03:25 23. září 2020
ČR
Získat krátkou URL
7504
Sledujte nás na

Bývalý politik Miroslav Macek jasně vysvětluje, proč západní státy nepodnikly žádné podstatné kroky po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Tvrdí, že v případě Londýna rozhodujícím faktorem byly obchodní zájmy, zatímco Washington nechtěl zhoršovat vztahy s Moskvou. Peking se přitom proti invazi ostře ohradil.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 a následné potlačení pražského jara a spolu s ním i posledních nadějí na pokračování reformního procesu nebyly pro západní země klíčovým tématem zahraničněpolitické agendy, myslí si bývalý politik a publicista Miroslav Macek. Podle jeho slov Západ v té době upřednostňoval vlastní obchodní a bezpečnostní zájmy a nechtěl, aby se srpnová invaze stala jakýmsi kamenem úrazu ve vztazích se Sovětským svazem.

Tehdejší cíle Washingtonu ležely v bezpečnostní oblasti a spočívaly ve snaze dosáhnout pokroku na cestě k uvolňování mezinárodního napětí. Otázka Československa v tomto kontextu přitom nebyla pro Bílý dům nějak zásadní a samotnou invazi prezident USA označil za „pouhou nehodu na cestě k uvolňování napětí”. Žádný protest nepřišel ani z britské strany, jelikož by to mohlo poškodit její obchodní vztahy s Moskvou. Francie měla v té době své vlastní starosti spojené s protestním hnutím, žádné podpory se Praha nedočkala ani ze strany Rakouska, jehož ministr zahraničí a budoucí generální tajemník OSN Kurt Waldheim nařídil, aby vydání víz československým občanům bylo pozastaveno. 

Jedinou velmocí, která se postavila za Československo a odsoudila srpnovou invazi, byla právě komunistická Čína, říká Macek.

„Předseda komunistické strany Číny Mao Ce - tung invazi ostře odsoudil, pročínsky orientovaná Albánie na protest vystoupila z Varšavské smlouvy,” uvedl český expert.

Dohoda dvou velmocí

Podle názoru bezpečnostního analytika Jana Schneidera by v případě, kdyby sovětské vojenské jednotky dostaly povolení zůstat na území Československa i po vojenských cvičeních Varšavské smlouvy, k násilné invazi v roce 1968 možná nikdy nedošlo. Rozmístění sovětských vojsk v Československu mělo být totiž součástí vyrovnání taktických pozic mezi NATO a východním blokem.

„Jak vyplynulo ze sovětsko-amerických jednání v Glassboro 1967 – zřejmě šlo o vyrovnání taktických pozic obou vojenských bloků, které bylo podmínkou dalších strategických rozhovorů o jaderném odzbrojení, které pak probíhaly bez ohledu na rozhořčení kvůli okupaci Československa a byly zakončeny smlouvou SALT I v roce 1972. To rozhořčení se spíše týkalo způsobu provedení, nikoliv samotného faktu. Ten byl zřejmě domluven,“ tvrdí expert.

Více:

Hamáček o cestě na Tchaj-wan: USA se těší, budou sledovat, jak silně bude Čína reagovat. ČR bude jen pokusný králík
Štěpánek o cestě Vystrčila na Tchaj-wan: Nejhloupější český zahraničně politický počin od doby Havla
„Tuhle část moc nezdůrazňujeme.” Klaus ml. poukázal na důsledky invaze 1968, na které Češi neradi vzpomínají
Proč takto nepřipomínáte Mnichov? Milion chvilek se pochlubil aktivitou na 21. srpna, ale od uživatelů schytal výprask
„Invaze z roku 1968 byla domluvena s Američany.“ Schneider odhalil, co přesně získaly USA díky potlačení pražského jara
Štítky:
Pražské jaro 1968, obchodování, Sovětský svaz, USA, Čína, Varšavská smlouva, invaze
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář