nebo ignorovat, zničí nás to,“ tvrdí a dodává: „Savci – lidé i zvířata – mají a vždy budou mít pouze dvě pohlaví stejně tak, jako součet úhlů trojúhelníku v euklidovské rovině vždy byl, je a bude roven 180°. I kdyby se inženýři, ti sociální i ti skuteční, na hlavu postavili, tvrdili opak a pokoušeli se na svých interpretacích skutečnosti vyprojektovat a postavit tu novou společnost, tu nový most, skončí oba pokusy nutně katastrofou. Přičemž na velkolepém obrazu historie lidstva ten zkolabovaný most bude pouhou mikroskopickou tečkou mušince oproti notně rozpláclému obřímu slonímu lejnu zkolabované společnosti,“ míní.

Imigrace a katastrofální důsledky

Dle jeho slov navíc v historii není znám ANI JEDINÝ PŘÍPAD masivní imigrace lidí primitivnějšího a agresivnějšího kulturního okruhu do okruhu vyspělejšího, která by neskončila katastrofálně pro původní obyvatelstvo infiltrovaného území. A snaží se vše dokládat příklady.

„Viz například období stěhování národů a pád římské říše, nebo osud původních křesťanských států na území dnešního Středního východu a Turecka, které byly kompletně „přemazány“ (nejen obrazně, ale i fyzicky – například dnešní obyvatelstvo Egypta nemá s původními staviteli pyramid téměř nic společného; ti byli zotročeni a vyvražděni a jejich historická paměť kompletně zanikla) novým agresivním prvkem, kterým je radikální islám,“ doplnil.

A právě před takovou hrozbou dnes podle Štefce stojí také samotná Evropa. Té přitom trvalo několik století, než se uvolila pomoci umírající křesťanské civilizaci ve zmíněných oblastech.

„Zatím máme čas se vzpamatovat, uvědomit si, co vlastně chceme, a především – místo dlouho hýčkané „měkké síly“ nastolit tu „tvrdou“. Stručně řečeno, je načase do rukaviček, v nichž jsme jako Evropa dosud jednali jak vůči protivníkům, tak vůči některým rádoby spojencům (a měli bychom si konečně ujasnit, kdo je kdo), strčit solidní podkovu,“ myslí si.

V souvislosti s tím je tak přesvědčen o tom, že pokud nebudeme přemýšlet nad historickými a přírodními paralelami, dopadneme špatně.

„Musíme se přestat bát nazývat věci pravými jmény a pochopit, že co je dobré pro zachování naší civilizace sice může jiné bolet, ale pro nás je to otázka života a smrti. A rozhodně raději „oni“ než „my“,“ říká „pesimista“.

Závěrem pak analytik promluvil o tzv. matematice přežití, což je dle jeho výkladu jednoduchý binární rozhodovací systém mezi pouhými dvěma stavy – přežít, nebo zemřít. Konkrétně, zda přežít za cenu obětování slabších, přežít díky „sobecké“ obraně území a zásob nutných k přežití pro nás a naše blízké, nebo kompletně vymřít ve jménu jakési bezbřehého výkladu humanity a lidských práv pod hlavičkou „evropských hodnot“.

„Je načase dát jasně a rozhodně najevo, že tohle není nic pro nás. Je potřeba začít skutečně analyzovat hrozby, připravovat realistické krizové scénáře a hlavně, naplňovat je personálně i věcně a být připraveni je prakticky použít. Pandemie SARS-CoV-2 nám budiž varováním. Nebo možná spíš mementem mori,“ uzavřel dané téma Štefec.

Více:

Štefec o kandidatuře Kanye Westa: ČR nezbývá než se modlit, aby debilita gerontokracie USA nepřekročila všechny meze
„Kýžený výstřel zřejmě právě padl.“ Analytik Štefec předpovídá reakci kavárny na zadržení poradce šéfa Roskosmosu
Štefec: NATO oslabilo armády V4; ČR bez bojového potenciálu. Hampl/Skála: V USA to vře
Štítky:
Facebook, reakce, pesimista, analytik, Jaroslav Štefec
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář