Češi žijící v Polsku promluvili o svém postoji k protestům. Někteří zvažují možnost návratu do vlasti

Jak Češi žijící v Polsku vnímají tamní protesty spojené se zpřísněním interrupční legislativy? Server Aktuálně.cz uskutečnil rozhovor se čtyřmi krajany a zaznamenal jejich vysoké zapojení do záležitostí sousedního státu.

Připomeňme, že protesty proti dalšímu zpřísnění interrupční legislativy probíhají v Polsku od 22. října. Tehdy tamní ústavní soud rozhodl, že umělé přerušení těhotenství pro vývojové vady plodu je protiústavní. Verdikt v podstatě znamená téměř úplný zákaz interrupcí v převážně katolickém Polsku.

Stovky tisíc lidí protestují po celé zemi navzdory nebezpečí šíření koronaviru, a z výzkumu novinářů Aktuálně.cz vyplývá, že Češi žijící v Polsku nezůstávají stranou od toho, co se děje, a přímo nebo na dálku podporují protestující.

„Každý člověk, který chce žít ve svobodné a demokratické zemi, musí bojovat nejen za práva svoje, ale i za práva ostatních. Více než rok bydlím společně se svojí přítelkyní a nedokážu si představit, že bych ji nepodpořil, ovlivňuje to náš život,“ vysvětluje svůj postoj pro Aktuálně.cz 26letý Ondřej Vrubel, který žije ve Varšavě čtvrtým rokem.

Oslovení čeští krajané spojují protesty i s jinými oblastmi ženských práv v Polsku, které se týkají mimo jiné užívání antikoncepce či různorodého pojímání náboženského cítění.

„Je zde problematický přístup k antikoncepci. Každý gynekolog může využít tzv. klauzule svědomí a ženě odmítnout předepsat antikoncepci či pilulku po,“ popisuje Kateřina Němcová, která bydlí v polské metropoli šest let a sama se zúčastnila několika protestů včetně největšího, který se konal 30. října.

Samotné demonstrace jsou podle Čechů, kteří žijí v Polsku, jedinečné v tom, že kromě protestů ve velkých městech se demonstruje i v menších městečkách.

„Lidé jsou nespokojeni, ale nejsou agresivní, naopak jsou odhodlaní. Na ulici vycházejí mladí lidé. Část z nich si doteď myslela, že nemají vliv na život v Polsku, nešli k volbám a teď se sami přesvědčili, že se bolestně mýlili,“ popisuje 32letá Monika, která se protestů neúčastnila, ale sleduje zprávy, diskuse a podporuje své známé.

Ondřej novinářům však sdělil, že žádný protest není stejný a liší se i jejich atmosféra.

„Na menších protestech byla atmosféra velmi pokojná. K posunu došlo při kulminaci protestů, vím, že docházelo k potyčkám a zadržování lidí. Moje přítelkyně zažila násilí i použití slzného plynu ze strany policie,“ vzpomíná.

Někteří dotázaní Češi přiznali, že zvažují návrat do vlasti v případě zpřísnění polské legislativy.

„Rozhodnutí Ústavního soudu nás s mým partnerem dovedlo k rozmluvě o tom, za jakých podmínek bychom se rozhodli Polsko opustit. I když tu žijeme opravdu rádi a daří se nám po pracovní i osobní stránce,“ říká Zdenka, která se protestů neúčastní, ale sleduje situaci on-line.

„Potratová turistika“ v Česku

Zmiňme, že legální možnost přerušení těhotenství v Polsku po nové úpravě zůstává jen v případě incestu, znásilnění či vážného ohrožení života matky. Podle Amnesty International tyto výjimky v minulém roce tvořily pouze dvě procenta legálně provedených potratů. Zbylých 98 procent zaznamenaných interrupcí bylo z jiného důvodu, a to poškození plodu.

V souvislosti s tím se v Polsku hovoří o tom, zda to povede ke zvýšení „potratové turistiky“, tedy k výjezdu polských žen za legálním potratem za hranice země.

Podle Zdenky to bude mít největší dopad na nejvíce sociální slabou skupinu žen.

„Problém je, že změna dopadne nejvíce na sociálně slabé ženy nebo ty v toxických vztazích,“ míní.

Aktuálně.cz dále uvádí statistiky, podle nichž do Česka ročně přijíždí kolem dvou tisíc polských žen s úmyslem uměle přerušit těhotenství.

„Zákrok na české klinice vyjde polské ženy v přepočtu až na 11 tisíc korun. To je průměrně o sedm tisíc více, než za něj platí Češky,“ píše se ve článku.