The National Interest označil T-54 a T-55 za „Kalašnikovy“ mezi tanky

Stejně jako AK-47 mezi automatickými zbraněmi, se staly tanky T-54 a T-55 opravdu „lidovými“ v mnoha zemích světa díky jednoduchému obsluhování a použití, píše S. K. Au-Yeong v článku pro The National Interest.

Vyprojektovaný před více než 60 lety tank T-54 byl poprvé nasazen v Budapešti při potlačení povstání z roku 1956. V průběhu Vietnamské války prokázal tank svou nezranitelnost před americkými M41, a snadno ničil nepřítele, za nímž zaostával v rychlosti palby, podotýká autor.

Většina zdokonalení T-55 ve srovnání s jeho předchůdcem se týkala vnitřních systémů, podotýká Au-Yeong. Bylo mj. zajištěno utěsnění velitelského prostoru a ochrana před radioaktivním prachem pro případ jaderného úderu. Kanón tanku dostal navíc devět nábojů. Místo tankových kulometů SGM byl T-55 vybaven kulomety Kalašnikova, a po roce 1961 také protiradiační ochranou a systémem filtrování vzduchu. Původně se vzdali projektanti tanku T-55 myšlenky použití kulometu DŠKM, protože ho pokládali za neúčinný proti reaktivním stíhačkám, po objevení nových bojových protitankových vrtulníků však kulomet vrátili.

V době, kdy byly T-54 a T-55 široce rozšířeny, trpěly často porážku v boji s modernějšími západními analogy, píše pozorovatel NI. Spojuje to ale v mnohém s nedostatečnou přípravou zahraničních tankistů (jak tomu bylo ve Vietnamu) a s taktickými chybami velení (v průběhu arabsko-izraelské války a války v Perském zálivu). Mezi nedostatky tanků uvádí Au-Yeong jejich malou kadenci, nepohodlné podmínky pro posádku, roztřesený pojezd a případy ztráty pásu.

Analytik přitom zdůrazňuje, že ve většině válek 21. století nemusí být tank složitý — stačí, aby byl levný, přístupný a smrticí. A to znamená, že vyprojektované v SSSR „ocelové monstry" T-54 a T-55 si zachovají ještě nejednou desetiletí svou popularitu i přes určité závady, uzavírá autor.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.