00:17 20. října 2020
ČR
Získat krátkou URL
11438
Sledujte nás na

Bývalý diplomat Jaroslav Bašta ve svém novém článku pro Prvnizpravy.cz píše, že každý historik se čas od času přistihne při představě, jak se asi budou na jeho současnost dívat budoucí dějepravci třeba za 50 let. V souvislosti s tím uvádí, že naše současnost asi poslouží jako dramatická ilustrace tezí filosofa a biologa Stanislava Komárka. Proč?

V článku Bašta uvádí, že tuší, že si úhel jejich pohledu jen stěží dovede představit. A podle svých slov s tím má své osobní zkušenosti.

„Stačí, když si vzpomenu na události konce šedesátých let, a pak si přečtu, co o tom píší dnešní mladí (někdy i starší) badatelé. Vyprávění o chování českých politiků a potažmo valné části obyvatel v morovém roce 2020 bude nepochybně patřit ke stejně frekventovaným tématům jako pro nás léta 1938, 1948 a 1968,“ poznamenává.

Stejně tak se ale obává, že naše žhavá současnost zřejmě poslouží jako dramatická ilustrace tezí filosofa a biologa Stanislava Komárka o historickém prokletí západní civilizace, které nazývá cesta k opaku.

„V podstatě jde o to, že nakonec každou ideu změníme v ideologii, a tu prosazujeme tak důsledně, až se transformuje ve svůj zásadní protiklad. Momentálně tím prochází západní idea svobody a individualismu, která představuje reakci na předchozí totalitarismus a kolektivismus. Zájmeno my téměř ztratilo svůj obsah, zůstala jen množina různých já. A ta se sdružují pouze v případech, kdy chtějí hájit svá menšinová práva,“ vysvětluje.

Podle bývalého diplomata se slova povinnost, odpovědnost nejprve vytratila z veřejného prostoru, a pak také z individuálních životů. Nakonec zůstala jenom fiktivní práva na vše a pocit, že vše je dovoleno.

„Necítit se vázán ničím, ani přírodními zákony, ani biologií, natož pak státem a jeho zákony. U nás v Čechách se to zatím projevilo jen snahou neučit se matematiku, nechodit v pátek do školy, protestovat na náměstích proti výsledku demokratických voleb, a chtít se tak vrátit do souladu s přírodou. A do téhle  dlouhotrvající idyly zasáhla pandemie,“ nastiňuje situaci v Česku.

Jak obstát?

To vše navíc dle Bašty svým působením trochu připomíná stroj času, který nás vrhnul o rovných sto let zpět. A jak to vlastně všechno zvládnout?

„Jediný známý způsob, jak ji zvládnout, je návrat již téměř odumřelého státu s jeho autoritářským způsobem řízení našich životů. Trochu jako ve válce. Na jaře jsme jako stát i národ obstáli. Možná až příliš dobře, nejen ve srovnání s nejhůře postiženými zeměmi, ale i s našimi sousedy,“ míní.

Podle jeho slov ale našim politikům otrnulo a začali se předhánět, kdo dřív a s větší pompou uvolní restrikce. Stejně tak v rámci předvolební kampaně učinili z odborníků, kteří varovali před dalším ohrožením novou morovou ranou, nepřátele svobody.

„Ignorování nebezpečí nákazy se stalo manifestací svobodomyslného postoje. Z jarní roušky jako výrazu solidarity a odpovědnosti se na podzim stal symbol útlaku, ba přímo diktatury,“ dodává.

V závěru svého textu pak ironicky poznamenává, že omezování výuky matematiky asi přineslo své ovoce, jelikož málokomu došlo, že exponenciální růst pozitivně testovaných bude znamenat stejný růst nemocných a nakonec i zemřelých. „Trochu se bojím toho, že jediným hmatatelným důsledkem odporu proti restrikcím a rouškám bude svoboda zemřít na covid-19 nebo na něco jiného,“ uzavřel celou věc Bašta.

Více:

Pětina smrtící dávky Novičoku pro zastavení Nord Stream 2. Už víme, kdo ten jed použil, prohlásil Bašta
Zahraniční politiku řídí komunální politici, boj proti epidemii zase zubaři, běduje diplomat Bašta
Bašta varuje: Východ se propadá do chaosu, v letošním roce musíme počítat už jen s těmi nejhoršími scénáři
Štítky:
názor, Česká republika, epidemie, Koronavirus, diplomat, Jaroslav Bašta
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář