16:08 15. ledna 2021
ČR
Získat krátkou URL
4330
Sledujte nás na

Někteří politici zpochybňují zcela legitimní rozhodnutí Rady ČT odvolat dozorčí komisi a uchylují se k dezinformacím a personálnímu nátlaku, píšou na webu Institutu svobody a demokracie (ISDE) Hana Lipovská a Jana Bobošíková. Podle nich podobné kroky zneklidňují české občany a ohrožují právní stát.

Ve svém článku Lipovská a Bobošíková uvádí, že v případě odvolání dozorčí komise rozhodovala Rada ČT podle zákonu i s principem péče řádného hospodáře. Přidávají také seznam devíti tvrzení souvisejících s rozhodnutím, která označují za nepravdivá a snaží se je vyvrátit. 

Jako první byl komentován výrok senátora Tomáše Třetiny (TOP 09), který hovořil o ztracení Radou ČT svého vedení po rezignaci předsedy René Kühna a místopředsedy Jaroslava Dědiče. 

„Není pravda, že Rada ČT odstoupením tehdejšího předsedy René Kühna a místopředsedy Jaroslava Dědiče ztratila své vedení, neboť po jejich odstoupení má stále dva místopředsedy – Daniela Váňu a Pavla Matochu,” uvádí Lipovská a Bobošíková s tím, že ve fungování rady docházelo i k tomu, že některou dobu fungovala bez předsedy či disponovala vedením pouze z jednoho místopředsedy. Navíc se zdůrazňuje, že podle zákona se Rada ČT může „usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů, je-li přítomen předseda rady nebo některý z místopředsedů rady”.  

Následně se Lipovská a Bobošíková vyjadřují k dalšímu výroku téhož senátora Třetiny, který také sdělil obavy z ohrožení nezávislosti ČT po odvolání její dozorčí komise.  

„Dozorčí komise se stala součástí zákona o České televizi až během tzv. televizní krize, kdy v lednu 2001 Sněmovna ve stavu legislativní nouze přijala zákon č. 39/2001 Sb. Důvodová zpráva k tomuto zákonu rovněž předpokládá odvolávání dozorčí komise jako celku,” vysvětlují a dodávají, že se v případě komise jedná o poradní organ, jehož odvoláním Rada ČT žádným způsobem neohrozila nezávislost ČT a „nanejvýše oslabila sama sebe”.  

Jako třetí příklad dezinformace byly komentovány slova senátora Davida Smoljaka za STAN. Pole něj plánuje Rada ČT na příštím zasedání rozhodovat o rozpočtu České televize.  

„Rada ČT má na příštím jednání, tedy 25. listopadu, skutečně schvalovat rozpočet. Nejedná se ovšem o mnohamiliardový rozpočet České televize na rok 2021, nýbrž o rozpočet Rady ČT na rok 2021,” stojí v komentáři s tím, že jde o dvanáct milionů, a to hlavně z mandatorních výdajů na odměny členů rady. „Rozpočet České televize bude na programu v prosinci,“ dodává se. 

Následně se vyvracela kritika, že Rada ČT neměla k rozpuštění dozorčí komise zákonné důvody a že o tom rozhodovala bez upozornění. Lipovská a Bobošíková uvádí, že se k tomu schylovalo asi jeden rok a samotný návrh přišel v červnu, ale tehdy dostala komise ještě jednou šanci. Když se však začalo jednat o kauze pozemků pod budovou TS Ostrava, nastal zlom, píšou členky ISDE. Předsedovi Jiří Staňkovi se v listopadu vytýkalo, že nemohl odpovědět na otázky, „jejichž odpovědi byly zahrnuty v materiálech předložených Radě ČT”

„Odvolání dozorčí komise proběhlo na základě zcela stejné procedury jako odvolání dozorčí komise v roce 2010, prakticky totožný byl i text usnesení. (...) Pokud členové letos odvolané dozorčí komise zpochybňují proceduru svého odvolání, zpochybňují tím i legitimitu svých deseti let fungování,” dodává se. 

Reakce zazněla i vůči pirátskému poslanci Tomáši Martínkovi, kterému vadilo, že někteří členové Rady ČT rozhodovali o odvolání dozorčí komise prostřednictvím videokonference. K tomu Lipovská a Bobošíková citovaly bývalého místopředsedu Jaroslava Dědiče, který v říjnu navrhl, aby online účastníci jednání Rady nebyli zbaveni hlasovacího práva. 

Šestou dezinformací podle členek ISDE je to, že prý samotní členové Rady ČT byli překvapeni hlasováním o odvolání dozorčí komise.  

„Za neinformovanost některých členů Rady ČT o záměru odvolat dozorčí komisi mohli pouze tito členové sami,” píšou Lipovská a Bobošíková a upozorňují, že někteří členové se neúčastnili porad.  

Dle nich pravdivá nejsou ani slova senátora Zdeňka Nytra za ODS, že dozorčí komise předložila informace o pozemcích v Ostravě minimálně dva měsíce dopředu. „Členové Rady ČT se o ostravské kauze poprvé dozvěděli 22. září 2020 z e-mailu sekretářky Rady ČT,” uvádí se a dodává se, že samotná komise podklady zaslala 19. října, tedy dva dny před původně plánovaným hlasováním rady. 

Senátoři Zdeněk Nytra a Miroslava Němcová se také spletli, zní v komentáři, když tvrdili, že Rada ČT jednou nákup ostravských pozemků odmítla a poté schválila. Upozorňuje se, že je třeba věnovat pozornost tomu, že v prvním případě rada odmítla udělit souhlas generálnímu řediteli, aby nakládal s nemovitostmi v katastrálním území Moravská Ostrava, a ve druhém jenom „vzala na vědomí” záměr o nakládání.  

„Nechápeme, jak je možné, že zkušení zákonodárci neznají rozdíl mezi vzetím na vědomí a udělením souhlasu,” uvádí se. 

Jako poslední bylo okomentováno tvrzení, že Rada ČT ohrozila fungování televizního studia v Ostravě. Lipovská a Bobošíková se v této souvislosti odvolávají na místopředsedu Rady ČT Pavla Matachu, dle něj si měla dozorčí komise uvědomit, že souhlas rady není třeba při nákupu nemovitosti, pouze při prodeji.  

„Dozorčí komise Radu ČT v této souvislosti neupozornila ani na to, že by si radní schválením návrhu předloženého generálním ředitelem osobovali pravomoci, které Radě ČT podle zákona o České televizi vůbec nenáležejí. Chybný výklad § 9, odst. 8 tak vedl k tomu, že generální ředitel České televize požadoval po Radě ČT protiprávní jednání. Za tímto účelem činil na členy Rady ČT politický nátlak také poslanec Tomáš Martínek – a dozorčí komise jako poradní orgán Rady ČT k tomu po celou dobu mlčela,” uvádí se. 

„Ti, kdo tvrdí, že Rada ČT blokováním koupě pozemků ‚ohrožovala fungování´ České televize, ignorují, že situace již jen stěží mohla být horší. Česká televize hospodařila podle znaleckých posudků deset let na cizím pozemku, který po celou dobu mohl někdo nepřátelsky koupit nebo vymáhat po České televizi vysoké nájemné. Podle generálního ředitele údajně tuto situaci odhalil teprve interní audit provedený na konci roku 2019, jakkoli známe tvrzení zaměstnance, podle kterého byla situace po celou dobu vedoucím pracovníkům TS Ostrava známa, nicméně zůstávala neřešena,” dodává se. 

Odvolání dozorčí komise Rady ČT

Připomeňme, že Rada České televize odvolala svou dozorčí komisi poté, co dotyčný návrh podala členka rady Hana Lipovská. Nedůvěru k práci dozorčího komise vyvolal mimo jiné problém kolem nákupu pozemků pod budovou ostravského studia ČT. Lipovská se vyslovila proti jejich nákupu. Ekonomka upozornila, že cena není v souladu s odhady a že Česká televize nemůže nakupovat za předražené ceny.

Podle místopředsedy rady Pavla Matochy existovaly vážné výhrady k práci komise jako poradního orgánu rady. Většina radních byla dle něj navíc s prací komise dlouhodobě nespokojena, což dávali komisi opakovaně najevo.

Nicméně, jen pár dnů po odvolání Senát přijal usnesení, v němž se uvádí, že Dozorčí komise Rady České televize byla odvolána protizákonně. V případě, že se porušení zákona potvrdí, měla by Sněmovna podle senátorů zvážit odvolání radních, kteří zákon porušili.

Více:

Štěpánek vysvětlil povyk kolem ČT: Každý, kdo ohrožuje jejich zájmy, musí být vyobcován
Česká biskupská konference reagovala na otevřený dopis Kalouska a Schwarzenberga. Do situace kolem ČT nehodlá zasahovat
„Dosavadní koncept je mrtvý.” Petrov odhalil, co bude posledním hřebíkem do rakve ČT
Štítky:
dezinformace, kritika, Rada ČT
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář