00:09 25. ledna 2021
ČR
Získat krátkou URL
Covid-19 v Česku. Co se děje na podzim? (335)
7314
Sledujte nás na

Zítra, v neděli 29. listopadu, uplyne přesně měsíc od nástupu Jana Blatného do funkce šéfa českého ministerstva zdravotnictví. Co se mu podařilo během této doby realizovat a co naopak nestihl? V rozhovoru pro ČTK Blatný uvedl, co považuje za svůj největší úspěch a co má ještě v plánu udělat.

Připomeňme, že Blatný před svým jmenováním působil jako náměstek ředitele Fakultní nemocnice Brno. V den svého nástupu do čela ministerstva zdravotnictví, tedy 29. října, stanovil za hlavní cíl změnit strach z koronaviru v respekt.

„Já věřím, že se to snad začíná dařit, protože to je věc, kterou určitě nezměníme za měsíc,“ uvedl ministr. Posoudit to ale podle něj musí spíš občané.

Zatímco na nemoc covid-19 si zvykáme, sílí strach z toho, co způsobuje ve společnosti, říká ministr zdravotnictví. Oba druhy strachu podle něj většinou prožívají různé skupiny lidí. Lidé ohrožení zdravotně se bojí o zdraví, ti ekonomicky ohrožení zase o živobytí.

„Ty skupiny nejsou stejně velké, ale to riziko je srovnatelné,“ dodal.

Vytvoření protiepidemického systému PES

Za nejdůležitější věc, které se mu za měsíc působení podařilo dosáhnout, považuje Blatný zavedení protiepidemického systému PES.

Vláda podle něj pod jeho vedením vytvořený protiepidemický systém přijala za svůj, přestože premiér ve středu uvedl, že ho jen vzala na vědomí a nehlasovala o něm.

„Mít rozdílné názory je v pořádku, to vede k jejich tříbení. Necítil jsem a necítím žádný neopodstatněný tlak, ani zevnitř vlády, ani odjinud. Všichni se snaží zastávat toho svého a je to tak v pořádku. A všichni to nakonec respektují a dohodneme se, i když to nakonec v mediálním prostoru někdy vypadá jinak,“ řekl ministr.

Blatný též sdělil, kdo všechno se podílel na systému PES. Byli to odborníci na matematiku, sociologii nebo modelování, kteří nejsou součástí ministerstva. Rovněž na něm pracovali i zástupci Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který pod resort spadá.

První neúspěchy

Podle ministra však stále existuje hodně věcí, o nichž si myslel, že za první měsíc stihne, ale zatím se to nepovedlo. Jako příklad uvedl informační kampaň ke covidu-19, na kterou vláda resortu schválila 50 milionů korun. Má se týkat například očkování.

„Jsou to věci, které jsou dané zákonem a nějakým procesem, který nemůžeme legálně urychlit. Tak to je třeba to, co mě osobně mrzí,“ uvedl.

Dodal, že si myslel, že se bude moci více věnovat necovidovým věcem a že se o to snaží. Pracuje například na formálním ustanovení sítě páteřních nemocnic a její další kultivaci nebo jejich financování.

„Protože považuji za podstatné, abychom smazali nejen vnější dluh našich nemocnic, který vlastně zčásti vymizel oddlužením, ale i ten vnitřní, to dlouhodobé podfinancování,“ dodal.

Dalšími tématy jsou například věda a její rozvoj, národní onkologický program, reforma primární péče nebo program obnovy majetku, tedy investic do státních nemocnic.

Zmiňme, že Blatný nahradil ve funkci Romana Prymulu – ministra, který v úřadě vydržel pouze 40 dní a vyměněn byl ve chvíli, kdy byl přistižen, jak vychází z restaurace, která měla být dle jeho vlastních nařízení zavřená.

Téma:
Covid-19 v Česku. Co se děje na podzim? (335)

Více:

Klesající trend pokračuje. V pátek přibylo 4458 případů nákazy koronavirem
Blatný okomentoval úmrtnost na covid v ČR. Klíčové je rychlé obnovení standardní nemocniční zdravotní péče
Jak bude dále pokračovat situace s covidem-19? Tisková konference ministra zdravotnictví Blatného
Blatný navrhuje opakované testování rizikových skupin. Prozradil rovněž, jaké náklady testování představuje pro stát
Štítky:
Ministerstvo zdravotnictví, ministr zdravotnictví, Jan Blatný
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář