11:23 15. prosince 2017
Praha+ 4°C
Bratislava+ 5°C
    Krasnojarsk

    Španělský novinář o Krasnojarsku: Na východě východu

    © REUTERS/ Ilya Naymushin
    Názory
    Získat krátkou URL
    301531

    „Vítejte na Sibiři, jejíž území je pětkrát větší než Španělsko, a počet obyvatel činí dva miliony.“ Takhle se dělí o své dojmy z návštěvy ruského Krasnojarsku novinář španělského listu El Correo.

    V Krasnojarsku, druhém největším sibiřském městě, neznamená slovo venkov totéž co třeba v Burgosu. Tento „venkov" je městem s milionovým obyvatelstvem, jež leží na Sibiři, která se táhne od arktických ledů na severu až k Altajským horám na jihu.

    Plocha Sibiře je pětkrát větší než území Španělska, obývají ji dva miliony lidí, kdežto samotná Sibiř zabírá jednu desetinu ruského území. Daleko tam znamená Mongolsko, Čínu nebo Indii. Právě na tomto území se překřížil Čingischán a turkotatarské národy. Blízko tu znamená dva dny autem. Pojem „chlad" je rovněž jiný. V zimě klesnou teploty občas na 40 stupňů pod nulou.

    Krasnojarsk leží na březích Jeniseje, druhé největší asijské řeky, a je to město s dobrodružným ovzduším. Právě tady mohly skákat na koních literární postavy, jako například Michail Strogov.

    A přece jen je to teplé město. Jeho obyvatelé se venku moc neusmívají a překvapeně se dívají na ty, kdo kráčejí s úsměvem v tváři. Jakmile je ale překonána bariéra prvního setkání, otevřou před vámi pohostinný svět ulic plných klidné a tiché hudby, podél kterých rostou stromy ozdobené různobarevnýmí lampičkami, zvou vás do bytů s horkými radiátory a rozproudí se zajímavé rozhovory, pochopitelně za podmínky, že ovládají angličtinu. Tu ale neovládají zdaleka všichni.

    Krasnojarsk je opravdové zázračné dílo lidských rukou. Výsledek kolonizační politiky. V roce 1628 sem přišli kozáci a postavili tu pevnost, na jejímž místě dnes stojí moderní budovy. Pak tu byla stanice transsibiřské železnice, jež vede do Vladivostoku, a město se začalo rychle rozvíjet za prvních sovětských pětiletek.

    Za Velké Vlastenecké války byly do Krasnojarsku evakuovány průmyslové podniky z Ukrajiny. Měli tu také vlastní papírnu a hlinikárny. Dodnes mají v Krasnojarsku druhou nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě. Tento kraj byl vždy místem vyhnanství: buď pro odpůrce carského režimu, jako byl například Lenin, nebo pro disidenty sovětské doby. Tisíce lidí zahynuly v nápravných táborech kvůli mrazům, které dnes poskytují možnost zřízení v okolí Krasnojarsku lyžařských destinací.

    Vulkán Chodutka, Kamčatka, Sibiř, Rusko
    © East News/ Bernard van Dierendonck
    Zázraky pokračují. Obyvatelstvo Krasnojarsku i nadále roste, je velká poptávka po bytech (ten tu stojí asi 60 tisíc eur), i když měsíční plat nepřesahuje 400 eur.

    Ale chudoba tu není. Když roztaje sníh, začínají místní obyvatelé pěstovat na zahradách svých dřevěných chalup neobyčejně chutné brambory a sladkou řepu, což je pro mnohé rodiny vážnou podporou v zimě. Příchod zimy také neznamená, že tu nemají žádnou zábavu. Ve městě jsou velká a malá divadla, kina. Často tu dávají opery. Večer vládne v barech klidné veselí, zní místní hudba. Ceny jsou porovnatelné s Madridem: půllitr piva za 4 eura.

    Mnozí obyvatelé města aktivně rozvíjejí vztahy se zahraničím za podpory státní Sibiřské technologické univerzity. Názorným potvrzením toho je lehkost, s kterou tančí španělské lidové tance Jilia Vavilovová, krasnojarská rodačka, která se to naučila v Granadě.

    Již dva roky studuje asi stovka mladých lidí jazyk Cervantese na lingvistické škole, kde učí profesor z Cádize Pablo Terradillos. Koncem minulého měsíce tu uspořádali cyklus španělské kultury, kterého se zúčastnili básníci, filmaři, zpěváci, filologové a novináři. Okruh diskusí byl mimořádně rozsáhlý: od filmů až po koridu a flamenco.

    Více:

    Sibiřská zima
    Tuva: Zázračná zem na jižní Sibiři
    Štítky:
    Krasnojarsk, Sibiř, Španělsko, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku