02:53 23. září 2020
ČR
Získat krátkou URL
8221
Sledujte nás na

Známá česká ekonomka a bloggerka Markéta Šichtařová zveřejnila na blogu iDnes.cz článek s názvem Rasismus je zpátky a sílí. V něm se věnuje tomu, že společnost Google přišla s novinkou, a sice, že ve svém vyhledavači začala označovat podniky či obchody vlastněné Afroameričany atributem s názvem „Black-owned“. Co si o tom dotyčná myslí?

Šichtařová hned v úvodu píše, že jde vlastně o „obchodní“ odpověď na politickou kampaň Black lives matter. Zdůrazňuje přitom, že černoši nejsou jediní, kdo se mohou nechat takto označit na podporu svého podnikání.

„Podobně je možné uvést do atributu „zvláštnosti místa“ například také to, že podnik vedou ženy či že je vhodný pro zástupce LGBT komunity,“ vysvětluje a dodává: „Na tuhle novinu se můžeme dívat všelijak. Ovšem ten jediný pohled, který neuznávám, je ten, který s největší pravděpodobností celou akci taky motivoval: Totiž pokus o podporu černochů. To je totiž rasismus jako prase.“

Rasismus jak vyšitý…

Ekonomka dále podotkla, že by se na celou iniciativu Googlu dalo dívat také jako na skvělý marketingový tah. Protože, když je po něčem poptávka, tak dává smysl ji uspokojit, uvádí. V tom je totiž dle Šichtařové podstata vydělávání peněz. Následně nastínila, jak funguje obchod a co je jeho podstatou. Dodává tedy, že obchod je vysoce morálním počinem, který zvyšuje užitek obou stran, a to za cenu pro oba dohodnutou a akceptovatelnou.

„V trochu širším a přeneseném pojetí můžeme princip obchodu vidět i v mezilidských vztazích: Přítel mi svou přítomností, svým chováním, svými vlastnostmi navozuje veskrze příjemný pocit – a já mu za to „platím“ svou přízní. Oba jsme obohaceni. Jakmile mi ale kamarád začne pít krev, jen co se na něj podívám, nemám už víc motivaci se s ním stýkat a „platit“ mu za jeho existenci v mém životě mou přízní. Není nad princip obchodu,“ uvedla.

Pokračovala pak tím, že pokud se i na počin Googlu podíváme touto optikou, pak je vše v pořádku. Je zde totiž dle ní poptávka po označení „černých“ obchodů, tak je tedy Google značí. „Je-li to čistokrevný obchod, fajn. Provozovatelé, zákazníci i Google jsou spokojeni, protože dostali, co chtěli, užitek všech vzrostl,“ uvedla a podotkla, že není co namítat, až na jeden důležitý fakt.

„Až na to, že aktuálně je společenská situace nastavená tak, že kdyby snad bílý majitel obchodu chtěl označit, že jeho obchod je „bílý“, se zlou by se potázal. A přitom poptávka by tu beze sporu byla. Byla by však označená za rasistickou. Ejhle, on to tedy asi nebude čistokrevný obchod. Najednou se ukazuje, že je to ideologie. A odtud už to není dobré,“ myslí si.

Vyplývá z toho totiž to, že bílý má najednou méně práv než černý. Dle Šichtařové navíc bílý člověk nemůže provozovat stejný marketing na podporu svého obchodu jako černý. „Jak by se asi Google díval na to, kdyby se objevil inzerát: „Pronajmu byt – zn.: Bílý majitel“? Byla by to rasistická kauza jako hrom. A asi i na paragrafy by došlo,“ míní.

Rasismus = odporný kolektivismus

Dále česká odbornice tvrdí, že sice nechápe takové jednání, ale dodává, ať si klidně kdokoliv označuje svůj podnik jako černý, lesbický, transvestitský, romský apod. Je to totiž jeho svaté právo hlásit se k nějaké skupině.

„Já to sice nechápu, protože mi uniká, proč se někteří lidé chtějí schovávat za jakékoliv skupiny – já jsem já, já nejsem „my“, nikdy by mě ani nenapadlo schovávat svou osobnost za označení jakéhokoliv gangu. Ale budiž, chtějí to mít, nechť to mají. Ale v tom případě je zrovna tak přípustné, aby se bílý muž označil za bílého muže coby majitele podniku. Protože černá žena není ničím víc než bílý muž. Obojí je jen popisem fyziologie – a nemá to nic společného s kvalitou bytosti,“ stojí si za svým.

Poukazuje rovněž na to, že skutečnost, že se kdokoliv narodí v nějaké skupině, není jeho zásluhou a popisem jeho charakteru.

Jako další se dotýká tématu rasismu v USA, v nichž byl podle jejích slov již dlouhá desetiletí problémem. A vypadá to, že zcela jednoznačně zde ještě pořád mnoho rasistů je.

„Dnešní odpovědí společnosti na rasismus vůči černým ovšem není opovrhování rasismem a rostoucí barvoslepost, ale pravý opak: Dnešní odpovědí na rasismus je pozitivní diskriminace menšin a rasismus vůči bílým,“ myslí si a dodává: „Rasismus není ničím jiným než odporným kolektivismem.“

Myslí si také, že i kdyby, čistě hypoteticky, bylo u nějaké skupiny nějak statisticky možné prokázat, že je třeba v průměru v něčem lepší/horší, pak by to byl pořád jenom průměr, který by dle ní neříkal vůbec nic o tom kterém jednotlivci.

„Na kolektivismu je odporné to, že jednotlivci nedává žádná práva a věří, že tlupa je víc než jednotlivec. A rasismus je tou nejprimitivnější formou kolektivismu. Odpovídá kolektivistické neschopnosti vidět jedince. Je úplně jedno, jestli tenhle kolektivismus nějakou skupinu adoruje, nebo zatracuje. Ve své podstatě není velký rozdíl mezi tím, jestli Židé museli v nacistickém Německu nosit hvězdu, anebo jestli běloši si na rozdíl od černochů nesmí označit svůj obchod jako bílý,“ dodává.

Oba tyto příklady totiž dle ní ignorují člověka jako jednotlivou bytost. Stejně tak to ale ignoruje fakt, že v obou skupinách se vyskytovali géniové i hlupáci, úžasní lidé i prevíti.

Dnešní svět a „rasismus naruby“

V neposlední řadě se Šichtařová ve svém textu zaměřila na to, proč se dnes vlastně k rasismu „naruby“ znovu vracíme, když už v předešlých desetiletích do značné míry vymizel.

„Nu – protože celý svět zažívá renesanci odporného kolektivismu. Lidé nejsou ochotni myslet samostatně a schovávají se za skupiny, myslí v mantinelech skupin. V dnešním kolektivistickém světě se prostor pro jednotlivce vytrácí, a tak je snadné vnímat člověka jen jako část gangu: bílého, černého, ženu, muže či příslušníka jakékoliv jiné skupiny,“ vyjadřuje svůj pohled na věc.

Zmínka padla i o hnutí Black lives matter, které dle ní nebojuje proti rasismu. „Stejně jako označování černých obchodů na Googlu není pouhou obchodní segmentací trhu a naplňováním poptávky, o které by se jednalo, kdyby se stejně označovat mohli i bílí. Ve skutečnosti obojí je čistokrevným rasismem, který je dokonce institucionálně posvěcen. V obou případech jde totiž o kolektivistické vnímání jedné rasy jako homogenní skupiny – bez ohledu na to, jaké vlastnosti má ten který jednotlivec,“ míní.

V závěru pak představuje jakési „rozhřešení, co s tím“.

„Asi takhle: Rasismus poroste. Ano, poroste. Poroste, protože kolektivistické vnímání dál sílí. A protože jakýkoliv kolektivismus je čiré zlo, také neexistuje řešení rasismu dané jakoukoliv společnou akcí či společným zákonem,“ píše a dodává: „Rasismus totiž zmizí, až počet těch silných osobností, které samy sebe vnímají jako jednotlivce, převládne ve společnosti nad slabochy, kteří mají pocit, že cokoliv mohou dosáhnout jedině jako dav.“

Více:

Druhou vlnu si EU vytvořit musí. Šichtařová odhalila pravý důvod koronavirové hysterie
Šichtařová na Hrad? Člen RRTV Petrov srovnal českou ekonomku se „snaživou EU školačkou“ Čaputovou
„Havel ani Klaus netoužili jen po moci.“ Petrov o kandidatuře Šichtařové na Hrad
Štítky:
podniky, hnutí, rasismus, ekonom, Markéta Šichtařová
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář