7 února 2015, 09:28

Sankce potřebují „otočku“

Sankce potřebují „otočku“

Protikrizový program podpory ruské ekonomiky na roky 2015-2016, který byl vypracován vládou a zveřejněn na stránkách novin, se stal předmětem rozsáhlých diskusí jak na veřejnosti, tak i v prostředí profesionálních ekonomů. Očekává se, že s přihlédnutím k návrhům a dodatkům bude plán v konečné verzi hotov do konce února.

Cíl vládního programu je naprosto jasný: stanovit opatření, s jejichž pomocí musí Rusko v podmínkách vzniklé špatné zahraničně-ekonomické situace a zahraničně-politické konjunktury nejenom jednoduše přežít a zajistit stabilní rozvoj ekonomiky a sociální stability, ale také se musí dostat z krize posíleno.

Plán obsahuje sedm klíčových bodů. Jedná se především o podporu záměny importu, o pomoc malému a střednímu podnikání, o rozvoj zemědělství. Určen je i vektor v sociální sféře. Zde je plánována kompenzace inflačních ztrát pro důchodce a pro rodiny s více dětmi a boj s nezaměstnaností. A nakonec, plánována je i optimalizace rozpočtových výdajů. Přičemž, jednat by se mělo o všechny výdaje. V první řadě, budou sníženy výdaje na státní aparát: bylo rozhodnuto, že budou zrušeny „nadstandardní služby“. Výjimku bude představovat obranný průmysl, jehož rozpočet se měnit nebude. Jak tvrdí vláda, Rusko bude plnit i všechny vnější závazky.

Uvedeme několik čísel: Výdajovou část rozpočtu je v letošním roce plánováno seškrtat o deset procent. V dalších dvou letech se tento ukazatel sníží na pět procent, aby v roce 2017 bylo dosaženo rovnováhy. V podmínkách neexistence vnějších zdrojů financování si stát, podle protikrizového plánu pro podporu ekonomiky, musí opatřit 1,375 bilionu rublů (přibližně 20,5 miliardy USD). Ministr financí RF Anton Siluanov přitom obrátil pozornost na to, že zdroje dodatečných výdajů v plánu nejsou uvedeny a předpokládá se, že se země v nejbližší době bude rozvíjet v rámci již přijatého rozpočtu.

Svůj názor na protikrizový plán v besedě s reportérem Rádia Sputnik vyjádřil šéfredaktor listu Finansovaja gazeta (Finanční noviny) doktor ekonomických věd Nikolaj Vardul:

U ruské vlády se objevil protikrizový program. A to je dobře! Poslední změny se v něm ještě dělat budou, ale hrubé obrysy jsou jasné. Podobný všezahrnující program tu ještě nikdy nebyl. Je však třeba přiznat, že ani Rusko se dosud nesetkalo s tak silnou krizí, kdy je omezen přístup k mezinárodním úvěrovým finančním institucím, kdy západní sankce prohlubují ekonomické obtíže. Spravedlivě zde vzniká otázka, čím kompenzovat chybějící vnější zdroje financování ekonomiky země? Bohužel, možné to je pouze s pomocí vnitřních zdrojů, kterými jsou Fond národního blahobytu a efektivní činnost Národní banky. Prostředky jsou předpokládány obrovské. A zde je důležité, aby byly přerozděleny maximálně efektivně.

Je podle Vašeho názoru věnována dostatečná pozornost investicím a protisankčním opatřením?

K tomu, abychom mohli čelit krizi, jsou třeba nové investice. Avšak, počítat s investicemi ze zahraničí, nemá smysl. Ruský soukromý sektor je nyní dezorientován a zaujal vyčkávací pozici. Zůstávají státní společnosti, přičemž jsou to právě ony, kdo by měl v krizové situaci sehrát hlavní roli. A to i v tom případě, že to neodpovídá našim představám o tržní ekonomice.

Podle ekonomova názoru, Ruskem přijímaná protisankční opatření v podobě embarga na dovoz potravin ze zemí, které podpořily sankce, jsou příliš slabá, málo efektivní a neodpovídají měřítkům omezení ze strany Západu. A protiopatření, včetně těch odvětvových, by mohla ze strany Ruska být mnohem tvrdší. Jinými slovy, sankce potřebují „otočku“

To, čeho se v protikrizovém vládním programu, podle Nikolaje Vardula, nedostává, jsou konkrétní ideje, jak zbavit Rusko sankcí. „Důvod sankcí je, samozřejmě, politický, ale jejich cílem je co nejvíce poškodit ruskou ekonomiku“, tvrdí ekonom. „Sankce odřezávají Rusko od budoucnosti. Záměna importu je vynucené opatření, které, i v případě úspěchu, povede ke ztrátě nejvíce neobnovitelného zdroje - času“, dodává. Proto, kromě ekonomických, musí program obsahovat i politická řešení, domnívá se Nikolaj Vardul.

  •  
    a podělit se