Zemřel novinář a spisovatel Karel Pacner, který sledoval start Apolla 11 k Měsíci

Ve věku 85 let zemřel v noci z úterý na středu známý publicista, novinář a spisovatel Karel Pacner. Tuto smutnou zprávu, o níž informovala česká média, následně potvrdil zdroj blízký rodině.

Dnes v noci českou scénu opustil mimořádně plodný autor, který měl na svém kontě desítky ceněných knih. Většina z nich patřila do populárně-vědecké literatury a sci-fi. Pacner se velmi zajímal o vědění, hodně četl a i v pokročilém věku byl aktivní na sociálních sítích.

Pacner měl neustále chuť tvořit, což dával najevo i svému okolí. Netajil se plánem psát knihy až do devadesáti, i když moc dobře věděl, že sw někteří jeho blízcí přátelé tohoto věku nedožili.

„Odešli do kosmického nebe. Tak jsem na řadě já,“  zaznělo z jeho úst v nedávném rozhovoru s novinářkou Martinou Riebauerovou, který vyšel u příležitosti jeho 85. narozenin.

Kdo byl Karel Pacner?

Pokud jde o jeho profesní kariéru, uveďme, že Pacner po dokončení Vysoké školy ekonomické nastoupil v roce 1959 do redakce Mladé fronty, potažmo MF Dnes. Zde působil až do odchodu do důchodu, který se konal v roce 2001. To mu však nebránilo v tom, aby s tímto médiem dál spolupracoval. Věnoval se popularizaci vědy, zvláště kosmonautiky.

V roce 1969 byl jedním ze dvou Čechů, kteří byli osobně přítomni u vypuštění Apolla 11 k Měsíci na mysu Canaveral. Psal i knihy o kosmonautice a vesmíru, ořičemž po revoluci v roce 1989 se věnoval i nejnovějším dějinám a špionáži. Dvě z jeho knih patří do žánru sci-fi.

V listopadu 1989 se stal jedním ze tří zástupců šéfredaktora deníku Mladá fronta. Jejich úkolem bylo řídit chod redakce do zvolení nového šéfredaktora. V roce 2008 byl jedním z kritiků financování iniciativy Ne základnám.

Naplánovaný pohřeb

Je zajímavé, že již v minulosti se Pacner nechal slyšet, jak by měl vypadat jeho pohřeb. Při posledním rozloučení by tak měla zaznít fanfára z filmu 2001: Vesmírná odysea, písnička Vesničko má pod Šumavou a skautská večerka. Přesně takové totiž bylo jeho přání. Zároveň dotyčný uvedl, že chce, aby na stojánku nevisel jeho portrét, jak bývá zvykem, ale fotografie, jak 15. července 1969 stojí půl kilometru před raketou Saturn 5 s Apollem 11, ve které letěli první lidé na Měsíc.

„To byly moje nezapomenutelné chvíle, a tudíž právě tahle fotka do krematoria patří,“ vysvětlil.