11:29 17. října 2017
Praha+ 9°C
Bratislava+ 9°C
    Syřanka s plakátem

    Názor: Uprchlíky bude třeba přijmout „dobrovolně – z přinucení“

    © AFP 2017/ Bulent Kilic
    Názory
    Získat krátkou URL
    Jana Petrova
    102206849

    Český ministr vnitra Milan Chovanec prohlásil těsně před mimořádným zasedáním ministrů vnitra EU, že povinné kvóty na příjem běženců jsou porušením Evropské konvence o ochraně lidských práv a základních svobod. Česká republika vlastně obvinila Brusel z toho, že nutí lidi žít v zemích, ve kterých zůstat nechtějí.

    Visegrádská čtyřka hledá argumenty proti nucenému přijímání migrantů. Podaří se jí ovlivnit společné rozhodnutí Evropské unie? Sputnik položil otázku odborníkovi na eurointegraci z Centra situační analýzy RAV Sergeji Utkinovi:

    Odvolání na evropskou Konvenci o lidských právech je třeba hodnotit v kontextu současné situace. I práva bývají různá. Mluvit v podmínkách migrační katastrofy o právu na volbu země pobytu je absurdní. Hlavní je dnes zajistit základní právo člověka na život, na střechu nad hlavou, lékařskou péči a stravu.

    Znamená to tedy, že Visegradskou skupinu, odmítající povinné kvóty pro příjem uprchlíků, Velká Evropa neuslyší?

    Neuslyší, jestliže se bude hlasovat kvalifikovanou většinou. Tento mechanismus ale Evropané moc rádi neuplatňují, nechtějí, aby došlo k rozpadu konsensu, aby neměly malé země pocit, že jsou v procesu přijímání rozhodnutí opomíjeny. Rozhodný postoj Visegradské skupiny tu proto může sehrát svou roli. Tím spíš, když uvede Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česká republika nikoli abstraktní argumenty týkající se ochrany práv a svobod, ale argumenty reálné — nemáme nezbytnou infrastrukturu pro příjem, nemáme prostředky na zabezpečení migrantů atd. Když zkrátka budou jejich námitky předmětné, pak se kompromis najde. Jaký? Omezí třeba normy pro příjem, nebo naopak odstraní termín „povinné" kvóty, který Visegradskou čtyřku tolik rozčiluje. A dopadne to tak, že z právního hlediska nebudou závazky žádné, ale splnit část práce spojené s přerozdělováním 120 tisíc uprchlíků bude muset fakticky každý. Brusel v každém případě své rozhodnutí prosadí.

    Za noc překročily hranici z Chorvatska do Maďarska téměř dva tisíce uprchlíků. Česká republika stahuje k hranicím vojska, Maďarsko a Slovinsko budují ploty. Nerozpadne se tak schengenský prostor volného pohybu?

    Maďarsko staví plot na vnější hranici Evropské unie, opevňuje ji rozumně, mimo jiné i za pomoci dodatečných technických staveb. Něco jiného jsou ovšem vnitřní hranice Schengenu. Tady v podstatě nezůstala žádná zařízení zajišťující úplnou pohraniční kontrolu. A budovat je znovu, znamená obrovské výdaje. Ještě větší dopad to ale bude mít na image. Schengen je nejvýraznější vymožeností evropského integračního projektu. Když se ho EU vzdá, co jí pak zůstane?

    Dohodnou se ministři vnitra EU o kvótách nebo rozhodnutí opět odloží?

    Jeho přijetí je prostě nezbytné, času není nazbyt! Toto mimořádné zasedání ministrů vnitra Evropské unie je velice vhodným okamžikem pro to, aby se konečně rozhodli, jak dál postupovat. Co je to konec konců takových 120 tisíc uprchlíků? Dokonce i v tom případě, že přijde další milion nebo dva lidí prchajících před občanskou válkou v Sýrii a z iráckých území, kde působí ISIL, podle mne je Evropa, která má 450 milionů, klidně „stráví".

    Více:

    Europoslanec vyzval EK, aby zbavila Maďarsko hlasovacího práva v Radě EU
    Visegrádská skupina odmítá další kvóty pro uprchlíky
    Visegrádská skupina: spor mezi starou a novou Evropou pokračuje
    „Visegrádská skupina není vlastencem Evropy"
    Štítky:
    migrace, uprchlíci, migranti, Visegrádská skupina
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku