17:08 20. září 2018
Budova Evropské komise v Bruselu

Campbell: Integrace Ukrajiny do EU

© REUTERS / Yves Logghe
Názory
Získat krátkou URL
Jan Campbell
4662

Je to pozoruhodná životní zkušenost pozorovat konání EK během posledních let a měsíců, její působení v zahraničí a dění ve státech EU nabízející pomalu a jistě jeden teroristický útok a podobná překvapení týdně.

Mezivýsledek pozorování indikuje torpédování šesti ze sedmi hlav Listiny základních práv EU (důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, občanská práva a soudnictví), transformaci evropské bezpečnosti, solidarity a volného pohybu občanů do Fata morgány, jakýchsi vzdušných zámků, a vynášení na světlo snahu lídrů přesvědčit občany, že hrozba terorismu je něčím, s čím se musíme naučit žít. Již tato jedna trojice z mnohých dalších definuje společnosti cestu do pekla.

Cestu do pekla usnadňuje také neschopnost a neochota výkonných politiků přijmout fakt, že jsme ve válce, že přišel čas hledat spojence, kteří nám mohou pomoci, a že je nejvyšší čas se pokusit znovunastolit hodnoty, na kterých naše civilizace vznikla, a které jsou na universitách a v mocenských strukturách prakticky již opouštěné. Proto nehledě na pokročilý věk, jsem začal integrovat do svého života sambo z mládí (sebeobrana beze zbraně), s jeho typickými údery a kopy, technikou páčení, přehozů, podmetů a dalších, samozřejmě mimo škrcení. To i proto, že integrace států je pořád na pořadu dne v EK a EU, a málo kdo si uvědomuje, že již jeden z nich, Ukrajina, může celou evropskou integraci transformovat do des-integrace EU.

V pátek 22. Července 2016 Polský Sejm v závěrečném čtení rozhodl nazvat Volyňský masakr, genocidou a 11. Červenec Dnem vzpomínky mrtvých. Zmiňuji se o tomto rozhodnutí, protože se dostalo do pozadí kvůli aktuálnímu dění ve Francii, SRN a Turecku. Jeho význam pro celou EU může být vědomě nebo nevědomě podceněn, protože se jedná o rozhodnutí, které může dát brzo do pohybu ledy mezi Polskem, Ukrajinou a EU. EU slíbila Ukrajině vše možné, podobně jako Turecku. Nemá ale odvahu sdělit jasně, že plnění slibů není na programu dne. Neplnění slibů ze strany EK může začít nahrazovat Polsko. Jak a proč?

Západní Ukrajina má dlouhé historické vazby s Polskem, sahající až do 15 — 17. Století. V té době byly země oblastí Lvova, Ternopole, Ivano — Frankovska, Volyně a Rovno částí Polsko-litevské unie. Unie oficiálně vznikla uzavřením smlouvy mezi Polskou korunou a Litevským velkoknížectvím 12. srpna 1569 v Lublinu. Je proto také známa jako tzv. Lublinská unie. Mezi 1921 a1939 byla tato území částí Druhé Polské republiky. Až do založení polské organizace Restituce Kresov v minulém roce mohla EK klidně spát. Dnes by tomu tak nemělo být. Proč? Restituce Kresov se s největší možnou pravděpodobností něco naučila od restitucí v ČR. Připravuje totiž řadu soudních žalob s nároky přibližně 100 tisíc občanů na restituci nebo finanční kompenzaci majetku nacházejícího se na uvedených územích Západní Ukrajiny. Možnost soudních žalob a restituce umožňuje — světě div se — asociační dohoda uzavřená mezi EU a Ukrajinou. Patřičné právní procedury obsahuje EU legislativa. Proto si mohu představit, že Lvov bude polským městem. Diplomatický skandál a reklamní brožura vydaná v rámci sportovního programu zvaného Běh nezávislosti 2015, ve které byl Lvov a také Vilnus sjednoceny s Polskem, jsou předzvěstí představitelného procesu, který k udivení podpořilo vedení města Varšavy, deník Gazeta Wyborcza a PKO Bank Polski. Současná polská vláda se mimo jiné spoléhá na tzv. průkaz Poláka. Ten již v tomto roce nabízí vlastníkům řadu výhod, včetně práva pobytu a po roce právo na polský pas. V současné situaci na Ukrajině a s ohledem na skutečnost, že polovina obyvatel Lvova má polské kořeny, dovedu si představit, že k těm 80 tisícům Ukrajinců, z celkového počtu 160 tisíc vydaných průkazů Poláka za osm let, se přidají další tisíce Ukrajinců. Konečným výsledkem může být a) masový výdej polských pasů, b) veřejná prohlášení o nezbytnosti autonomie a nacionální identitě a c) rozrušení teritoriální celistvosti Ukrajiny. To vše díky EU, těžko představitelné naivitě a klamání občanů EK a díky hlasité propagandě členů strany Právo a Spravedlnost. Mezi ně patří polský historik a senátor Jan Žarin se svým známým prohlášením: Bez Lvova, který byl vždy věrný Varšavě, neexistuje polský národ…Popsaný proces je schopen paralyzovat integrační snahu EU. Přechodné oživení integračních snah EU by mohlo zabezpečit pouze dělení Ukrajiny a současná integrace částí Ukrajiny do jednotlivých členských států EU. K nim se z historického hlediska musí počítat Maďarsko, Rumunsko, ale i Slovensko.

Zakarpatská část Ukrajiny, která byla v průběhu století částí Rakousko — Uherské říše, Rumunska a Československa, je dnes předmětem zájmu Maďarska. V roce 2014 během zasedání PACE prohlásil představitel Maďarska, že Ukrajina je umělý stát, jehož částí je Zakarpatsko, patřící mnoho let Maďarsku. Brzy po prohlášení prohlásil premiér Viktor Orban, že Maďaři Karpatské oblasti mají právo na dvojité občanství a právo na autonomii. Právo na autonomii podpořil Orban po střelbě členů Pravého sektoru v Mukačevu. Janoš Lazar pak brzo prohlásil, že Maďarská vláda je připravena k horšímu scénáři vývoje na Ukrajině…a podporuje své zakarpatce, například příplatkem k platu učitelů, stravování žáků a podporou správních orgánů… Podle oficiální statistiky přibližně 12 procent, tj. 150-200 tisíc obyvatel jsou Maďary. V některých oblastech je to polovina obyvatel a více. To dokumentuje: a) vyvěšování dvou státních vlajek, ukrajinské a maďarské a b) skutečnost, že ke konci února 2015 obdrželo 94 tisíc obyvatel Zakarpatska maďarské občanství ve zjednodušeném správním řízení. Předpokládám, že české a slovenské orgány nebudou soutěžit s Maďary v udělování občanství a podpoře.

To ale neočekávám od Rumunska a jeho vlády. Ta rozdává občanství a pasy jako na běžícím pásu od roku 2012 občanům části Oděské a Černovické oblasti, které spravovala Bukurešť od 1918 do 1940. Kromě toho jsou uvedené oblasti strategicky důležité z vojenského hlediska pro Rumunsko a USA. Na to upozorňoval 2015 mimo jiné i bývalý šéf rozvědky Ukrajiny Nikolaj Malomuž, když mimo jiné prohlásil, že Pět států mělo jak strategické tak i poltické zájmy a teritoriální nároky proti Ukrajině. I dnes mají plány. Jestliže se situace zhorší, několik sousedních států bude připraveno pod rouškou ochrany svých území, občanů a tak dále vstoupit na naše území. Před EK a EU proto stojí další rozhodnutí: určit, kdo bude první vstupovat na Ukrajinu. Jako pomoc EK nabízí(m) Lao-C´: Byli mocní vládci a lidé téměř nevěděli, že jsou. Byli menší vládci a lidé je ctili a milovali. Ještě menších vládců se lidé báli, a ty docela maličké neměli rádi.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

Více:

Jaceňuk uvedl termín integrace Ukrajiny do NATO
Porošenko blahopřál Ukrajincům k začátku ekonomické integrace s EU
Polský ministr obrany obvinil Rusko z Volyňského masakru
Štítky:
integrace, Volyňský masakr, Evropská komise, Rumunsko, EU, Polsko, Maďarsko, Ukrajina
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku