15:59 21. října 2017
Praha+ 16°C
Bratislava+ 11°C
    Vlajka EU

    Evropa: těžké probuzení do reality

    © AP Photo/ Manu Fernandez
    Názory
    Získat krátkou URL
    Stefan Haderer
    13120091892

    Válka v Sýrii zasadila drtivou ránu Evropské unii. Kancléřka SRN Angela Merkelová se musí smířit s myšlenkou, že žádný druhý Marshallův plán pro Evropu nebude, a že žádná zaoceánská pomocná ruka problém uprchlíků nevyřeší.

    Vždyť místo aby společným úsilím zastavilo postup teroristů Islámského státu z Blízkého východu do Evropy, Ministerstvo zahraničí USA trvá i nadále na válečném tažení proti syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi.

    Proto nyní jako nikdy předtím je nutná kooperace mezi EU a jejími sousedy. Nicméně Brusel velmi lehkomyslně naložil s periférií, jejíž stabilita je pro Evropu velmi důležitá z hlediska geopolitického. NATO se za souhlasu EU zabývá tím, že si měří síly s Ruskem v Pobaltí a na Černém moři, jako kdyby byla Třetí světová válka už na prahu, místo aby poslala vojska tam, kde jsou nejvíce potřebná: na syrsko-tureckou hranici a do oblastí s kurdským obyvatelstvem, kde Islámský stát bez překážek zničil celá města.

    Nikdo si ani nemyslí na vytvoření bezpečnostního pásma. Organizace spojených národů znovu demonstruje, jak tomu bylo v době genocidy v Rwandě v r. 1994, svou bezmocnost a nevčasnost podnikaných akcí. USA jsou znepokojeny jen hypotetickou účastí Ruska v záležitostech Blízkého východu, může to přece podkopat jejich vliv na beztak nestabilní region. Všichni, kdo odsuzují Asada, jsou ochotni zavřít oči na nedostatečná úsilí tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v boji proti terorismu, i když právě jeho chorobná ješitnost a touha po moci otevřely islamistům dveře do Evropy. Za trestnou operací proti Kurdům stojí právě Erdogan. Na Západě však to nikoho moc nepohoršuje: ani Washington, ani Brusel nepodnikly žádná více méně účinná diplomatická protiopatření.

    Dosud těžko kontrolovatelný vjezd lidí, jejichž osobní údaje ani záměry se nedají ověřit, představuje pro celou Evropskou unii a Balkán dodatečnou hrozbu bezpečnosti. Velká Británie a Francie si tento problém uvědomují snad lépe než Německo a Rakousko, kde politici apelují prostřednictvím masmédií k „humánnosti", a přitom aktivně podporují fanatiky, anebo alespoň dovolují je zásobovat zbraněmi.

    Evropské unii hrozí brzká krize legitimity, protože její politika je nanejvýš rozporuplná: na jedné straně pochodují Evropané svorně ulicemi, aby uctili památku obětí teroristického činu proti Charlie Hebdo a chtějí zavést prohlídku osobních věcí na nádražích; na straně druhé, mohou bojovníci v dost velkém počtu volně překračovat vnitřní hranice bez jakékoli kontroly, protože předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker chce zachovat Schengen i přes mimořádné zahraničněpolitické okolnosti.

    Až dosud se EU definovala jako „mírová velmoc". S ohledem na nynější události a předpokládanou operaci v Sýrii se to ale potvrzuje jen nečetnými fakty.

    * Stefan Haderer je politolog a kulturní antropolog z Vídně. Názor autora se nesmí shodovat s názorem redakce. Příspěvek byl poprvé uveřejněn v novinách Wiener Zeitung.

    Více:

    Maďarský politik: Země EU jedou v jednom vlaku, ovšem v různých kupé
    Bývalý premiér Francie: problém uprchlíků je spojen s pozicí EU vůči RF a Íránu
    S&P snížila předpověď ratingu EU ze stabilního na negativní
    Analytik: Sankce proti Rusku jen prohloubily rozkol mezi USA a EU
    Štítky:
    migrace, migranti, Západ, EU
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku