22:27 01. října 2020
ČR
Získat krátkou URL
271241
Sledujte nás na

Výročí rozpoutání 2. světové války v českém mediálním prostoru zůstalo bez výrazného zájmu. Řada politiků si této skutečnosti všimla a objevily se otázky, co je důvodem tohoto podivného opomenutí. Václav Klaus ml. předpokládá, že jde o záměrné přehlížení, zatímco Kateřina Konečná se ptá, zda to bude stejné i na výročí podepsání Mnichovské dohody.

Dne 1. září 1939 nacistické Německo v čele s Adolfem Hitlerem zaútočilo na Polsko a zahájilo nejkrvavější válečný konflikt 20. století. Právě včera uplynulo přesně 81 let od začátku této tragédie, což se ale v českých mediích nestalo předmětem jakékoliv rozsáhlé diskuze. Tuto skutečnost zdůraznili i někteří čeští politici, jejichž reakce na postup místních médií byla přinejmenším skeptická.

Podle šéfa Trikolóry Václava Klause mladšího představitelé médií uplatňuji selektivní přístup, co se týče věnování pozornosti vůči různým historickým událostem.

„Před 81 lety (1. září 1939) Němci přepadli Polsko a zahájili nejstrašnější válku v dějinách. Média mlčí dnes. Některá výročí se omílají zleva zprava - na některá se má zapomenout. Proč?” položil otázku ve svém včerejším facebookovém příspěvku český poslanec.

Svým textem Klaus ml. spustil vášnivou diskuzi v komentářích. Jeden z uživatelů hned připomněl následný vstup sovětských vojsk do Polska, k němuž došlo 17. září téhož roku.

„A napadení Polska Rudou armádou od východu?” napsal Honza Ježek.

Na tento výrok hned reagovali další komentující, kteří poukázali například na polskou anexi části československého území a roli ostatních hráčů v rozpoutání války.  

„A Polsko zabírajícího české pohraničí až po půl Ostravy, nic,” zdůraznil uživatel František Zemek.

Další uživatel vyslovil svůj nesouhlas s tím, že za začátek 2. světové války je považováno napadení Polska nacistickým Německem, zatímco první obětí hitlerovského expansionismu se stalo právě Československo. Podle něj je důvodem snaha západních států se zbavit viny za rozpoutání konfliktu.

„Asi, kdyby se za počátek války považoval Mnichov, protože jím fakticky je, museli by svou spoluúčast na rozpoutání toho konfliktu přiznat i Velká Británie s Francií,” uvádí svůj argument Pavel Čáp.

Značná část uživatelů se přitom shodla v názoru, že hlavním důvodem opomenutí včerejšího výročí je současná politická konjunktura, a sice přátelské vztahy s Německem a zároveň napjaté s Ruskem.

„Proč? Protože už se začíná psát, že válku nezačalo Německo, ale Sovětský svaz. Jsem zvědavý, kdy se to objeví v učebnicích,” píše Daniel Zámarský.

Má se zapomenout i na Mnichovskou zradu?

Nepříznivé tendence si všimla i europoslankyně a místopředsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Stejně jako Klaus ml. si myslí, že výročí začátku 2. světové války v českých médiích nebyla věnována náležitá pozornost. V souvislosti s tím si vzpomněla i na nadcházející výročí podepsání Mnichovské dohody v roce 1938, v jehož důsledku Československo přišlo o značnou část svého území.

„Že by snad hrůzy, které tímto datem započaly, už nestály za důstojné připomenutí? O jiných událostech se vedou hodinová vysílání, ale o napadení Polska hitlerovským Německem nic. Tak jsem zvědavá na Mnichovskou zradu, třeba to bude lepší,” konstatovala česká politička.

Více:

Senátor Puškov: Polská elita získala svůj kus z rozdělení Československa. Kritizujeme ji, nikoli Poláky
Poslanci přišli s návrhem Dne zrady: Pokud si máme připomínat 21. srpna 1968, proč zapomínáme na 15. března 1939?
„Dnes nárokují Grodno, zítra přijdou na Těšínsko.” Ondráček uvedl, koho protežují a co zamlčují česká média
Blaha k výročí přepadení Polska: Celý den marně čekám na status Matoviče o zákazu německých klobásek
Putin: Leckdo zapomíná na to, že v roce 1941 právě Německo napadlo SSSR
Štítky:
přepadení, Československo, Sovětský svaz, Mnichovská dohoda, Kateřina Konečná, Václav Klaus mladší, média, Německo, Druhá světová válka, Polsko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář