„Řešit dnes kolonialismus je nesmysl.” Český odborník prozradil, jak politická korektnost zasáhla herní průmysl

Někdejší neutralita v herních titulech zůstala vzadu, konstatuje Jiří Fuka. Podle názoru českého odborníka se vývojáři počítačových her čím dál tím častěji setkávají s kritikou spojenou s otázkami genderismu či údajné rasové diskriminace. Bouřlivé diskuze týkající se politické korektnosti ve videohrách přitom občas zastiňují kvalitu samotného díla.

Politická korektnost se v poslední době stala jevem majícím nepříznivý dopad na různé oblasti našeho života. Podle českého experta Jiřího Fuky je důvodem postupná radikalizace původně kladné myšlenky, která se nyní transformuje do diskriminace většiny. Navíc se často jedná o zbytečné snahy propojit téma koloniální minulosti a současných vztahů mezi původním obyvatelstvem a migranty či příslušníky jiných ras. 

„Řešit dnes kolonialismus a jeho následky v Africe, Asii a Americe je holý nesmysl,“ tvrdí Fuka. 

I když nepopírá zločiny, které byly páchány během koloniální epochy, je přesvědčen, že v současné době západní země poskytují dost možností pro každého jednotlivce, a to nehledě na rasu, národnost či náboženské vyznání. Jako příklad uvádí postavení migrantů pocházejících z Indie a Pákistánu ve Velké Británii či Senegalců ve Francii.

„Příležitost k úspěchu a právo na život má v těchto zemích každý, jak se jí kdo chopí, je už otázka osobní zodpovědnosti, schopností a míry zapojení se do místních společenských procesů,” vysvětluje Fuka. 

Problém politické korektnosti ve virtuální realitě

Oběťmi následků radikálních forem prosazování politické korektnosti a diskuzí kolem ní se stávají nejen umělci, veřejní či političtí činitelé, ale dokonce i postavy herních titulů. Názorným příkladem je videohra Kingdom Come: Deliverance od českého vývojářského studia Warhorse Studios, která byla vysoce ohodnocena různými experty i samotnými hráči. Avšak vývojáři dostávali nejen pochvalu, ale i ledovou sprchu od svých kritiků, a to kvůli tomu, že námět hry nezahrnoval žádnou postavu mimoevropského etnika. Děj tohoto díla se přitom odehrával na začátku 15. století v Čechách, což zjevně nepředpokládalo zapojení do dějové linky postav jakékoliv jiné rasy, než europoidní. 

Terčem kritiky ze strany hráčské komunity se stala i loňská hra s názvem The Last of Us: Part 2, kde hlavní postava – Ellie, měla netradiční sexuální orientaci. Někteří hráči se totiž domnívali, že své ceny na The Games Award 2020 hra získala právě kvůli podpoře LGBT tématu. Jiří Fuka přitom nepochybuje, že nehledě na kontroverzní téma si vývojáři svá ocenění opravdu zasloužili. 

„Mnozí z nich (hráčů – pozn. red.) toto rozhodnutí vývojářů označovali za rozrůstající se politickou korektnost napříč herním průmyslem, a tak se daleko víc řešila Elliena orientace než příběh, který byl ve většině pasáží naprosto skvělý,” zdůraznil Fuka.

V závěru svého článku český odborník opakovaně zdůraznil, že téma politické korektnosti nepředstavuje problém sám o sobě, konflikty spíš vznikají v důsledku agresivní či radikální prezentace těchto zásad a z nedávné doby to se promítá i do herního průmyslu.