20:37 24. dubna 2019
Havárie Il-20
© Sputnik /

Ruský průzkumný letoun Il-20 byl sestřelen nad Středozemním mořem asi 35 kilometrů od syrského pobřeží, a to raketou protileteckého raketového komplexu S-200, který patří syrské letecké obraně. V důsledku tohoto neštěstí zahynulo celkem patnáct ruských vojáků.

V té době také čtyři izraelské letouny F-16 zaútočily na syrské objekty v provincii Latákie. Podle informací z ruského ministerstva obrany se izraelští letci „přikrývali" letadlem Il-20 a vystavili ho tím úderu syrské letecké obrany.

Ministerstvo obrany se domnívá, že izraelské letouny tuto nebezpečnou situaci vytvořily záměrně, a hodnotí tyto akce Izraele jako nepřátelské.

Více:

Nové informace jednoznačně dokazují vinu Izraele za pád Il-20 (VIDEO)
Ruské ministerstvo obrany poskytlo nové informace o pádu Il-20
Ruská opatření po tragédii s Il-20 mají zchladit "horké hlavy"
V Izraeli tvrdí, že dokázali Rusku, že nemají nic společného s havárií IL-20
Štítky:
IL-20, Izrael, Sýrie, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář

Další infografiky

  • Kam a kolik zbraní vyváží Česká republika?
    Aktualizováno: 19:44 09.04.2019
    19:44 09.04.2019

    Kam a kolik zbraní vyváží Česká republika?

    Česká republika se stále více prosazuje v exportu zbraní. Za deset let jej zvýšila až sedmkrát. Nejvíce se přitom vyváží pozemní a letecká technika, munice, elektronika a výrobní zařízení.

  • Bombardování Bělehradu silami NATO
    Aktualizováno: 18:59 24.03.2019
    18:59 24.03.2019

    „Vedlejší škody“. Jak NATO vraždilo civilisty v Jugoslávii

    Přesně před dvaceti lety, dne 24. března 1999, zahájilo NATO bombardování Jugoslávie. Sputnik nabízí svým čtenářům krátký přehled o tomto konfliktu.

  • Operace NATO proti Jugoslávii
    Aktualizováno: 10:18 24.03.2019
    10:18 24.03.2019

    Operace NATO proti Jugoslávii. Historie konfliktu

    V roce 1999 došlo k ozbrojeným střetům mezi albánskými separatisty z Kosovské osvobozenecké armády a srbskými bezpečnostními složkami, což se stalo záminkou pro síly NATO, aby letecky zaútočily na Svazovou republiku Jugoslávie, a to i v rozporu s postojem Rady bezpečnosti OSN.

  • Krym: pět let poté
    Aktualizováno: 20:14 18.03.2019
    20:14 18.03.2019

    Krym: pět let poté

    Od roku 2014 musel ruský poloostrov přežít nemálo výzev: energetická blokáda, ekonomická izolace kvůli sankcím, narušení dopravního spojení. Pomocí federálního centra Republiky Krym a městu federálního významu Sevastopolu se za pět let podařilo obnovit infrastrukturu poloostrova a založit pozitivní tendenci rozvoje od dotační ekonomiky k nezávislosti.