21:52 23. září 2017
Praha+ 12°C
Bratislava+ 12°C
    Americký dron

    Operátoři dronů – hrdinové nebo hráči?

    © AP Photo/ Northrop Grumman via U.S. Navy, Erik Hildebrandt
    Názory
    Získat krátkou URL
    Ilja Plechanov
    154976076

    The Atlantic se zabývá otázkou, zda je možné nazývat operátory bezpilotních letadel hrdiny války.

    Kvůli nedostatku operátorů začaly vzdušné síly USA používat od listopadu minulého roku pro tuhle činnost nejen vojáky, ale i civilisty. „Přívěšek vraha", struktura velení, která vede přímo k likvidaci cíle raketou vypuštěnou z bezpilotního letadla, se stává čím dál více složitá, kolektivní a zamotaná a zóny odpovědnosti se rozplývají. Zabíjí ten operátor, který svým prstem mačká tlačítko v bezpečí hangáru daleko v USA, nebo ten kolektivní „někdo", kdo dělá rozhodnutí o útoku? Před několika lety chtěli v USA zavést speciální medaili, aby mohli vyznamenávat výjimečně efektivní operátory dronů, ale pod tlakem ostatních vojáků od tohoto nápadu zatím upustili. Hrdinství obyčejně předpokládá, že člověk dělá něco život ohrožujícího, obětuje se, ve válce riskuje dostat kulku. Operátoři dronů zabíjí s pomocí joysticku z naprostého bezpečí. Ovšem poslední dobou se čím dál více hovoří o tom, že oni také podstupují oběti. Obětují svoji psychiku. Jestliže byly dříve obavy, že operátoři budou považovat zabíjení ze vzduchu za hru a budou vůči tomu lhostejní, tak nyní psychologové říkají, že právě ono bezpečí, nepřítomnost reálného risku, žádný adrenalin a vzdálenost od válečné zóny se zle odrazily na operátorech. Místo lhostejnosti je drásá svědomí, prázdnota, emocionální vyčerpání, podvědomé porozumění tomu, že vraždění probíhá bez kompenzujícího risku. Jde to tak daleko, že někteří si myslí, že operátoři jsou pod větším stresem než vojáci v bojových zónách, jejich stresové zatížení se rovná zatížení bojových pilotů. Jedna ze studií vzdušných sil USA hovoří o tom, že více než 4 % operátorů trpí posttraumatickým stresovým syndromem. Jiný aspekt — „přívěšek vraha" se stále více překládá na algoritmy stroje, a ne na rozhodnutí konkrétní osoby o vypuštění rakety. Není příliš vzdálený ten den, kdy umělá inteligence bude sama rozhodovat o útoku bezpilotními letouny. Koho potom vyznamenávat za hrdinství na bitevním poli? Programátory?

    K té samé otázce publikuje i vydání Slate velký příspěvek. Ve své argumentaci obhajující operátory dronů autor článku upozorňuje, že od vynalezení kulometu, který dovolil relativně beztrestně masově zabíjet nepřátele na velkou vzdálenost, nikdo už nadále nevyžadoval od hrdinů hledět svým obětem do očí jako při boji z blízka, i tak ale byli hrdiny. Technologie mění naše představy o hrdinství. Postupem času se to dotkne i operátorů dronů. Co se týká vražd na dálku, připomíná se příběh, kdy operátorovi, jenž po útoku dlouho sledoval na obrazovce monitoru, jak jeho oběť umírá v agónii před jeho očima, selhaly nervy a v slzách volal své matce, aby se mu dostalo útěchy.

    O čínských útočných dronech jsme už psali opakovaně. Útočné stroje CH-4 Číny dnes slouží v bojových podmínkách v Iráku a Nigérii. Řada zemí již zvažuje možnost nákupu čínských dronů místo amerických nebo izraelských. Donedávna nebylo tak mnoho videonahrávek CH-4 v reálných podmínkách (všechny z Iráku). V prosinci minulého roku se objevily nahrávky Čínské aerokosmické vědecké a technologické korporace (CASC), kde jsou vidět útoky řízenými i neřízenými zbraněmi z CH-4. Tato videa znovu přinutila západní média mluvit o tom, že čínský bezpilotní letoun už velmi připomíná americký MQ-9 Reaper, a že Číňané pravděpodobně ukradli technologii od USA s pomocí kyberútoků. To znovu zopakoval bývalý ředitel Agentury národní bezpečnosti, bývalá ředitel Kybernetického velení USA, generál Aleksander Kit. Kromě exportního CH-4 hovoří Číňané o útočném bezpilotním letounu Gongji-1, který od roku 2012 testují v nebi nad pouští Gobi. GJ-1 je také podobný MQ-9 Reaper. Rychlost a úspěchy rozvoje bezpilotních letounů vyvolávaly obavy Pentagonu ještě v roce 2012. V USA označovali snahu Číny zaplnit trh i nebesa svými bezpilotními stroji za poplašný signál. Dnes, o tři roky později, začínají čínské útočné stroje potichu vytlačovat Američany z trhu.

    Za Čínou zaostávající Evropa v této otázce také nepřestává zkoušet vyvinout svůj moderní útočný bezpilotní letoun. Německo se musí stát lídrem projektu, do něhož podle všeho bude spadat Francie, Španělsko a Itálie. Letoun by měl být hotový v roce 2025. Cena projektu se podle přibližných výpočtů pohybuje okolo jedné miliardy euro. Jen na předběžné zkoumání projektu země utratí během dvou let kolem 50 milionů euro. Takovým tempem Evropané Číňany nedoženou a trh s útočnými bezpilotními letouny se rozdělí bez jejich účasti. Němci zatím nakupují izraelské Heron TP, které mohou být používané i jako útočné stroje a Francie dostává dodatečné americké MQ-9 Reaper.

    Ke konci — z malých, ale všetečných zpráv ze světa bojových bezpilotních letounů. Vešlo ve známost, že představitel velvyslanectví USA v Etiopii řekl, že USA po oboustranném souhlasu (americké a etiopské strany) uzavřeli svoji základnu s útočnými bezpilotními letouny v zemi, protože již nebyla operativně potřebná. Podle neoficiálních informací se základna nacházela 450 kilometrů od Addis Abeby od roku 2011. Z ní se podnikaly útoky na ozbrojence Aš-Šabábu v Somálsku. USA oficiálně nepřiznávali existenci této základny v Etiopii, proto tato otevřenost velvyslanectví vzbuzuje údiv.

    Více:

    MO RF zveřejnilo video úderného dronu s funkcí granátometu. VIDEO
    Závody dronů v přeplněném skladu
    Ministerstvo obrany RF: Vedená USA koalice ztrojnásobila počet dronů v Sýrii. VIDEO
    Štítky:
    drony
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku