Václav Klaus: Česká společnost dramaticky přichází o svobodu. Pasivita lidí je hrozná, poptávka po změně zatím není

Bývalý prezident ČR Václav Klaus se nemůže zbavit pocitu, že nám dnes výrazně ubývá té svobody, která přišla 17. listopadem 1989. V rozhovoru pro Parlamentní listy totiž vysvětlil, že daný proces trvá již dekádu, ale koronakrize jej značně urychlila. Napravit to podle něj lze, ale po změnách musí být silná poptávka. Dnes zatím máme jenom touhu…

Podle upozornění Klause byla letošní připomínka událostí 17. listopadu 1989 poněkud jiná.

„Covidový zmatek a chaos způsobil, že se téměř ze 17. listopadu vymazalo to podstatné a některé debaty, které jsem viděl, se mi zdály okrajové, nepodstatné a druhotné. Spojnicí dneška a minulosti zůstává, že 17. listopadem 1989 sem svoboda přišla a dnes máme pocit, že nám jí proklatě ubývá,“ uvedl exprezident.

Okolnosti kolem koronaviru však podle něj zejména způsobily to, že se dramaticky urychlily procesy, které již bylo možné pozorovat minimálně jednu dekádu. „Jde o totéž jako s covidem samotným. Když covid narazí na zdravého člověka, je ten člověk schopen se bránit. Stejné je to s dnešní společností Západu, která je dlouhodobě nemocná a covid ji může lehce dorazit,“ vysvětlil Klaus.

Pokud jde o konkrétní příklady ubývaní svobod, exprezident zmínil především to, co se nyní děje ve veřejném prostoru.

„Redakce neberou určité články a názory. Tohle výrazným způsobem zesílilo a média se stávají jednostrannějšími a jednobarevnějšími. Jde o velikánské omezení svobody,“ varoval Klaus.

Velký problém podle něj také dělá to, že spousta lidí se vůbec nezamýšlí nad tím, že většina médií je teď soukromá a prosazuje v závislosti na vlastníka určitý myšlenkový proud, nikoli všeobecnou pravdu.

„Tisíce lidí vám řeknou: no, vždyť to přece psali v novinách nebo to říkali v televizi a berou to jako výrok ve veřejném prostoru, který oni považují za věc veřejnou a vůbec se nezamýšlejí nad tím, že to médium je soukromé. Velmi často takovému člověku skočím do řeči a ptám se, kde v televizi to říkali, kde to psali? Lidé si to stále ještě stoprocentně neuvědomují a neberou to. Možná jde o přežitek z dob komunismu, nevím, ale pořád to tady je,“ konstatoval Klaus.

Okrajování svobod je však podle něj celkem fenomén, s nímž se určitě dá něco dělat. Upozornil však, že nelze očekávat, že změny uskuteční nestrukturovaná masa lidí.

„Nejde jen o voliče, ale musí tu být i ti, kteří se aktivně o něco budou snažit. Pasivita lidí je hrozná. Nevolám po revolučním výbuchu, který by přivedl do ulic miliony lidí a smetl existující vládu u nás, v Německu a já nevím kde. Zůstávám u politického řešení, a to nemůže přinést nikdo jiný než politické strany,“ domnívá se Klaus.

Dodal však, že aby ke změně skutečně došlo, musí tu také být celospolečenská poptávka.

„Nedefinovaná, neartikulovaná a nestrukturovaná touha po změně tady určitě je. Přetavit tuto touhu v politický program, to je veliký proces,“ poznamenal.

Touha je podle Klause cítit ve společnosti opravdu hodně, ale poptávka ještě ne. Kdybychom dnešní společenskou náladu porovnali s tou, která byla za komunismu, zjistilo by se podle Klause zejména to, že ke změnám nemáme blízko.

„Někdy proto provokuji porovnáním s komunismem a říkám, jestli z hlediska posunu v otázkách postojů lidí ke globálnímu oteplování, migraci, Black Lives Matter a teď covidových opatření apod. jsme teď v roce 1986 a padne to celé prakticky zítra, anebo jsme v roce 1971 či možná 1961? Spoustu lidí tím velmi zaskočím. Najednou si uvědomí, že v roce 1986 či 1987, kdy byla naakumulovaná nejen touha, ale i silná poptávka po změně, ještě teď zdaleka nejsme. Zatím je poměrně málo nás, kteří takovou poptávku máme,“ tvrdí Klaus.

Porovnává to však nejen s komunismem, ale třeba i se založením naší republiky.

„Můžeme se ptát, kde nyní před 28. říjnem 1918 jsme. Nacházíme se v roce 1915, 1912 nebo dokonce v roce 1880? A není chvíle na masarykovskou drobnou práci? Na zakládání spolků, sokolů, hraní divadla atd. Pro mnohé lidi bývají tato má slova zklamáním, protože by si strašně přáli, aby celý proces byl daleko kratší,“ uvedl Václav Klaus.

A aby se touha u většiny společnosti přeměnila v poptávku, nemusí podle něj nutně dojít k razantnímu zhoršení situace. „Musí to uzrát,“ shrnul bývalý prezident ČR.