Sněmovna schválila daňový balíček. Stvrdila tak zrušení superhrubé mzdy i stravenkový paušál

Poslanci na předvánočním zasedání přijali senátní podobu vládního daňového balíčku, který kromě jiného přináší zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení dvěma sazbami daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent a zavádí i stravenkový paušál, který má být alternativou k dosavadním stravenkám.

Základní daňová sleva na poplatníka tak vzroste z 24 840 korun ročně na 27 840 korun v příštím roce a na 30 840 korun v roce 2022. Vyšší sazba se bude vztahovat na příjmy asi nad 140 tisíc korun měsíčně.

Pro schválení senátní verze balíčku hlasovalo 70 ze 104 přítomných poslanců. Pro hlasovali poslanci ANO, ODS a SPD, dva z pěti lidovců, komunistka Miloslava Vostrá jako jediná z klubu KSČM a čtveřice nezařazených poslanců z Trikolóry a Jednotných.

Debata trvala přes čtyři hodiny a stočila se k rozepřím o nastavení daňové politiky i k úloze státu. Balíček kritizovala vládní ČSSD, která poukazovala hlavně na to, že stát přijde o významnou část peněz z daní.

Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček zdůrazňoval, že balíček představuje cestu ke slabému státu. Poukazoval na to, že stát řeší pandemii koronaviru a pravidelně někdo žádá o podporu. Když není kde brát peníze a stát je slabý a nemá peníze, příliš pomáhat nemůže, argumentoval. Poznamenal také, že rozpočet na příští rok je poslední, který byl sestavitelný. Rozpočet na rok 2022 už podle jeho mínění bude problém a bude se v něm muset škrtat.

Výpadek přes 87 miliard

Ani jednu verzi daňového balíčku nepodpoří také Piráti.

„Ve chvíli, kdy máme schválený schodek rozpočtu ve výši 320 miliard korun, tak snížit příjmy o dalších sto miliard a přitom neudělat žádná úsporná opatření povede k tomu, že ve finále to budeme muset zaplatit i s úroky,“ zdůvodnil postoj místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Zmiňme, že ministerstvo financí vypočetlo, že senátní verze připraví státní rozpočet o 87,5 miliardy korun. Schillerová v úterý ale tuto verzi před poslanci už v debatě podpořila. Ve sněmovní verzi by balíček znamenal dopady pro státní rozpočet asi 90 miliard korun a pro veřejné rozpočty asi 130 miliard korun.

„Věřím, že daňový balíček pomůže rozběhnout motor naší ekonomiky, jízda na půl plynu není pro zotavení se z nejhlubší krize novodobé historie České republiky adekvátní reakcí rozhodné vlády a parlamentu,“ řekla na úvod jednání o daňovém balíčku ministryně financí a požádala poslance o jeho podporu ve verzi schválené Senátem.

Daňový balíček je ale mnohem víc než jen snížení daní. Firmám podává pomocnou ruku zavedením zrychlených odpisů pro letošní a příští rok. Zaměstnavatelům nabídne daňově zvýhodněný stravenkový paušál jako alternativní zaměstnanecký benefit pro milion zaměstnanců. A mnoho dalšího.

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) December 22, 2020

Daňový balíček nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman. Prezident v neděli řekl, že balíček nepodepíše, ale ani jej nebude vetovat. Balíček tak začne platit. Později v úterý mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že prezident zákon o státním rozpočtu podepsal.

Připomeňme, že návrh vznesl ve Sněmovně jako poslanec premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo financí již dříve označilo balíček za daňovou revoluci.

„Přináší významné snížení daňového zatížení cca 4,3 milionu zaměstnancům díky zrušení tzv. superhrubé mzdy a zavedení sazby 15 procent ze mzdy hrubé,“ uvedlo ministerstvo.

Stravenkový paušál

Zaměstnancům i zaměstnavatelům přináší balíček takzvaný stravenkový paušál, tedy část výplaty, která nebude podléhat odvodům a daním a bude sloužit jako alternativa k existujícím stravenkám. Výpadek daňových příjmů obcí a krajů, vyvolaný zrušením superhrubé mzdy a dalšími změnami, vynahradí samosprávám na základě senátního návrhu vyšší podíl na sdílených daních.

Podíl obcí se zvýší z 23,58 procenta na 25,84 procenta a podíl krajů z 8,92 procenta na 9,78 procenta. Samosprávám se tak má dorovnat větší část propadu příjmů z daní, který nastane v důsledku zrušení superhrubé mzdy a dalších daňových změn. Podle původních informací půjde až o osmdesát procent výpadku. Poslankyně STAN Věra Kovářová ale v úterý uvedla, že obcím vyrovná 67 procent a krajům 71 procent výpadku.