01:28 29. října 2020
ČR
Získat krátkou URL
27645
Sledujte nás na

Po středečním jednání o rozpočtu ministerstva obrany uvedla ministryně financí Alena Schillerová, že Česká republika nesplní závazek dávat do roku 2024 na svou obranu 2 % HDP.

Podle všeho by mělo ministerstvo obrany v příštím roce hospodařit s rozpočtem ve výši 85,4 miliardy Kč, což je v porovnání s letošním rokem vyšší čáskta. V dalším roce by to mělo být 95,2 miliardy a v roce 2023 pak 101,7 miliardy korun. Podle ministra obrany Metnara je však důležité, že trajektorie výdajů k těmto dvěma procentům směřuje.

Metnar zveřejnil v této souvislosti také příspěvek na sociální síti.

„Rozpočet MO bude mít rostoucí trajektorii i v dalších letech, modernizace naší armády může pokračovat podle plánu. Děkuji Aleně Schillerové za dnešní velmi vstřícné jednání. Dohodli jsme se na částkách 85,4 mld. v roce 2021, 95,2 mld. v roce 2022 a 101,7 mld. v roce 2023,“ napsal.

Po jednání Metnar uvedl, že odchází s dobrým pocitem a je spokojen. Schillerová s Metnarem uvedli, že je důležité, že výdaje na obranu stoupají ke dvěma procentům.

„Počítáme, že ta trajektorie bude postupně stoupat, ale že bychom dosáhli v roce 2024 dvou procent, řeknu otevřeně, to nepředpokládáme,“ konstatovala ministryně.

Metnar zase vidí důležitost v realizaci strategických projektů a budování schopnosti české armády. Zmínil také fakt, že nominálně rozpočet ministerstva stále stoupá.

nedodržení závazku Metnar uvedl, že s krizí, která nastoupila, nikdo nepočítal. Zmínil, že nepočítá s možným reputačním problémem pro ČR v NATO, jelikož se podle jeho slov alianční spojenci hodnotí i podle toho, jak se naplňují investiční obranné plány a dokumenty či účast v misích.

Připomeňme, že v minulém roce vyjádřil Metnar naději, že v roce 2024 již Česko svá dvě procenta bude vydávat a své závazky tak splní. V srpnu minulého roku také proběhla schůze mezi ním a ministryní financí Schillerovou, kde se dohodli na navýšení rozpočtu o 1,2 miliardy, tedy na 75,5 miliard korun.

Dvě procenta

Americký prezident Donald Trump dlouhodobě požaduje, aby evropské země navyšovaly výdaje na svou obranu. Tento stav podle něj není férový vůči Spojeným státům, jelikož právě ony přispívají nejvíce ze všech států.

Na summitu NATO v roce 2014 bylo ve Walesu rozhodnuto, že z dlouhodobého hlediska všichni spojenci aliance zvýší své výdaje na obranu na 2 % HDP. Trump opakovaně vyzýval alianční partnery, aby provedli dohodu založenou na Bukurešti o zvýšení výdajů na obranu na 2 procenta HDP. Hrozil, že jinak USA sníží účast v celkových bezpečnostních programech členských států NATO.

Členské státy NATO přímo a nepřímo nebo na vnitrostátní úrovni přispívají. Přímé příspěvky pocházejí z finančních prostředků pro potřeby celé aliance. Vnitrostátním příspěvkem je například poskytnutí vybavení nebo vojáků k účasti na vojenské operaci a náklady na takové rozhodnutí.

Více:

Americký novinář prohlásil, že Rusko odhalilo „nemyslitelné chyby“ NATO
Štefec: Rusko hrozba? Jedině být u nás základny NATO. Navalný? RF travičem není…
Šojgu promluvil o reakci NATO na návrh o omezení počtu cvičení
Dny NATO v Mošnově: USA si možná přišly obhlédnout prostor pro novou základnu, říká Konečná
Štítky:
Alena Schillerová, Lubomír Metnar, HDP, závazek, NATO
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář