Podle Bašty přicházejí problémy v abecedním pořádku. Co následuje po covidu-19?

Přelom roku se pro všechny stává obdobím, kdy sumarizujeme své zkušenosti, hodnotíme období předchozí a plánujeme nové kroky do budoucna.

Jaroslav Bašta, bývalý diplomat a politický analytik, udělal totéž v komentáři pro Prvnízprávy.cz a zamyslel se nad trampotami loňského roku, ale i o tom, ve znamení čeho by se mohl nést letošní rok. Jak se to může odrazit na příštích volbách?

Bašta ve svých úvahách o loňském roce a o covidu-19 tvrdí, že žádný problém nepřichází najednou jako blesk z jasného nebe. Pokusil se proto odhadnout, co by nás mohlo potrápit letos. Bašta to navrhuje vzít v abecedním pořádku, a jelikož za písmenem C, jako covid-19, následuje písmeno D, tím nejlepším slovem, které navazuje na období předchozí a může vystihovat i situaci v letošním roce, je slovo demence, možná digitální. Právě toto slovo se podle jeho slov zjevně stalo součástí probíhající pandemie, obzvláště když vezmeme v úvahu vládní opatření, jejich praktickou aplikaci a komentáře na sociálních sítích. Podle Baštových slov se není čemu divit, protože demence znamená duševní úpadek a její nebezpečnější forma digitální demence představuje dušení úpadek zapříčiněný digitálními médii.

„Německý profesor Manfred Spitzer, neurolog a psychiatr, ji definoval jako psychický proces, ve kterém přílišné používání digitálních médií vede k rozkladu poznávacích a hodnotících funkcí mozku v rozsahu dříve obvyklém pouze u lidí po těžkém úrazu mozku nebo těžce duševně nemocných pacientů,“ vysvětluje ve svém komentáři Bašta. „Postižení mohou mít problémy s pamětí, ztratit základní schopnost přemýšlet do hloubky, nejsou schopni pociťovat hlubší sounáležitost s ostatními, nebo dokonce ztrácí schopnost adekvátně reagovat v krizových situacích,“ dodal.

Při komentáři k opatřením státního aparátu, týkajících se šíření covidu-19, analytik upozornil na několik nebezpečných momentů. Jedním z nich je podle jeho slov jev, který byl dříve označován jako alibismus a „dnes se schovává za princip subsidiarity, tedy posun rozhodování na co nejnižší možnou úroveň. Většinou na takovou, kde rozhled a zkušenosti úředníků jim objektivně nedovolují pochopit širší souvislosti. Podle toho pak ta opatření vypadají. Stačí se podívat na důsledky toho, že rozhodování o protiepidemických opatřeních přenesl stát z vládní úrovně na kraje,“ pokračuje Bašta.

Bašta se dále zmínil, že kdyby se pokusil vztáhnout definici digitální demence na počínání české politiky, začíná mít pocit, že v Čechách vypukla epidemie daleko zhoubnější než koronavirus.

„Podle míry zasažení populace nakonec dopadnou říjnové volby, přičemž jasným indikátorem zhouby bude případný úspěch Pirátů,“ zmínil se Bašta, přičemž upozorňuje, že jejich kolegové v Německu vystupovali proti přednáškám pana profesora Spitzera o hrozbách, které představuje digitální demence.

„Ostatně, nezůstaneme v tom osamoceni. Některé projevy a počínání nově zvoleného amerického prezidenta dost jasně naznačují, že demence bude slovem roku 2021“ dodává na závěr Bašta.