07:48 24. října 2018
Turecký prezident Tayyip Erdogan v Ecvádoru, 4. února 2016

Financial Times: Erdogan šel proti Rusku kvůli urážce

© REUTERS / Guillermo Granja
Názory
Získat krátkou URL
Financial Times
411854

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mohl zostřovat vztahy s Ruskem z osobních důvodů, píše vedoucí katedry mezinárodních vztahů Univerzity Bilkent v Ankaře, britský historik Norman Stone pro podnikatelské noviny Financial Times.

V kuloárech tureckého hlavního města, vzpomíná Stone, se dlouho mluvilo o případu, který se stal v době, kdy Turecko a Sýrie se ještě mohly chlubit dobrými sousedskými vztahy. Jednou se manželé Erdoganovi rozhodli strávit volný den ve společnosti syrského prezidenta Bašára a jeho ženy Asmy.

„Říká se, že poté poslala Asma Asadová manželovi e-mail, ve kterém ho prosila, aby to už nikdy nedělal (setkávat se s Erdoganovými — pozn. red.)", píše historik. Podle pověstí si tehdy paní Asadová postěžovala, že Erdoganovým chybí vkus i vzdělání: muž je bandita, který za celý život přečetl jen jednu knihu, žena je zblázněná do nakupování, ale přitom je staromódní a nevkusně oblečená.

Co bylo dále — o tom se nemluví, ale dopis Asmy Asadové upoutal pozornost tureckých tajných služeb. V Ankaře se mluvilo o tom, že právě tehdy začala vznikat Erdoganova nepřízeň, která přerostla ve vášnivé přání dosáhnout svržení syrského prezidenta, dodává Norman Stone.

Ať je to jakkoliv, Bařáru Asadovi se podařilo se zachránit, a to díky Rusku, pokračuje odborník. Později Turci sestřelili ruské letadlo, údajně kvůli porušení vzdušného prostoru na sedmnáct vteřin.

„Prezident Vladimír Putin se také ukázal jako člověk, který nezapomíná urážky. Přečetl více než jednu knihu a mluví více než jedním jazykem: vidí věci skrz naskrz", píše Stone. Odpověď Moskvy udeřila na turecký export a také vedla k tomu, že více než čtyřista hotelů pouze v jediné Antale, oblíbené ruskými turisty, je vystaveno na prodej.

Norman Stone se vrací k historii rusko-tureckých vztahů: je pravda, že státní činitelé za carské vlády si dělali nárok na Konstantinopol, ale hodnotili i rizika a dávali přednost kontrole Turecka z povzdálí — přes autonomní Arménii nebo dokonce Kurdistán, a nechtěli mít problémovou kolonii. V roce 1833 ruská vojska také zastavila egyptsko-syrskou armádu na cestě k obsazení Istambulu a v roce 1920, když se Osmanská říše definitivně rozpadla, přišla na pomoc Turecku a ochránila zemi před útoky Řeků a Arménů, za nimiž stála Britská impérie.

RSFSR podporovala rostoucí v Turecku odpor proti Sevreské smlouvě, která obsahovala rozdělení arabských a evropských území Osmanské říše — sovětský komisař pro zahraniční věci Georgij Čičerin se setkal s tureckým kolegou, a poté začala sovětská vláda poskytovat finanční a vojenskou pomoc Turkům v boji s jejich nepřáteli. Vztahy Moskvy a Ankary se horšily až po Druhé světové válce, ale spolupráce byla zachována — alespoň nikdo nesestřeloval letadla.

„Je třeba se zamyslet, jestli by vůbec Turecko mohlo existovat bez pomoci, kteou tehdy Moskva poskytla Ankaře", uvažuje historik.

Podle názoru Stoneho tak tvrdé jednání Ankary v situaci s ruským letadlem, které uzavřelo mnohaletou historii rusko-turecké spolupráce, je motivováno nejen tím, co Turecko předložilo jako oficiální verzi — narušením vzdušného prostoru. Historik se domnívá, že je to souhra mnoha faktorů — nepřízeň Erdogana vůči Asadovi, kterého podporovalo v Sýrii Rusko, a také pocit urážky a ressentimentu.

Více:

Die Zeit vysvětlily, proč ve skutečnosti Erdogan potřebuje uprchlické město v Sýrii
Pozorovatel Guardian: Erdogan poníží Evropskou unii a projde mu to
New York Times vyprávěl o největší slabosti Erdogana
Bulharsko popírá, že by pozvalo Erdogana na oslavy osvobození od osmanského jha
Štítky:
Recep Tayyip Erdoğan, Bašár Asad, Turecko, Sýrie, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku