00:50 03. března 2021
ČR
Získat krátkou URL
13403
Sledujte nás na

Další, kdo zareagoval na nové rozhodnutí Ústavního soudu, byl sociolog Petr Hampl. Ten uvedl, že na toto rozhodnutí je jen jediná rozumná odpověď. Jeho vyjádření však neuniklo radnímu ČT Zdeňkovi Šarapatkovi. Co mu vzkázal?

Sociolog Petr Hampl považuje za jedinou rozumnou odpověď na rozhodnutí Ústavního soudu ignorování, tedy ignorovat vše, co Ústavní soud řekne.

„Jednoduše proto, že Ústavní soud přestal předstírat neutralitu, a přestal předstírat úctu k právu, ústavě a základní morálce. Proč bychom se měli rozhodnutí takového soudu podřizovat? Kolik policistů má Ústavní soud? Kolik má vojenských jednotek?“ ptá se Hampl.

Podle jeho slov se moc Ústavního soudu opírá o jediný pilíř. „O premiérovu zbabělost. Myslíte ale, že premiér Bartoš ten soud respektovat bude? (pokud dostane z ciziny jinou instrukci),“ dodal.

Toto vyjádření však neuniklo radnímu ČT Zdeňkovi Šarapatkovi. Ten zareagoval také na Facebooku a ostrými slovy nešetřil.

„Tenhle gauner jenom potvrzuje, jak tu během Zemanovy a Babišovy éry vyrostli všelijací ‚nácci‘ a kolaboranti. Teď se jim nelíbí verdikt ÚS, jenž ústavně chrání rovnost hlasů občanů u voleb, tak sahají rovnou po výhrůžce. ,Kolik policistů má Ústavní soud? Kolik má vojenských jednotek? ‘, ptá se Hampl, organizátor obskurních srazů ,vlastenců‘ v Příčově, kde se to hemží extrémistickými figurami a nácky. Nečíst v tom skrytou výzvu a lá Kapitol a hrát mrtvého brouka je cesta k toleranci rizika násilí a fyzického útoku na ústavní instituce,“ napsal.

Ve svém příspěvku Hampla označil za „bouráka ze Spolku bílého heterosexuálního muže“ a zmínil, že Hampl Parlamentním listům uvedl, že na něj podává trestní oznámení.

Co se týče samotného trestního oznámení, Hampl na sociální síti vysvětlil, že se rozhodl k tomuto kroku kvůli tomu, že na twitterovém profilu jej Šarapatka označil za „pořadatele neonacistických srazů“. Hampl napsal, že tak učinil i přesto, že si může dohledat, že „nikdy v životě žádný neonacistický sraz nepořádal“.

Rozhodnutí Ústavního soudu ČR

Zmiňme, že Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Problém spočívá v rozdělení na kraje a přepočtu mandátů, to je prý diskriminující. Rozhodnutí bude platit i pro letošní volby. 

Nově bude koalicím pro vstup do Poslanecké sněmovny stačit pět procent hlasů. Ústavní soud zrušil aditivní klauzule, které představovaly 10, 15, respektive 20 procent. Ústavní soud také pozměnil paragrafy, které se týkají určení počtu poslanců v jednotlivých krajích a průběh skrutinia.

Senátoři se obrátili na Ústavní soud na konci roku 2017. Poukazovali na to, že během posledních voleb do Poslanecké sněmovny by hnutí STAN potřebovalo pro zisk jednoho mandátu získat dvakrát více hlasů ve srovnání s vítěznou politickou stranou ANO. Senátoři se domnívají, že v tomto případě nemůžeme mluvit o poměrném volebním systému, který je zakotven v ústavě.

Více:

Ústavní soud změní pravidla letošních voleb. Část volebního zákona je podle něj diskriminující
„Je to ústavní prasečina.“ Klaus z Trikolóry okomentoval rozhodnutí Ústavního soudu
Hrad zveřejnil dopis, který zaslal Zeman Ústavnímu soudu. Zmiňuje i destabilizaci ústavního systému
Štítky:
trestní oznámení, rozhodnutí soudu, Ústavní soud, rozhodnutí, Petr Hampl, Zdeněk Šarapatka
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář