Olga Bugrová, Natalja Viktorová
4 dubna 2012, 17:03

Filmy Tarkovského – vizualizace duše

Filmy Tarkovského – vizualizace duše

Pro mě je filmové umění záležitostí morálky, nikoli profesionalismu, - říkal vynikající ruský režisér a jeden z nejvýraznějších představitelů světového autorského filmového umění Andrej Tarkovskij. 4. dubna si připomínáme 80 let ode dne jeho narození.

Uznání se Tarkovskému dostalo především za hranicemi Ruska, jak se stávalo v dějinách ruské kultury mnohokrát. Každý z jeho filmů, počínaje debutem Ivanovo dětství – o osudu dítěte ve válce – a konče filmovým podobenstvím Obětování, získal jedno až deset vyznamenání na mezinárodních filmových festivalech. Byl mezi nimi i Zlatý lev a Stříbrná palmová větev z Cannes.

Celkem sedm, celovečerních filmů, mezi nimiž jsou takové skvosty, jako historické náboženské drama Andrej Rubljov, filosofická sci-fi Solaris, autobiografická fantazie Zrcadlo – takové je hlavní dědictví  Andreje Tarkovského. Mohlo by zřejmě být větší, kdyby režisér nežil tak nespravedlivě krátce – 54 let. Hlavní ale je – a Tarkovskij o tom mluvil s trpkostí – kdyby mu v době jeho tvůrčího rozkvětu poskytovali podporu místo toho, aby musel překonávat odpor a otevřené pronásledování ze strany sovětských úředníků od filmu. Vzpomíná režisérova sestra, filoložka a memoáristka Marina Tarkovská:

V každém filmu zůstával sám sebou, i přes ty neuvěřitelné těžkosti, které musel prožívat, přes ten ideologický presing, kterému byl vystaven, kdykoli se objevil jeho nový film natočený v Sovětském svazu.  Byl to umělec-bojovník, který své dílo hájil. A je prostě neuvěřitelné, že se mu dařilo dělat právě ty filmy, které chtěl.

Toto řekl v interview pro Hlas Ruska režisér Pavel Lungin:

Tarkovskij byl vynálezcem nového filmového jazyka, avšak nejen jeho. Hledal vizuální ztvárnění toho, čemu se říká „lidská duše“. Zabýval se tím, čím se zabývala ruská klasická literatura v 19. století, na úrovni filmu století dvacátého.  Kromě toho ale byl ještě i symbolem svobody tvorby. Byl to první sovětský režisér, pro kterého byla svoboda umělce hlavní. Při hledání této tvůrčí svobody odjel do ciziny – nebylo to pro něj snadné rozhodnutí a tam také nešťastně zemřel po tom, co natočil dva vynikající filmy. Je to tragická postava a možná i nejvýznamnější ruský režisér 20. století.

Každý umělec nachází v době svého bytí a zanechává po sobě nějakou částečku pravdy o civilizaci, o lidstvu, - řekl Tarkovskij ve svém posledním interview.

  •  
    a podělit se