ČT připomněla odsun Němců. Také napište, proč to bylo a co tomu předcházelo, reagují uživatelé na zveřejněný článek

Česká televize dnes zveřejnila článek o tom, že přesně před 75 lety začal organizovaný odsun Němců. V textu se uvádělo, že divoký odsun v prvních poválečných měsících provázelo krveprolití a že to odnesli i nevinní civilisté. Psalo se v něm také, že Němci před odsunem v Československu prožívali těžké měsíce. Na ČT se však sesunula vlna kritiky.

Obsáhlý článek, který se dnes objevil na portálu dané veřejnoprávní televize, nadzvedl mnohé ze židle. Pojednávalo se v něm o odsunu Němců a o tom, co tito lidé v té době prožívali. Podle ČT Němci v českých zemích po staletí tvořili početnou skupinu obyvatel a dle sčítání z roku 1930 jich v Československu žilo 3,15 milionu.

Zmínka padla i o tom, že „divoký odsun“ Němců v prvních poválečných měsících provázelo krveprolití, zatímco toto období později vystřídala „spořádanější“ fáze. Řeč přišla také na dekret číslo 33/1945, který u nás pro odsun připravil půdu.

„Norma, kterou Beneš podepsal bezprostředně po skončení zmíněné konference, odebrala drtivé většině příslušníků německé a maďarské menšiny československé občanství. Výjimku dostali pouze lidé, kteří „zůstali věrni Československé republice“. Němců a Maďarů se pak týkaly i další dekrety, na jejich základě byli souzeni před lidovými soudy a museli vykonávat nucené práce. Přišli také o půdu a majetek. Ten následně začali obhospodařovat ostatní obyvatelé Československa,“ stojí v článku.

Než však došlo na samotný odsud, Němci u nás dle České televize prožívali těžké měsíce, které se nesly ve znamení vyčerpanosti a stresu. Za to prý mohl i nedostatek jídla, jelikož úřady pro Němce začaly vydávat speciální potravinové lístky s nápisem D (Deutsche). A řeč přišla i na tvrdou práci německých lidí či tzv. internační tábory, ve kterých prý panovaly velmi stísněné podmínky.

„Lidé tak často spali namačkaní na holé zemi a čelili nedostatečné hygieně. Výjimkou nebyl nedostatek sociálních zařízení či nevyhovující voda. Zejména do září 1945 se pak vězni stávali častým terčem násilí ze strany českých dozorců,“ přibližuje veřejnoprávní televize.

V neposlední řadě se v článku objevila i pasáž o tom, jak tyto organizovaného transporty Němců probíhaly a co si dotyční s sebou mohli či nemohli vzít.

„Každý deportovaný Němec si s sebou na cestu směl vzít zavazadlo, které nevážilo více než padesát kilogramů, a tisíc marek,“ stojí v textu.

Závěrem ČT uvádí, že odchodem těchto lidí „ztratily české země nejenom třetinu obyvatel, ale také dobré hospodáře a kvalifikované pracovníky“.

Reakce na sociální síti

Když se však tento příspěvek objevil na sociální síti, strhl vlnu reakcí. Spoustě uživatelů se totiž nelíbilo, o čem a jak Česká televize psala.

„Nějak se už vůbec v naší veřejnoprávní televizi nemluví o tom, proč se tak stalo a co tomu předcházelo! Jak ale známe naší vyváženou ČT, jistě to nedělá schválně. Jen někdo zapomněl a to je přece lidské,“ poznamenal poněkud ironicky jeden uživatel.

A podobný názor zastávali i další: „Tak také pravdivě napište, proč to bylo a co tomu předcházelo. PRAVDIVĚ!“

„Zapomněli jste nějak poznamenat, že odsun navrhla a prosadila Anglie. Že Češi to nevymysleli, se dá dohledat,“ připomínal médiu další.

Někteří k článku poznamenávali, že „největší problém historie je, že na ní lidstvo vždy pohlíží ze své vlastní doby“.

Další se vyjadřovali k tomu, že ČT psala i o tom, co si s sebou Němci v té době mohli vzít. „Docela luxus proti tomu, co si mohli vzít s sebou lidé do koncentráků… Karma?“ připomínali.

A ani dalším nepřišlo fér, o čem ČT informuje: „Připomeňme si bohatou historii pogromů na Čechy v pohraničí a odsuny Židů do koncentračních táborů a Čechů v Čechách v rámci budoucího osídlování vnitrozemí Němci.“

„Asi by bylo fér také psát o každém transportu do koncentračních táborů. Takhle to působí dost hloupě…“ myslí si někteří.