17:43 23. listopadu 2017
Praha+ 9°C
Bratislava+ 6°C
    Lvov

    Rusíni: další „lidová republika“ na Ukrajině?

    © Sputnik/ Pavel Palamarčuk
    Názory
    Získat krátkou URL
    Děnis Kločkov
    0 80772044

    Rusíni v Zakarpatsku se zase hlásí o svá práva.

    Koordinační rada rusínských organizací Zakarpatské oblasti se obrátila na Radu Evropy, Evropskou komisi, OBSE, OSN, a také na parlamenty Česka, Slovenska a Maďarska s prosbou vyvíjet nátlak na prezidenta Porošenka a kyjevské úřady, aby uznali výsledky oblastního referenda z r. 1991 o udělení Zakarpatsku statutu zvláštního samosprávného území. Proč se obrátili právě teď, a jaké následky to může mít? Situaci komentuje pro Sputnik náměstek ředitele Ústavu zemí SNS Kirill Frolov.

    Frolov: Rusíni jako národ se na Ukrajině neuznávají a nemají jakási zvláštní práva. Ve světě jsou však uznáváni. Existují rusínské autonomie s právy národní samosprávy nejen v Rusku, ale také v Česku, na Slovensku, v Maďarsku, USA a Kanadě. Na Ukrajině jsou však rusínští aktivisté pronásledováni. Jejich duchovní vůdce, pravoslavný duchovní Moskevského patriarchátu a představený chrámu Krista Spasitele v Užhorodu protojerej Dmitrij Sidor byl dokonce odsouzen za separatismus. Za mýtický separatismus — vždyť vystupoval jenom za to, aby byli Rusíni uznáni za národní menšinu.

    Zdálo by se, že Rusíni žádají o málo, vezmeme-li v úvahu, že podle výsledků První světové války získali státnost ve složení Československa. Na tyto okolnosti se ale z nějakého důvodu zapomíná…

    Ano, podle mírové smlouvy v Saint-Germain-en-Laye z r. 1918 byla vyhlášena Republika Podkarpatská Rus jako subjekt Československé federace — se svou vládou, parlamentem a politickými stranami. Na referendu z r. 1939 se vyslovila drtivá většina národa pro ruštinu jako státní jazyk. V r. 1946 přicestovala reprezentativní delegace Rusínů v čele s tehdejším předákem archimandritou Alexjiem Kabaljukem do Moskvy. Žádali o přijetí buď jako autonomie do složení RSFSR, anebo jako Karpatskoruské svazové republiky do složení SSSR. Ukrajinu však řídil tehdy Chruščov, a území osídlená Rusíny byla předána Ukrajincům. To samé se stalo později na Krymu. Ve složení Ukrajiny byla Podkarpatská Rus vystavena tvrdé ukrajinizaci. Po krachu SSSR si vzpomněli Rusíni na svá zákonná práva. 1. prosince 1991 uspořádali referendum, v němž se vyslovilo 70% účastníků pro federaci ve složení Ukrajiny.

    Je známo, že Kyjev toto referendum ignoroval a pokládal je za neústavní. Rusíni nedostali vůbec nic. Proč právě teď začali znovu mluvit o svých právech, o statutu samosprávného území? A co podle vás jim na to odpoví Kyjev?

    Moje prognóza: Ukrajina na to nepřistoupí. A Evropa prostě zavře oči, i když ignorovat tuto situaci bude pro ni stále těžší. Národní obce Rusínů — to je slušný počet voličů v Česku, na Slovensku a v Maďarsku. Budou vyvíjet nátlak na své úřady, aby ty na Kyjevu vymáhaly uznání práv zakarpatských Rusínů. Mimochodem, také v americkém Kongresu jsou senátoři — Rusíni, a jejich vliv bychom neměli podceňovat. Proč zakarpatští Rusíni zvedli hlas právě teď, je také jasné. Inspiroval je příklad DLR a LLR, s nimiž podepsala neuznaná vláda Podkarpatské Rusi dokument o vzájemném uznání. Podle minských dohod se předpokládá poskytnutí Doněcké a Luhanské oblastem zvláštního statutu. Zakarpatští Rusíni si myslí, že stejný přístup musí být uplatněn také vůči nim. Mimochodem, v těchto dnech legitimní předák DLR Alexandr Zacharčenko prohlásil, že proces utváření „lidových republik" bude pokračovat. Poukázal přímo na zakarpatské Rusíny, kteří žádají na Kyjevu uznání svých práv.

    Více:

    Odbory a „Úvěrový Majdan“ vyšly na mítink u stěn ukrajinské Rady
    Zacharčenko: DLR je samostatný stát, který se nestane součástí Ukrajiny
    Nulandová: USA doufají, že konflikt na Ukrajině bude urovnán do roku 2017
    Český parlament přibrzdil asociaci Ukrajiny
    Štítky:
    Rusíni, Ukrajina
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku