14:50 23. září 2020
ČR
Získat krátkou URL
34991
Sledujte nás na

Český rozhlas v pátek zveřejnil článek, který vypráví příběh poválečného masakru německého obyvatelstva v Ústí nad Labem, v němž jako katalyzátor posloužil výbuch muničního skladu. To, co ale vzbudilo vášnivé reakce čtenářů, byla základní myšlenka, která celým vyprávěním hýbala. Zločiny na Němcích totiž zůstaly nepotrestány, uvádí se v článku.

Jak uvádí portál Českého rozhlasu, dne 31. července 1945 v Ústí nad Labem vybouchnul muniční sklad, což následně spustilo na mostě doktora Edvarda Beneše vlnu násilí proti tamnímu německému obyvatelstvu. Stalo se tak hlavně proto, že za výbuchem podle většinového veřejného mínění stála právě německá sabotáž.

„Výbuch muničního skladu v ústecké čtvrti Krásné Březno si vyžádal 27 mrtvých a desítky raněných. Ti, kteří toužili po pomstě a násilí, měli jasno – byla to sabotáž, Němci zvedají hlavu. Do Labe s nimi!“ píší se v článku.

Redaktoři však následně upozorňují, že ve skutečnosti dnes existuje již několik různých hypotéz ohledně toho, co se stalo tou pravou příčinou výbuchu muničního skladu.

„Nevíme, co bylo příčinou výbuchu muničního skladu – byl to čin Werwolfů – německá sabotáž, nebo naopak provokace české strany, organizovaná lidmi kolem štábního kapitána Bedřicha Pokorného? Nebo to byla prostě jen nešťastná náhoda? To dodnes není jasné,“ cituje Rozhlas historika Rokoského.

Po uvedení dalších potenciálně možných příčin výbuchu se v článku zdůrazňuje, že státní vyšetřování bez ohledu na to přišlo se závěry už druhý den a jeho výsledkem bylo to, že se jednalo výlučně o sabotáž Werwolfů, tedy členů nacistické záškodnické organizace.

„Ústecký masakr je jedním z nepotrestaných československých válečných zločinů. Jak podotýká ústecký archivář Vladimír Kaiser, běsnění toho červencového odpoledne dnes v Ústí nad Labem připomínají dvě pamětní desky,“ shrnuje se v článku.

Reakce čtenářů

Drtivá většina uživatelů ale pod tímto článkem, zveřejněném na facebookovém účtu Českého rozhlasu, vyslovila názor, že v žádném potrestání nevidí nic zvláštního, jelikož se projevy pomsty v našem světě zpravidla stávají běžnou reakcí na násilí. I když to samozřejmě není správné, nelze popírat, že člověk dodnes v každém případě žije podle této zásady pocházející ze Starého zákona. „Jakže se to říká? Oko za oko…,“ připomněl uživatel Ferda Mravenec.

„Násilí plodí další násilí, bohužel,“ doplnil další komentující jménem Lubomír Štefánek.

„Když soudíte dnes ty lidi, jste si jistí, že kdyby jste si prošli tím, čím oni, a přišli byste o příslušníky své rodiny, že byste se chovali mírumilovně? Jakpak se chovali sudetští Němci při násilných odsunech Čechů ze Sudet v roce 1938? Suďte, až budete žít jejích životy pod protektorátem, kdy za jedno slovo byl trest smrti! Jak si někteří lidé hrají na velice morální…“ poznamenal Michal Kroulík.

„A řádění SS 8.5 1945 v Jelením příkopu na Pražském hradě, kde zmasakrovali 21 mladých pražských povstalců, bylo potrestáno? Řezali jim maso z těla za živa, vypichovali oči a házeli do příkopu a zaměstnanci Hradu na to museli koukat!! A bylo to taky už po kapitulaci Němců. Až budou politováni naši lidé, hlavně byli vinni tím, že byli Češi, tak pak polituji možná národ, co volil Hitlera a chtěl nás vyhladit,“ všímá si dalšího aspektu Josef Klimeš.

Mnoha uživatelům dokonce přišlo zcela nevhodné, že se v poslední době snaží dnešním generacím dávat za vinu činy předchůdců.

„Už je to trapné, jak se veřejnoprávní média několik posledních dekád snaží z tehdejší doby vytahovat to, co se dělo za příkoří chudákům fašistům a poukazovat na české viníky,“ poznamenal Josef Sklenář.

„A co? Neměli bychom se ještě omluvit??“ pohoršuje se Theodor Splav.

Zuzana Neradová ale vzápětí tomuto muži položila otázku a zajímala se, proč si Theodor myslí, že je omluva nevhodná. „Znáte ty příběhy přeživších Šoa, které nezabili nacisté, ale jejich sousedé, protože mluvili německy? Znáte ty příběhy o německých partizánech, co byli vlečeni za koňmi v provazech?“ ptala se.

„A znáte příběhy tisíce umučených žen na konci války Němci v pochodech smrti za podpory místního německého obyvatelstva? A hony pořádané „hodnými Němci“ na ty, co z těchto pochodů utekli? V době, kdy válka byla prohraná a Berlín obsazen RA? “ obrátil se další uživatel Radek Handel na Zuzanu Neradovou.

Podle dalšího uživatele však uvědomění si své viny má v každém případě velice důležitý význam, a to hlavně z hlediska toho, že by to pomohlo dosáhnout cíle liberálních hodnot.

„Nejpodstatnější je otázka, proč si Češi odmítají nechat implantovat dědičnou vinu, kterou by pak mohli dobrými skutky odčiňovat. Cíle liberálních hodnot by se tak mnohem snadněji realizovaly,“ je přesvědčen Josef Cholévka.

Více:

Německá historička: Sexuální násilí během války oslabuje nepřítele a stmeluje armádu
V Německu našli bombu z doby 2. světové války, připravuje se hromadná evakuace
„Vladimir Putin zase vyškolil západní ideology jako malé chlapce.“ Blaha promluvil o boji proti přepisování dějin
Štítky:
Ústí nad Labem, masakr, Druhá světová válka
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář