5 března 2015, 14:07

Čižov: Rusko se nikdy nepokoušelo „vrazit klín“ mezi zeměmi EU

Čižov: Rusko se nikdy nepokoušelo „vrazit klín“ mezi zeměmi EU

Stálý zástupce RF při EU Vladimir Čižov podotkl, že západní partneři stále podezírají Rusko z toho, že chce „vrazit klín“ mezi členskými zeměmi EU a evropskými strukturami, Rusko to ale nedělá a je ochotno navázat dialog se všemi, kdo jsou připraveni na součinnost.

„Naši zdejší (bruselští) partneři, a spíše oponenti, stále podezírali a i nadále podezírají Rusko z toho, že se pokoušíme vrazit klín mezi zeměmi EU a zejména mezi členskými zeměmi Unie a evropskými strukturami. Nikdy jsme to nedělali, a jsme ochotni hovořit se všemi, kdo jsou připraveni nás poslouchat a ochotni spolupracovat, prohlásil Čižov ve vysílání televizního kanálu Rossija-24.

„Jedny členské země EU jsou k tomu ochotné více, jiné méně“, dodal. Jak podotkl Čižov, „v poslední době se uskutečnily na kontakty na úrovni státního vedení s Maďarskem a Kyprem, teď přiletí italský premiér, a je velký zájem ze strany nové řecké vlády“.

Stálý zástupce Ruska při EU Vladimir Čižov souhlasil s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Jünckerem v tom, že podmínky pro uspořádání summitu Rusko-EU nebyly zatím vytvořeny. „Summit si v každém případě vyžaduje vážné přípravy. Jiná věc je, že tyto přípravy je možno začít už teď, a je také možno je odložit na určitou dobu“, dodal Čižov.

Diplomat rovněž oznámil, že iniciativa Kyjeva týkající se mírových sil OSN nedostala zatím podporu ani v Bruselu, ani ve Washingtonu. Prohlášení, že pozorovatelé OBSE nestačí na jim svěřené úkoly na Donbasu, však znepokojují. „Jsou znepokojivé zprávy o tom, že OBSE na to nestačí, a proto je třeba je nahradit nebo doplnit buď mírotvůrci OSN, nebo policií EU. To je právě to, co tvrdil Kyjev v posledních týdnech, ale, chvála Bohu, ne příliš úspěšně. Tato iniciativa může jen zamotat celou tu situaci, a v Minsku nebylo o tom ani slovo: ani o misi OSN, ani o misi EU. Tato iniciativa Kyjeva nemá podporu ani tady v Bruselu, ani dokonce ve Washingtonu ze strany administrativy USA“, řekl diplomat.

Podle názoru Čižova, metodologie monitoringu a okruh úkolů mise potřebují dopracování, není ale třeba ji nahrazovat něčím jiným. „V současné době mají pozorovatelé zaznamenávat stažení těžkých zbraní ze hranice smluveného nárazníkového pásma, a kde se pak budou skladovat nebo rozmísťovat za hranicemi tohoto pásma – to už je docela jiná otázka“, podotkl Čižov. Tato otázka se může projednávat jak v hlavním sídle OBSE ve Vídni, tak i na místech mezi misí OBSE a stranami konfliktu, v daném případě DLR, LLR a kyjevskými úřady za účasti Společného centra pro kontrolu a koordinaci otázek zastavení palby a stabilizace situace na dělicí čáře, v jehož složení jsou ukrajinští a ruští vojenští příslušníci, a také zástupci obou lidových republik“, dodal Čižov.

  •  
    a podělit se