Rychetský a další ústavní soudci čelí trestnímu oznámení. Podaly jej Bobošíková a Lipovská

Členky Institutu svobody a demokracie Jana Bobošíková a Hana Lipovská podaly trestní oznámení na tři soudce Ústavního soudu. Důvodem je zrušení části volebního zákona. Ústavní soudce, mezi kterými je i jejich předseda Pavel Rychetský, podezřívají ze zneužití pravomoci a maření přípravy a průběhu voleb. V pondělí o tom informovala ČTK.

Trestní oznámení podaly na předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, Jana Filipa a Kateřinu Šimáčkovou. Bobošíková a Lipovská odkazují na nález Ústavního soudu, alternativního stanoviska jednoho z ústavních soudců a veřejná vyjádření. Ve svém stanovisku tvrdí, že nemají jinou možnost obrany proti konání soudců.

Podle nich je rozhodnutí Ústavního soudu v rozporu s ústavním pořádkem, zásadním způsobem zasahuje do práv třetích osob, narušuje průběh voleb do Poslanecké sněmovny a narušuje činnost klíčových orgánů veřejné moci.

Soudci zpravodaji Filipovi vyčítají načasování textu rozhodnutí, které vyhotovil více než tři roky poté, co záležitost dostal přidělenou a až poté, co prezident Miloš Zeman koncem prosince vypsal termín voleb. Svůj text předložil v neúplné podobě ostatním soudcům až 19. ledna a celý text o dva dny později.

„Časování vyhlášení nálezu nelze označit jako náhodné nebo dokonce přirozeně vyplývající z pořadu jednání a projednávání případů Ústavním soudem,“ uvedly oznamovatelky. „Plénum pak projednávalo návrh (spolu s dalšími pěti návrhy) hned v úterý dne 26. ledna,“ poznamenaly.

Rychetský podle Bobošíkové a Lipovské svým konáním umožnil spáchání trestného činu. Odkazují přitom na vyjádření ústavního soudce Radovana Suchánka, podle kterého Rychetský znal stanoviska ostatních soudců ještě před rozhodnutím.

Šimáčkovou oznamovatelky obvinily z podjatosti kvůli tomu, že v minulosti zastupovala Senát při návrhu zrušení části volebního zákona, a proto by měla být vyloučena. Přitom podle nich jako zástupkyně České republiky u Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva (tzv. Benátské komise) si „musela být vědoma skutečnosti, že takto zásadní změna volebního zákona pouhých osm měsíců před již vyhlášenými volbami je protiprávní“.

Začátkem února Ústavní soud zrušil některé části volebního zákona kvůli porušování rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Svým nálezem soudci především zrušili hranice deseti procent hlasů pro dvojkoalice, 15 procent pro trojkoalice a 20 procent pro koalice čtyř a více stran. Ukončil i zvýhodňování vítěze voleb při přidělování mandátů.

Verdikt Ústavního soudu kritizoval jak prezident Miloš Zeman, tak i premiér Andrej Babiš. Kvůli tomuto rozhodnutí Zeman zrušil udělení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka předsedovi soudu Rychetskému. Volby do Poslanecké sněmovny se budou konat 8. a 9. října.