Bašta: Evropskou civilizaci mohou zničit faktory, které nastartovaly její rozmach

Analytik a diplomat Jaroslav Bašta v komentáři pro Prvnizpravy.cz uvedl zajímavé porovnání mezi Evropou během morové epidemie a tou současnou. Inspirací pro něj byla kniha Karla Georga Zinna, která je zasvěcená vzniku novověké evropské civilizace a nazývá se Kánony a mor. Počátky novověku ve čtrnáctém a patnáctém století (Kanonen und Pest).

Bašta ve svém komentáři uvedl, že Evropané jsou potomky lidí, kteří přežili pandemie moru ve čtrnáctém a patnáctém století. Byla to svého druhu přísná selekce, kterou prováděly mikroorganismy.

Na základě dochovaných historických dokumentů se autor díla domníval, že mor vyhubil všechny soucitné lidi, kteří nebili egoisty a snažili se pomáhat jiným. Přežili jenom sobečtí lidé, kteří se izolovali od ostatních, nebo je dokonce byli schopni zabít, aby se k nim nepřibližovali a neohrozili jejich životy.

Většina těch, kdo přežil, patřili k bohatším vrstvám obyvatelstva, které se kromě zmíněného sobectví a bezohlednosti vyznačovali ještě zvýšenou mírou agresivity. Bašta v komentáři uvádí, že krátce před vypuknutím epidemie se v Evropě objevily nové technologie, zejména střelný prach, střelné zbraně a výroba ocele.

Dodává, že evropská křesťanská společnost v době před morovou epidemií odmítala instrumenty, které usnadňovali usmrcení nepřátele, byly totiž považovány za ďáblův vynález. Tyto zábrany však už byly cizí Evropanům po epidemii moru. Ba co víc, začalo soupeření, kdo vynalezne lepší zbraň a Evropa pak mohla začít dobývat celý svět.  „Takto příčiny vzniku a rozmachu evropské (dnes euroatlantické) civilizace viděl pan profesor Zinn,“ konstatuje Bašta.

„Vzpomněl jsem si na teze z jeho knihy, když jsem se zamýšlel nad tím, jak současná pandemie covidu změní svět. Napadlo mě, že paní Historie jako učitelka života je osoba poněkud potměšilá. Před více než půl tisíciletím mor přetvořil tehdejší společnost, v níž nejvyšším principem byla láska k bližním, tedy altruismus, na sbor bezohledných individualistů, protože to byla jedna z hlavních podmínek přežití,“ vysvětluje Bašta.

Dodává však, že dnešní pandemie postihuje méně státy, ve kterých je individualismus potlačován ve prospěch kolektivní spolupráce nebo podřízení se autoritám. Podle něj styl života, tradice a disciplína pomohla asijským státům projít pandemií lépe než Západu.

„Česká republika v tomto ohledu představuje opačný negativní model, což mě trochu děsí. Věřím totiž na to, že se historie rýmuje, takže střídá plusy a mínusy. Vlastnosti, které před více než pěti sty lety zaručovaly přežití, tedy individualismu, sobectví, bezohlednost a agresivita, se dnes naopak mohou stát hlavním důvodem úmrtí,” míní Bašta.

V této souvislosti upozorňuje na to, že šíření mutací koronaviru způsobí, že těžký až fatální průběh nemoci přejde od starších generací k těm mladším. Větší šanci přežít má proto ten, kdo méně riskuje.

„První celoplanetární euroatlantickou civilizaci mohou zničit právě ony psychologické faktory, které nastartovaly její rozmach. To se v dějinách občas stane,“ dodává na závěr Bašta.