„Lidé jsou strašně vyděšení, mnozí se pod tím stresem hroutí.“ Psychiatr promluvil o ničivém dopadu pandemie na psychiku

Po roce pandemie se dopad na duševní zdraví lidí výrazně zhoršil, a to zejména kvůli těm faktorům, které ohrožovaly psychiku během první vlny a ohrožují ji teď. Psychiatr Cyril Höschl v rozhovoru pro deník Echo24 uvedl, že loni na jaře hrál roli především strach z neznámého, dnes se ale tím největším stresorem stává neustálé strašení.

„Když to celé začalo, největším zdrojem obav, úzkosti a stresu byl strach z neznáma, z infekce, co to je, jestli je to smrtelné, mohu na to zemřít já, moji blízcí, jak moc je to nakažlivé, jestli je to fake nebo pravda. To lidem prolétávalo hlavou v jarních měsících,“ uvedl psychiatr.

Teď ale je situace podle něj naprosto odlišná, protože převažují obavy, které si lidé vytvořili sami. Mezi lidmi se například šíří zvěsti, které nejsou nijak ověřené, ale přitom jsou schopné vyvolávat silný strach. Docela populární je například mylná představa, že někdo šel do nemocnice s něčím úplně jiným, tam se nakazil covidem-19 a zemřel.

„Tyhle pověsti, ať už jsou nebo nejsou podloženy, vedou k tomu, že se mnozí obávají jakoukoliv lékařskou péči konzumovat. Tím dochází k nárůstu morbidity a možná i mortality z jiných důvodů. Mnozí se skutečně pod tím stresem a v úzkostných obavách hroutí a vyhledávají psychiatrickou pomoc ve zvýšené míře,“ říká psychiatr.

Strašení se ale podle něj šíří nejen během lidské komunikace, ale také i prostřednictvím médií.

„Hlavním stresorem je teď to neustálé strašení od rána do večera řetězovými tiskovými konferencemi, čísly o počtu mrtvých, obsazení lůžek, jednotek intenzivní péče. Člověk, který žije ve velkém městě nebo má určité vzdělanostní zázemí, si to neuvědomuje,“ myslí si Höschl.

Lidé ale podle něj opravdu mají iracionální strach z koronaviru, jenž je výsledkem nekonečného toku nejrůznějších informací.

„Moje dcera, která je záchranářka v první linii, přichází do styku s většinovou populací, která je ze všech možných sociálních a inteligenčních skupin a vidí, jak jsou ti lidé strašně vyděšení. Jsou vyděšení z toho, co se na ně chrlí. Oni se třeba dusí z nějakého jiného důvodu a okamžitě se domnívají, že potřebují ventilátor, protože mají covid. Říká, že je to tak časté, že devět případů z deseti je spíše tohoto typu než koronavirus samotný,“ řekl profesor.

Höschl pak uvedl další faktor, který značně vystresoval psychiku lidí během pandemie. Významným depresogenem je podle něj izolace.

„Opuštěnost je rizikovým faktorem pro rozvoj deprese. Dalším rizikovým faktorem je pak domácí pití. Důvody nárůstu úzkostí a depresí teď vyplývají zejména z důsledků pandemie a restriktivních opatření, nikoliv infekce jako takové, “ podotýká psychiatr.