ČR, očkování a Sputnik V
Sama Maříková hned v úvodu postu píše, že hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) ve svém usnesení upozorňuje například na to, že vláda zajistila očkování jen polovině občanů, kteří projevili zájem, oproti tomu, co slibovala. Toto téma je tak bodem číslo 1. SPD si totiž myslí, že kabinet kvůli své neschopnosti prodlužuje omezení svobod občanů.
„Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) sliboval od počátku dubna 100 tisíc očkovaných denně. Ve skutečnosti se ale tento počet horko těžko plní ani ne z poloviny. Takže plošná omezování občanů se opět dále nesmyslně prodlužují a budeme čekat na vakcíny pro ty, kteří se očkovat chtějí,“ uvádí hnutí s tím, že je u nás kompletně naočkovaných po roce pandemie pouhých pět procent populace.
V bodě dva hnutí plynule poukazuje na to, že státy, které se ve věci očkování nespoléhaly na EU, jsou na tom nejlépe. Řeč přišla tedy i na ruskou vakcínu Sputnik V, kterou se v současné době očkuje již v 59 státech světa. Česko však zatím tuto vakcínu nepoužívá. „Pro tuto vládu je ale ideologie přednější,“ myslí si.
„Dochází tak na slova SPD, že jsme se neměli v oblasti vakcín naivně spoléhat na EU, ale již dávno jsme se měli vydat v jejich nákupu samostatnou cestou jako např. Maďarsko a Velká Británie. Maďaři v současné době ruskou vakcínou Sputnik V úspěšně očkují, Rakousko je tento týden objedná a v Německu se dokonce bude Sputnik V vyrábět,“ připomíná SPD.
„Babišova vláda vloni v rámci EU objednala totiž o pětinu méně vakcín, než kolik si objednat mohla, a slepě spoléhala, že z „balíku solidarity EU“ dostane navíc 140 tisíc mimořádných dávek. Nedostala je a přišli jsme zcela zbytečně o dalších 70 tisíc vakcín v době, kdy je vakcín pro občany z rizikových skupin, kteří se chtějí nechat dobrovolně očkovat, akutní nedostatek. Je to pouze potvrzení, že žádná solidarita mezi všemi členskými státy EU nefunguje, každý si hájí své vlastní zájmy a pro každého je bližší košile než kabát,“ míní.
NATO a USA vs. Rusko
Jako další v usnesení přišla řeč na to, že hnutí s velkým znepokojením sleduje stoupající napětí na jihovýchodě Ukrajiny. Bylo tedy načrtnuto i téma možného napětí mezi NATO, USA a Ruskem.
„Ukrajina nikdy neprojevila snahu splnit body tzv. Minských mírových dohod, které garantovaly autonomii Donbasu, a do demilitarizované zóny znovu přemístila těžké zbraně. Pod hlavičkou NATO jsou v blízkosti ruských hranic naplánovaná vojenská cvičení na několika místech zároveň, a Rusko recipročně ohlásilo vojenské cvičení na svém území a přesouvá zde své jednotky,“ stojí v usnesení.
S tím souvisí to, že americké velitelství svých vojsk v Evropě kvůli těmto přesunům zvýšilo stupeň rizika ohrožení na ten nejvyšší. „A Rusko vzápětí oznámilo, že hodlá učinit dodatečné kroky k zajištění své bezpečnosti v případě posilování vojsk NATO kolem Ukrajiny. Další eskalace může vést až k vleklému válečnému konfliktu,“ varuje SPD a zdůrazňuje, že to odmítá.
„Je potřeba obnovit mírová jednání pod hlavičkou OBSE, a nikoliv stupňovat napětí ze strany Ukrajiny, které vyjádřil podporu i americký prezident JoeBiden. Je také potřeba posilovat naše vlastní obranné schopnosti,“ myslí si.
Protiprávní jednání a zadlužování občanů
Dalším z bodů, na které SPD naráželo, byly předražené vládní nákupy zdravotnického materiálu. Tuto otázku chtělo hnutí projednat, jelikož dle nich mohlo dojít k protiprávnímu jednání ministra vnitra a zdravotnictví.
„Dne 22. března Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil alarmující zprávu z provedené rozsáhlé kontroly k vládním nákupům zdravotnického materiálu v době pandemie. Zpráva měla být ve Sněmovně projednána ve čtvrtek 25. března po ústních interpelacích, ale poslanci ostatních stran byli proti, když souhlasili s ukončením schůze a vyřazením všech zbývajících neprojednaných bodů,“ připomíná se v textu.
„Předražené a netransparentní nákupy navíc probíhaly s obrovskými cenovými rozdíly mezi resorty. Z obsáhlé zprávy vyplývá, že stát podcenil přípravu na pandemii a plně se ukázalo, že naše podezření ohledně pochybných nákupů byla oprávněná. Kontroloři ve zprávě mj. konstatují, že se v letadlech vozilo na státní útraty i zboží pro soukromé firmy,“ stojí v usnesení a dodává se, že vzhledem k tomu by Jan Hamáček měl podat demisi a odstoupit.
Posledním bodem se stalo i zadlužování občanů, konkrétně tedy to, že vláda ANO, ČSSD s podporou KSČM dále extrémně zadlužuje naše občany.
„Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu korun a v roce 2023 dokonce tří bilionů korun!“ varuje SPD a podotýká: „Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. V poměru k HDP by tak měl dluh stoupnout z loňských 36,5 procenta na 47,5 procenta v roce 2023. Příští rok nebude podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) schodek státního rozpočtu pod 300 miliardami korun.“
Co se týče daní, SPD uvádí, že se sice platit musí, ale myslí si, že jsme jednou ze zemí, kde je daňové zatížení pracujících občanů jedním z nejvyšších v rámci zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Platy oproti Západu ale máme naopak třetinové.
„Je potřeba hledat příjmy státního rozpočtu nikoliv zadlužováním dalších generací, ale ve snížení zbytných výdajů státu a byrokracie na všech úrovních, zdaněním dividend nadnárodních koncernů, zrušením plateb politickým neziskovkám, ukončením předražených zahraničních armádních nákupů a ukončit systém výplat neadresných sociálních dávek nepřizpůsobivým!“ uzavírá věc SPD.
Kliknutím na tlačítko „Přidat“ vyjadřujete výslovný souhlas se zpracováním údajů na vašem účtu Facebook, abyste mohli pomocí tohoto účtu komentovat zprávy na našem webu. S podrobným popisem zpracování údajů se můžete seznámit v Zásadách ochrany osobních údajů.
Souhlas můžete zrušit smazáním všech vašich komentářů.
Všechny komentáře
Ukázat méně komentářů (0)
Odpovědět(Ukázat komentářSkrýt komentář)