04:25 23. listopadu 2017
Praha+ 5°C
Bratislava+ 0°C
    Americký voják

    Vox zveřejnil „baltský scénář“ války mezi Ruskem a NATO

    © flickr.com/ expertinfantry
    Názory
    Získat krátkou URL
    771049100

    Kdy uvažují politologové a pozorovatelé západní médií o pravděpodobnosti války mezi USA a Ruskem, jde nejčastěji o Pobaltí, píše americký portál Vox.

    Podle teorie analytiků Vox, bodem vojenského střetu Severoatlantické aliance a Ruska se může stát Estonsko — baltský stát s počtem obyvatel 1,3 milionu lidí, o jehož existenci „nemá snad většina Američanů ani tušení". „Estonsko vedle Lotyšska a Litvy (země známé jako baltské státy) se nachází na kraji Východní Evropy u hranic Ruska. Tyto země byly někdy součástí SSSR. A jsou místem, kde, jak se obávají západní analytici, se může rozehrát třetí světová válka", podotýká se v článku.

    Portál Vox upozorňuje na slova profesora mezinárodních vztahů univerzity v kanadském Carltonu Stevena Saidemana, který si myslí, že epicentrem prakticky každé potenciální světové krize bude nějaká malá země. Politologové Graham Allison a Dimitri Simes označili v jednom ze svých esejů pro časopis The National Interest právě Pobaltí za „Achillovu patu" NATO.

    Volba Estonska je podmíněna na jedné straně tím, že asi jedna čtvrtina obyvatel této země tvoří etničtí Rusové. Analytici Vox to porovnávají s Ukrajinou, která se už stala horkým bodem, a v níž tvoří značnou část obyvatelstva jihovýchodních oblastí země občané Ruska, anebo rusky mluvící občané Ukrajiny. Na straně druhé je Estonsko na rozdíl od Ukrajiny členskou zemí NATO, a podle kapitoly 5 stanov této organizace je každý útok na jednu členskou zemi aliance útokem na všechny členské země tohoto vojenského bloku. V souvislosti s tím předpokládaný „vpád" Ruska vyprovokuje USA a většinu evropských zemí na to, aby vyhlásily válku Moskvě.

    Podle názoru novinářů portálu Vox, je v Pobaltí v současné době vidět vojenská aktivita, která „nemá obdoby od dob studené války".

    „To je klasickým příkladem toho, čemu říkají politologové „dilema bezpečnosti": každá strana pokládá své akce za obranné, a aktivitu nepřítele interpretuje jako útočnou. Obě strany odpovídají na předpokládané provokace ještě větší eskalací", píšou analytici portálu Vox. A tak se vytváří reprodukující se systém konfliktu, v němž může s velkou pravděpodobností začít válka, jak tomu bylo v případě První světové války.

    Dále nabízí Vox v rámci své teorie svého druhu „hřiště" — ilustraci scénáře války mezi Ruskem a NATO v Pobaltí, kde pravděpodobnost výsledku záleží na posloupnosti akcí hráčů. Analytici předpokládají, že výchozím bodem otevřeného konfliktu mohou být protesty ruské národnostní menšiny v estonské Narvě. První tah dělá aliance, a NATO má dvě varianty — buď diplomatická výzva ke „klidu", anebo okamžité poslání vojenského kontingentu z obav před „ruským vpádem". Dále bude všechno záležet na jednání Moskvy: nasadí-li Rusko odvetou svá vojska, nevylučuje se varianta jak náhodného, tak i úmyslného střetu obou armád. V tomto případě začne otevřená válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí v Estonsku.

    Vox předpokládá, že vstoupí-li „konflikt v Narvě" do „zmraženého" stádia, a stane-li se konfliktní území spornou provincií, která má úzké styky s Ruskem, bude zjevná neschopnost NATO odpovídat zásadám kolektivní obrany, a aliance bude rozpuštěna. Rusko bude v tomto případě znovu dominovat ve Východní Evropě.

    Scénář Vox rovněž předpokládá, že dojde-li to až k přímé jaderné válce, jsou pak možné čtyři scénáře vývoje událostí, z nichž každý předpokládá smrt milionů lidí a vítězství jedné z dvou stran. Podle nejhoršího scénáře nastane na zeměkouli v důsledku srážky Ruska a NATO „jaderná zima".

    Více:

    Porošenko: Referendum o vstupu do NATO se může konat za 7 let
    Puškov: přijetí Černé Hory potvrzuje aktivitu NATO v Evropě
    Černá Hora: V NATO našli chybějící článek
    Puškov: NATO nezaútočí na Rusko v obavě před jadernými zbraněmi
    Štítky:
    válka, scénář, NATO, Estonsko, USA, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku