Prymula promluvil o zlomovém momentu a řekl, kdy se projeví opatření proti koronaviru

Koronavirus je poslední dobou tématem číslo jedna. Zřejmě i proto se k němu v různých rozhovorech vyjadřují různé osobnosti. Výjimkou nebyl ani vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula, který poskytl obsáhlý rozhovor portálu Lidovky.cz. Co všechno v něm zaznělo?

Epidemiolog v rozhovoru přiznal, že jsme koronavirus podcenili a teď se nám to vymstilo. Přitom ale dodal, že ani on nečekal, že druhá vlna koronaviru bude natolik silná. Bohužel je to ale tak a počet nových případů u nás denně strmě stoupá. V přepočtu na obyvatelstvo není mnoho zemí, které by měly v tuto chvíli horší poměr nakažených, než máme my, dodal.

„Čísla jsou v tuto chvíli opravdu velmi nepříznivá. Pokud mám hledat příčinu, může za to kombinace mnoha faktorů. Nám se podařilo první vlnu koronaviru zvládnout víceméně bez ztráty kytičky a lidé nabyli dojmu, že onemocnění není vážné, že jde o lehkou chřipku, které se nemusíme bát. V mediálním prostoru se objevila i řada odborníků, kteří nemoc naprosto bagatelizovali. Teď jsme se bohužel dostali do exponenciální fáze růstu.

Prymula se dotkl také současných opatření a toho, kdy se projeví. Hned zprvu ale dodal, že je třeba si uvědomit, že každé opatření se projeví v minimálním intervalu 10 až 14 dní, s plným dopadem někdy za tři týdny.

„Je tedy jasné, že v příštích deseti dnech bude situace stejně špatná, jako je dnes, musíme počítat s poměrně velkými nárůsty. To je prostě epidemiologická zákonitost,“ vysvětlil s tím, že dle některých odhadů lze v příštích týdnech očekávat tři až čtyři tisíce nově nakažených za den.

To by se ale podle odborníka mělo po třech týdnech zlomit a počet případů by měl začít klesat.

Prymula: Budeme se snažit omezit kontakty

A jak to vidí Prymula s opatřeními? V Česku již byla zavedena povinnost nosit roušky ve vnitřních prostorech, kromě toho si roušky nasadí i žáci od druhého stupně výš. Také bary musí zavřít nejpozději o půlnoci. Co bude dál?

„Myslím si, že teď bude opravdu snaha striktně minimalizovat kontakty. Budeme se snažit alespoň na dobu jednoho až dvou měsíců omezit kontakty na různých společenských akcích a podobně. Můžeme očekávat, že oranžová barva na semaforu, který člení Česko podle rizika nákazy, bude o víkendu ve většině krajů,“ konstatoval.

Prymula ale uvedl, že zatím není v plánu plošně zavírat školy. Snaží se tak, aby se povinná školní docházka skutečně realizovala. Přiznává však, že z epidemiologického hlediska je škola opravdu riziková. Proto nosí žáci roušky. Z tohoto důvodu Prymula i sám navrhoval, aby učitelé povinně nosili respirátory.

Vládní zmocněnec dále podotkl, že je dnes ale viditelná snaha, aby k podobnému „lockdownu“ jako na jaře nedošlo.

„Snažíme se to tlumit všemi dostupnými prostředky, nechceme ale zavírat obchody, restaurace ani jiné komerční sféry. Tomu se chceme vyhnout,“ vysvětlil.

Zaměřil se i na to, zda se někdy vrátíme k životu před koronavirem. Podle něj je to možné, ale je to podmíněno několika faktory.

„U koronaviru spoléhám na to, že vir ani zdaleka nemutuje tolik jako chřipka. Je to onemocnění, které tady bude zřejmě celoročně, nemá sezonní charakter. Pokud dojde k tomu, že budeme mít část populace přirozeně promořenou, a s tím zkombinujeme proočkovanost, měli bychom dostat vir pod kontrolu. Koronavirus tak potlačíme a skutečně se vrátíme do běžného života jako před epidemií,“ myslí si.

Zdroj nákazy a nové testy

Jeho pozornost se upnula také na to, co by mohly být hlavním původcem nákazy v druhé vlně. Podle něj je ale důvodů více.

„Určitě k tomu přispěly prázdninové dovolené. Rozhodujícím faktorem jsou ale aktivity tady v Česku. Zlomový moment nastal v baru Techtle Mechtle, od té doby křivka epidemie stoupá. V poslední době dochází k dominantní nákaze ve věkové kategorii 20 až 29 let, to jsou různé kluby a noční podniky. Teď jsme na až dvacetinásobných hodnotách oproti konci dubna,“ řekl s tím, že k nákaze často dochází i na rodinných oslavách či svatbách.

Jistou nadějí v pomoci se zvládnutím krize má být i nový typ testu ze slin, který se nyní vyvíjí. Ten by měl zásadně zvýšit testovací kapacity. Podle Prymuly existují dvě varianty, jak test provést, přičemž ta druhý, kdy člověk vyplivne do určené nádoby to, co vykloktal, a z toho se pak diagnostikuje vzorek, mu přijde spolehlivější. Zatím ale není jasné, kdy testy budou k dispozici.

„Nevím, kdy přesně bude testování reálné. Ale myslím si, že první varianta bude někdy k 1. říjnu. Systém kloktání pak v následujících dnech, maximálně v jednotkách týdnů,“ prozradil.

Doplnil přitom, že pokud vše vyjde, jak má, budou se tyto testy používat kdekoliv na odběrových místech.

A jak je to s vakcínou? Vládní zmocněnec si myslí, že by se svět mohl dočkat účinné a schválené vakcíny proti koronaviru někdy na začátku příštího roku. A očkování proti této nemoci by nechal na dobrovolné bázi.

„U některých lidí mě ale zaráží značný odpor proti očkování, přestože vakcínu ještě nikdo nevyvinul. Když naočkujeme rizikové skupiny, ochráníme je, ale nezabráníme cirkulaci viru v populaci. Je potřeba, aby se proočkovalo přibližně 60 až 70 procent populace. To si musí lidé uvědomit,“ míní.

Doufá tedy, že lidé svůj odpor k očkování změní. Změnit názor by mohli zejména díky tomu, že vidí, jak silná vlna přišla na podzim a jak stoupá počet hospitalizovaných. Očkování má totiž podle něj skutečně význam.