22:14 24. listopadu 2020
ČR
Získat krátkou URL
25160
Sledujte nás na

Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka nedávno poskytl velmi obsáhlý rozhovor portálu Deník.cz. Některé jeho pasáže jsme zmiňovali již v předchozích článcích, ale nyní vám přinášíme i to, co dříve uvedeno nebylo. Co všechno nakonec v rozhovoru zaznělo?

Hned v úvodu se Koudelka vyjádřil k tomu, že se Česká republika považuje za šestou či sedmou nejbezpečnější zemi na světě. Šéf BIS v této souvislosti podotkl, že je to vlastně důležitá vizitka České republiky, ale i jejích bezpečnostních složek, včetně BIS.

Bezpečnost ČR vs. terorismus

Poznamenal však, že je to zároveň i obrovská odpovědnost, jelikož Rakousko také patří k bezpečným zemím, a i přesto došlo nedávno ve Vídni k velmi vážnému teroristickému útoku. Navázal tedy i na problematiku terorismu a těchto útoků.

„Porážkou Islámského státu zdaleka nezmizelo riziko teroristických útoků. Proto bereme z krátkodobého hlediska islámský terorismus jako největší hrozbu pro Česko, a to i za situace, kdy nemáme žádné informace o jeho bezprostředním ohrožení,“ uvedl a dodal, že s tímto rizikem souvisí i nelegální migrace.

Myslí si tedy, že je důležité, že terorismu a migraci věnuje značnou pozornost BIS i vláda. Rovněž zmínil, že se již dlouho mluví o lepší a účinnější ochraně vnější schengenské hranice, což on sám vnímá jako potřebnou věc.

„Je to nesmírně zapotřebí a požaduje to celá evropská bezpečnostní komunita. Po tom, co se nyní odehrálo, na to začínají slyšet i významní evropští politici. Naše vláda o tom mluví dlouho,“ podotkl.

Řeč přišla i na to, proč se nám zatím, naštěstí, islámští teroristé obecně vyhýbají. Podle Koudelky jsou české bezpečnostní složky ostražité a tomuto problému věnují skutečně velkou pozornost. Domnívá se však, že zde jistou roli hraje i fakt, že Česko bylo dosud hlavně tranzitní zemí, nikoli cílovou. To se ale dle něj může do budoucna změnit.

Promluvil také o tom, jak to mají bezpečnostní služby se sledováním možných teroristů. Zdůraznil přitom, že v demokracii podléhají zpravodajské služby a policie přísné kontrole a musejí postupovat pouze podle zákona.

V případě islámského terorismu je problém, že potenciální útočník dlouho žádnou protizákonnou činnost nevykazuje. Když se někdo vyjádří v mešitě, že by chtěl provést útok, služba to zjistí a začne se mu věnovat. Sleduje ho, odposlouchává jeho hovory, zjišťuje informace o jeho okolí. Měsíc, dva, čtyři. Poté jde k soudu s tím, že se nic neděje a žádá o prodloužení povolení. To se stane, ale za další čtyři měsíce už to soudce odmítne. Poté zpravodajská služba již nemůže ve sledování pokračovat,“ řekl.

Kromě toho se tito útočníci často rozhodují náhle a útoky provedou zčistajasna. „Pak se řekne, že služba o nich věděla, ale nezakročila. To je podle mě nespravedlivé,“ obhajuje služby Koudelka.

Poznamenal ale, že evropské služby spolu komunikují a díky několika platformám si vyměňují informace. Díky tomu pak zle rychle reagovat na jakékoli dění a okamžitě informovat premiéra, ministry vnitra a zahraničí, kteří pak přijímají rozhodnutí.

„Jsem pyšný, že jsme šestou sedmou nejbezpečnější zemí světa, ale zároveň stojím oběma nohama na zemi, situace není jednoduchá, a proto musíme dělat všechny potřebné kroky k ochraně republiky. O to se snažím,“ řekl k tématu.

ČR a aktivity cizích zpravodajských služeb

Opomenuta nebyla ani výroční zpráva za loňský rok, v níž jsou popsány aktivity cizích zpravodajských služeb, mezi nimiž jsou na prvním místě ruské a čínské rozvědky. Koudelka se tak pokusil vysvětlit, proč mají ostatní země o naši zemi zájem.

„Poloha Česka v srdci Evropy po mnoho let znamená, že je z historických, geopolitických a mocenských příčin středem pozornosti. Zájmy velmocí se totiž právě tady kříží. Z hlediska Ruska jsme spíše cílem, Českou republiku vždy vnímalo jako sféru svého vlivu, a to se nezměnilo. Rusko má stále ambici ovládnout středoevropský prostor. Čína nás zase vnímá spíše jako cestu do Evropské unie. To ale neznamená, že ji nezajímají informace z oblasti vědeckotechnického výzkumu,“ domnívá se.

Následně dodal, že pokud obecně hovoříme o Číně a o Rusku, jde z mezinárodního hlediska, diplomacie a obchodu o dvě velmi důležité země.

„Jsem proto přesvědčený, že s nimi máme mít dobré vztahy, které musejí být založeny na vzájemném respektu. Musíme k nim přistupovat jako silná a hrdá země. Jsem dokonce přesvědčen, že to přivítají i obě tyto velmoci. Budou mít před sebou partnera, který je čitelný, a budou vědět, co od něj mohou čekat,“ představil svou vizi.

Dva roky stará výroční zpráva se však o Rusku nevyjadřovala příliš lichotivě. Konkrétně v ní byla uvedena narážka na dějiny, a sice: „Moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin a proruským panslovanstvím je do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka, resp. literatury.“

Toto prohlášení vzbudilo velkou vlnu reakcí a odezva přišla i z Hradu. Avšak ne pozitivní. Koudelka v této souvislosti, řekl, že daného odstavce nelituje, ale dodal, že několikrát řekl, že ta formulace byla chybná.

„Byla to věta pod čarou a mrzí mě to,“ uvádí s tím, že na jednu stranu měla tato událost i velmi pozitivní stránku. „Začali jsme komunikovat s učiteli historie a občanské nauky. Měl jsem několik výborných setkání a na mnoha věcech jsme se shodli,“ dodal.

Kauza ricin a práce BIS

Dalším tématem se okrajově stala i letošní kauza ricin. Zde Koudelka již zpočátku avizuje, že se v médiích objevovaly velmi zkreslené a nepřesné informace. Dodal také, že kdyby nedošlo k úniku informací, tak by BIS vyřešila tento případ velmi jednoduše a potichu. To se ale bohužel nestalo.

„Pracovali jsme pod obrovským tlakem a takřka v přímém přenosu. Obvinění, že k tomu úniku došlo z BIS, je směšné. Služba jím byla postižena, znamenalo to velkou komplikaci pro naši práci, a proto jsem také podal trestní oznámení. Ten, kdo to novinářům řekl, je buď úplný hlupák, nebo to udělal schválně, aby službu poškodil,“ uvedl Koudelka s tím, že BIS odvedla skvělou práci a případ vyřešila jednoznačně.

Zeman, Zeman a zase ten Zeman

Koudelka ve svém komentáři neopomněl okomentoval také četná vyjádření českého prezidenta Miloše Zemana na adresu BIS. Ten se totiž jednou nechal slyšet, že zprávy této služby hází rovnou do koše.

„Větu o házení našich zpráv do koše jsem už dlouho od žádného ústavního činitele neslyšel,“ oponuje Koudelka.

Naopak šéf BIS tvrdí, že současná vláda a její předseda se bezpečnosti země věnují maximálně.

„S našimi zprávami pracují velmi intenzivně a reagují na ně okamžitě. Na premiérovu žádost jsem si nechal vypracovat přehled o tom, jak vláda reagovala na zprávy BIS. Výsledek je úžasný, neboť naše podněty vzala v potaz ve sto procentech případů. To je vynikající vzkaz hlavně pro občany. Vláda bere informace své tajné služby vážně a pracuje s nimi rychle,“ argumentuje.

Zmínil se také o tom, že se jako ředitel BIS rozhodl být výrazně otevřenější vůči Senátu a zejména sněmovně, jejímu bezpečnostnímu výboru a komisi pro kontrolu BIS.

„Jsem přesvědčený, že politici, kteří mají z velké části v rukou bezpečnost země, neboť přijímají klíčové zákony, musejí vědět, jakým rizikům Česká republika čelí. Proto jsem je daleko více začal seznamovat s tím, co je pro zemi bezpečnostní problém. Vrací se mi to tisícinásobně,“ zhodnotil.

V rozhovoru zaznělo také to, že BIS „je naprosto apolitická“. „A vlastně je mi jedno, s kým o její práci mluvím, pokud je to politik demokratické strany, který k tomu má zákonný mandát,“ dodal její šéf.

Další témata rozhovoru

Vzhledem k tomu, že by rozhovor opravdu hodně obsáhlý, jen ve zkratce zmíníme, co se diskutovalo dál.

Koudelka se dotkl i tendru na dostavbu Dukovan či mobilních 5G sítí. Uvedl však, že například o tendru vůbec nemůže mluvit, jelikož je to citlivá věc, která je plně v kompetenci vlády.

„Celá bezpečnostní komunita ale vypracovala jasná doporučení, která vláda akceptovala. O vítězi tendru rozhodne až příští vláda. BIS jí poskytne veškeré informace, které jí pomohou ke správnému rozhodnutí ve prospěch naší země. Obecně je jasné, že Česko bude v relativně krátké době potřebovat nové energetické zdroje. Pokud by se na jejich výstavbě podílel stát, který nerespektuje demokratické principy, nedívá se na svobodu stejně jako my a není naším spojencem, bylo by to pro Českou republiku riskantní,“ podotkl a prohlásil, že to dál nechce komentovat.

Příliš vyjadřovat se nechtěl ani k tomu, jaký poměr zaměstnanců BIS tvoří analytici a lidé v terénu.

„Faktem je, že služba je uskupení lidí mnoha profesí. Operativní důstojníci získávají informace v terénu, mnohdy za pomoci technických prostředků, které jsou opravdu někdy jako z filmu. K tomu potřebujeme technické experty, kteří ta zařízení instalují a obsluhují. Svoje zjištění pak předávají analytikům, kteří je zpracují a připraví jako výstupní zprávu našim zákonným adresátům. K tomu musíme mít i odpovídající zázemí, kde odborníci pečují o veškeré vybavení a servis,“ nastínil stroze.

A pozadu nezůstaly ani dezinformace a boj proti nim. Koudelka však přiznal, že s fake news se bojuje opravdu nesmírně těžko.

„Jak už jsem někde řekl, proti lži je nejlepší bojovat pravdou. O tom jsem stále přesvědčen. Velkou úlohu v tom hrají novináři, jejich podávání informací. Zásadní roli mají i politici. Musejí být natolik důvěryhodní a přesvědčiví, aby jim veřejnost věřila, když nějakou dezinformaci uvádějí na pravou míru,“ myslí si.

Neopomněl poznamenat, že i BIS se stala cílem masivní dezinformační kampaně, a to právě v souvislosti s již zmiňovanou větou o výuce dějepisu pod čarou. „Na vlastní kůži jsme zažili, jak to vypadá i jak těžké je se tomu bránit,“ líčí Koudelka.

V úplném závěru svého rozhovoru zdůraznil, že je na BIS velmi hrdý a že nikdy svého kroku nastoupit do této funkce nelitoval.

„Od první chvíle jsem tuto práci považoval za poslání, za službu této zemi. Pracují tady skvělí lidé, zažili jsme a do konce dovedli neskutečné případy. Jsem pyšný, že můžu stát v čele takové služby. Pakliže bude mít premiér příští rok o mé služby zájem a já budu mít stále co nabídnout, velmi rád tuto nabídku znovu přijmu,“ uvedl.

Více:

Hampl o ricinové kauze: Koudelkovi čučkaři překonávají nápady scénáristů z filmů o Růžovém panterovi
„Rusko a Čína se podílejí v největší míře na ovlivňování veřejné správy,“ varoval senátory šéf čučkařů Koudelka
Čeká šéfa čučkařů Koudelku povýšení? Prezident Zeman a premiér Babiš se v tom neshodují
Štítky:
spolupráce, terorismus, kauza, Dukovany, dezinformace, hrozby, bezpečnost, Česká republika, šéf, rozhovor, Michal Koudelka, Bezpečnostní informační služba (BIS)
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář