01:53 21. října 2020
ČR
Získat krátkou URL
12542
Sledujte nás na

Bývalý český premiér Jiří Paroubek se s kritikou vrhl na jazykovědce Karla Olivu, který ve svém komentáři pro Lidové noviny zpochybnil správnost dodržování „principu jedné Číny“ v zahraniční politice Česka a Evropské unie.

Právě na začátku svého komentáře pan Oliva konstatuje, že se Česká republika „zapletla do problémů na druhém konci světa“ tím, že se uskutečnila cesta předsedy českého Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wan. Jazykovědec však nesouhlasí s pozicí politiků, kteří Vystrčilovu návštěvu nepodpořili, a dokonce ji kritizovali. Podle jeho mínění nemá dodržování „principu jedné Číny“ být pro Českou republiku důležité, vždyť samotný princip je „dítětem neformální dohody, na které se domluvili poloformální zástupci Čínské lidové republiky a Čínské republiky (Tchaj-wan, pozn. red), když se v roce 1992 sešli v tehdy ještě svobodném Hongkongu“.

Svůj názor Oliva argumentuje také odlišnostmi v intepretacích zmíněné dohody a přichází k tomu, že by to Česko také mohlo „interpretovat po svém“. Následně se docela otevřeně staví proti názoru oficiálního Pekingu na věc, a dotýká se v této souvislosti otázek dodržování lidských práv na Tibetu, Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang a Hongkongu.

„Pokud se česká zahraniční politika skutečně chce brát za lidská práva, neměla by působit dojmem, že si nevšímá arogance, výhrůžek vojenskou silou a prosazování doktríny, výsledkem jejíž realizace by bylo potlačení lidských práv 24 milionů obyvatel Tchaj-wanu,“ sdělil pan Oliva.

Reakce Paroubka

Jeho komentář však narazil na ostrou reakci bývalého českého premiéra Jiřího Paroubka, který jazykovědcovi vytkl, že nerozumí mezinárodním vztahům a měl by „pečlivě zvažovat fakta, nikoli své dojmy“. Poznamenal v této souvislosti, že k přijetí „principu jedné Číny“ došlo nikoli v roce 1992, jak to píše Oliva, ale o několik let dříve.

„Nevím, zda se někdy zástupci čínské vlády sešli se zástupci Kuomintangu z Tchaj-wanu, nebo ne. A není to vůbec důležité, protože princip jediné Číny byl přijat v Šanghajském protokolu, který v roce 1972 podepsali za Čínu Mao Ce-tung a za Spojené státy prezident Nixon. Na základě tohoto paktu zmizel Tchaj-wan z OSN a z Rady bezpečnosti OSN a americká armáda z Tchaj-wanu. Křeslo v Radě bezpečnosti a v OSN místo Tchaj-wanu zaujala právoplatně Čínská lidová republika,“ citují Paroubka Parlamentní listy.

Bývalý český premiér také uvádí, že příkladu Spojených států v dodržování principu jedné Číny v zahraniční politice následovalo Československo počátkem 90. let. Paroubek rovněž odmítl vágní vyjádření principu a dodal, že se v Bruselu nehodlají „zabývat chimérami“ ve vztazích s Pekingem, který je důležitým obchodním partnerem.

Navíc upozornil na skutečnost, že v době roku 1992 o žádném „svobodném Hongkongu“ nešlo. Ten, poznamenává Paroubek, byl kolonií Velké Británie. „V Hongkongu se nekonala žádná demokracie západoevropského či amerického typu. Především nebylo uplatněno rovné hlasovací právo obyvatel a nebyly voleny reprezentativní samosprávné orgány Hongkongu. Prostě Hongkong řídila koloniální správa, a rozdíl mezi kolonií a demokratickým státem by mohl být jasný i výtečnému jazykozpytci,“ sdělil.

Více:

„Nebudou nás v zahraničí brát vážně.“ Filip promluvil o důsledcích cesty Vystrčila na Tchaj-wan. O Číně překvapil
Telička o sankcích, které chce Čína uvalit na ČR kvůli cestě na Tchaj-wan: Nenechme se dál tlačit do kouta a vydírat
„ODS dává svým voličům pořádně zahulit.“ Stonjeková se rozpálila o Havlovi, Vystrčilovi a Tchaj-wanu
Zeman nazval cestu předsedy Senátu na Tchaj-wan „klukovskou provokací.“ Babiš přišel s vysvětlením motivace mise
Briefing po návratu senátní delegace z Tchaj-wanu. Závěry a výstupy z cesty předsedy Senátu Miloše Vystrčila
Štítky:
Čína, Tchaj-wan, Mezinárodní vztahy, reakce, Jiří Paroubek
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář