18:34 25. února 2021
ČR
Získat krátkou URL
0 62
Sledujte nás na

Dnes proběhlo zasedání vlády, na které došlo ke schválení dvou variant volebního zákona. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka splňují obě varianty parametry nastavené Ústavním soudem.

První varianta počítá s tím, že bude zachováno 14 volebních krajů, ta druhá pak s tím, že by voliči ČR vybírali ze stejné kandidátky a stát by tak byl jediným obvodem.

„Obě varianty splňují parametry nastavené Ústavním soudem a nabízejí spravedlivější rozdělení mandátů. Teď bude záležet, na jaké variantě bude v Parlamentu politická shoda,“ sdělil ministr vnitra Jan Hamáček v tiskové zprávě.

Jak píše ČTK, odborníci se domnívají, že druhá zmíněná varianta je preferována hnutím ANO a SPD. Ty zbylé strany naopak chtějí zachování 14 krajů. Nutno podotknout, že obě varianty si zachovávají pětiprocentní hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny. Pakliže se jedná o koalice, pak je hranice sedm, devět a 11 procent v závislosti na počtu stran.

Co se týče první varianty, ta tedy počítá se změnou přepočtu hlasů na mandáty při zachování 14 volebních krajů. Používat by se měla Hareova kvóta, podle které bude celkově počet platných hlasů pro úspěšné volební strany vydělen číslem 200, což je celkový počet poslanců. Tím se následně získá volební číslo.

„Kolikrát se toto volební číslo vejde do celorepublikového zisku hlasů konkrétní politické strany, hnutí nebo koalice, tolik získá mandátů,“ konstatovalo ministerstvo.

Pakliže se podíváme na druhou variantu, ta počítá se zrušením 14 volebních krajů a v podstatě by se tak země stala jediným volebním obvodem. Na rozdíl od Hareovy kvóty by zde platil přepočet hlasů pomocí Hagenbach-Bischoffovy kvóty. Celkový počet hlasů postoupivších do skrutinia se dělí číslem 201.

Rozhodnutí Ústavního soudu ČR

Zmiňme, že Ústavní soud zrušil 3. února část volebního zákona. Problém spočívá v rozdělení na kraje a přepočtu mandátů, to je prý diskriminující. Rozhodnutí bude platit i pro letošní volby

Nově bude koalicím pro vstup do Poslanecké sněmovny stačit pět procent hlasů. Ústavní soud zrušil aditivní klauzule, které představovaly 10, 15, respektive 20 procent. Ústavní soud také pozměnil paragrafy, které se týkají určení počtu poslanců v jednotlivých krajích a průběh skrutinia.

Nutno podotknout, že tento volební zákon rozdělil také samotný Ústavní soud. Čtyři soudci z 15členného sboru s takovým nálezem nesouhlasili, svůj názor pak vyjádřili v odlišném stanovisku, které je součástí nálezu. Konkrétně se jedná o Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fiala a Radovana Suchánka.

Senátoři se obrátili na Ústavní soud na konci roku 2017. Poukazovali na to, že během posledních voleb do Poslanecké sněmovny by hnutí STAN potřebovalo pro zisk jednoho mandátu získat dvakrát více hlasů ve srovnání s vítěznou politickou stranou ANO. Senátoři se domnívají, že v tomto případě nemůžeme mluvit o poměrném volebním systému, který je zakotven v ústavě.

Více:

„Byl to volební puč.“ Petr Holec udeřil do stolu kvůli Ústavnímu soudu
Ústavní soud rozhodl o Zemanově výroku na adresu Šarapatky. Jak to bude s omluvou?
Předseda Senátu chce napadnout vyhlášení nouzového stavu u Ústavního soudu
Ústavní soud zrušil omezení týkající se maloobchodního prodeje a služeb
Štítky:
parlamentní volby, volby, Vláda České republiky, vláda, rozhodnutí, Ústavní soud ČR, Ústavní soud
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář