01:05 25. listopadu 2017
Praha+ 11°C
Bratislava+ 5°C
    Sovětští vojáci, únor 1945

    Copak můžeme zapomenout na naše hrdiny?

    © Sputnik/ Vitaliy Saveliev
    Názory
    Získat krátkou URL
    Alena Novotná
    0 2621802

    Druhá světová válka skončila před 70. lety, v Rusku ale stále nachází nové ostatky vojáků, kteří bojovali proti fašismu. V rozhovoru pro Sputnik Igor Mironov, náčelník oddělení pro vojenské památníky ze správy pro uctění památky padlých při obraně vlasti ruského ministerstva obrany, sdělil jaký význam má pro Rusy jejich historie.

    Daří se najít nové hroby vojáků, kteří padli během druhé světové války?

    Igor Mironov: V Ruské federaci existuje oficiální státní výbor Poběda, který se zabývá uchováním památky padlých ve Velké vlastenecké válce. V letech 2013 a 2014 byla provedena obrovská práce s obnovením údajů o vojenských pietních míst. Všechna tato místa, která se nachází na území Ruské federace, byla přeregistrována. Po provedení této ohromné práce se objevilo více jak 9 tisíc nových pietních míst.

    Nyní je budeme analyzovat a porovnávat. Ve výsledku jsme objevili nová jména a nová pietní místa. V současné době přenášíme ostatky vojáků do větších, společných hrobů. K této práci dochází ve všech ruských regionech, například v Novgorodské oblasti se vedou rozsáhlé práce, v Mjasnom Boru a dalších místech.

    (V bojích v oblasti Mjasného Boru od prosince 1941 do července 1942 padlo více jak 90 tisíc rudoarmějců, kteří se pokoušeli rozrazit blokádu Leningradu. Místu, kde došlo k nejkrvavějším bojům, se v Rusku přezdívá Údolí smrti — pozn. redakce)

    Ostatky padlých v druhé světové válce se zabývá pouze stát? Existují dobrovolnická sdružení, která provádí podobné práce?

    Ano, dobrovolnická sdružení dělají velký kus práce při hledání a identifikaci ostatků padlých během druhé světové války.

    Co dobrovolníky k této práci motivuje? Je to vlastenectví, nebo úcta k vlastním dějinám?

    Odpovím na vaší otázku trochu jinak. Devátého května se v Moskvě uskutečnila akce Nesmrtelný pluk. Jaký byl smysl této akce? Pochod, na kterém lidé nesli portréty svých předků a ukazovali své archivní fotografie? Především je to dáno tím, že sovětský lid, Rusové, si pamatují své příbuzné a uchovávají vzpomínku na ně: vzpomínku na ty časy, na lidi, kteří bránili svobodu a nezávislost naší země.

    Proto si myslím, že dobrovolníky motivuje především patriotismus, zodpovědnost a touha uctít památku padlých.

    Ostatky vojáků leží v zemi více než 70 let. Je určitě velmi náročné je identifikovat, najít jejich jména a osud.

    Ano, to je velmi náročná práce. Jediná informace o mrtvém vojáku se často nachází na identifikační známce, který u sebe nosil. A ty nacházíme velmi zřídka. Nalezené známky se snažíme rozluštit a rekonstruovat údaje o padlém. Na základě těchto údajů se pokoušíme zjistit jeho jméno a najít příbuzné.

    Například do zmiňovaného Mjasného Boru přijelo mnoho příbuzných nejen z Ruska, ale rovněž z Ukrajiny nebo Kazachstánu těch vojáků, jejichž známky se podařilo najít. Šlo většinou o vnuky nebo pravnuky.

    K ostatkům vojáků chováme náležitou úctu. Včetně těch padlích, jejichž jména se nedaří zjistit. Nehledě na jejich anonymitu to jsou stále ostatky vojáků, kteří bojovali a bránili určitou část fronty.

    Slyšela jsem, že rudoarmějci, často z pověrčivosti, nevyplňovali identifikační známky. Mysleli si, že si tím upisují smrti. Je to pravda?

    Ano, podobné pověry skutečně existovaly. Bohužel, dnes nám komplikují identifikaci lidí.

    Kde se v Rusku nachází největší vojenská pietní místa?

    Pietních míst je obrovské množství. Znovu bych zmínil Novgorodskou oblast, Volgogradskou oblast — někdejší Stalingrad, Smolenskou oblast. A samozřejmě Leningradská oblast. V regionu nyní pracuje náš útvar, 90. zvláštní vyhledávací prapor, který mnoho let působí právě v okolí dnešního Petrohradu, dříve Leningradu.

    Pane Mironove, můžete se s našimi čtenáři podělit o vaše vzpomínky? Bojoval v druhé světové válce někdo z vaší rodiny?

    Ano, můj děda, Gusarov Nikolaj Petrovič, bojoval v druhé světové válce. Bojoval nedaleko Königsbergu, byl raněn a v roce 1944 ho propustili z armády.

    Podrobně jsem se o jeho osudu dozvěděl na portálu Paměť naroda. Portál obsahuje informace z archivních dokumentů, včetně ztrát v druhé světové válce nebo třeba vyznamenání. A tam jsem právě našel vyznamenání, které bylo uděleno mému dědovy — Řád Velké vlastenecké války II. stupně.

    Věděl jsem, že řád dostal, ale nečekal jsem, že se tato informace nachází na tomto serveru. Nejdůležitější je ale to, že jeho památka, podobně jako památka dalších milionů vojáků, kteří bojovali za druhé světové války, zůstane veřejně přístupná pro všechny další generace.

    Více:

    Ve Státním departamentu USA nevylučují možnost rozmístění PVO v Černém moři
    FSKN: kokainový trh v Evropě se zvýšil troj až pětinásobně kvůli proudu migrantů
    Embargo na evropské výrobky se dostává do nového stádia
    Štítky:
    vojenské památníky, Druhá světová válka
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku