08:12 25. června 2018
Noviny v redakci

Švýcarský historik Daniele Ganser: Válka o vaši hlavu začíná ranním zazvoněním budíku

© flickr.com/ Mustafa Khayat
Názory
Získat krátkou URL
6961

„Válka o vaši hlavu, to znamená válka o to, co si myslíte, začíná v tu chvíli, kdy vám ráno zazvoní budík,“ řekl v rozhovoru o médiích a metodách válečné propagandy pro německý portál KenFM.de švýcarský historik doktor Daniele Ganser, jenž vede Švýcarský institut pro výzkum míru a energetiky (SIPER).

V odpovědi na otázku, co je to válečná propaganda, Ganser říká: „Válečná propaganda je ve skutečnosti to, že člověk klame lidi slovem a potom je vede do války, kterou nechtějí, z níž se vracejí buď mrtví, či zmrzačení. Nebo když oni sami nestřílejí a nejdou do války, tak jsou doma připraveni platit výdaje na zbrojení a volit tu vládu, jež onu válku vede! To je válečná propaganda."

„Válečná propaganda má velmi výslovně za cílovou skupinu domácí frontu! Tato domácí fronta je neozbrojena. To znamená, že nemá žádné letadlové lodě ani žádné tanky, ale má hlavy, má srdce a mysli. Pokud chce válečná propaganda nad touto domácí frontou zvítězit, musí se je (srdce a mysli — red.) neustále pokoušet přesvědčovat o tom, že válka je nezbytná," dodává.

S redaktorem Kenem Jebsenem se dále věnuje pojmu „domácí fronta". Tu Ganser definuje následovně: „Domácí fronta například v afghánské válce je Německo, v případě že Německo má vojáky v Afghánistánu. To znamená: nejprve musejí být přesvědčeni politici, protože politici jsou přirozeně ti, kdo mají kompetence k tomu, aby vůbec rozhodli o tom jít do Afghánistánu, že tato válka je správná. Politici jsou voleni lidem, takže musí být lid přesvědčen o tom, že tato válka je důležitá a správná — to je domácí fronta. Domácí fronta jsou žurnalisté, domácí fronta jsou politici, domácí fronta jsou lidé na ulici, domácí fronta jsme vy a já. Domácí fronta je vždy ta strana vysílající vojáky."

„Válečná propaganda přemýšlí pořád stejně. Někdo chce ukázat, že ten člověk, jenž je zabíjen, nemá vůbec žádné právo na život! Například Řekové před 2000 lety říkali, že všichni mimo jejich území jsou barbaři. <…> Propaganda nepracuje s puškou nebo ručním granátem, nýbrž s tím, co máme přímo tady v prostoru — se slovem! Se slovy, která vy používáte, se slovy, jež já používám. Slovo je jako skalpel a člověk s ním má velmi velký vliv. Mnoho lidí částečně vůbec nerozumí tomu, jak mocná slova skutečně jsou. <…> Vzpomeňte si na Martina Luthera před 500 lety, kdy přišel a řekl, že to, co nám tady vykládáte (církev — red.) o prodeji odpustků, je celé nějaké divné! Tehdy byla církev nejvyšší moc a Luther neměl nic jiného než slovo. On jenom řekl: „Nechápu, že člověk má tady na Zemi zaplatit peníze, za to dostane něco slíbeno do posmrtného života a vy za to ty peníze seberete. Vypadá to jako laciný proces k obohacení, jako mocenský proces." A to samé máme dnes s válkami. Není to tak, že všichni věří, že války mají napomáhat lidským právům. Mnoho lidí ví, že to tak není! Vedou se války o zdroje, ukořisťuje se ropa, prodávají se tanky, prodávají se rakety Tomahawk. Je to sám v sobě uzavřený kruh, který se dá vytvořit. To ale není žádný model pro 21. století," vysvětluje švýcarský historik věnující se výzkumu válek, míru a energetiky z geopolitické perspektivy.

Redaktor pokračuje v rozhovoru na téma aktuální společenské situace vyvolané možnostmi informování se na internetu z různých světových informačních zdrojů: „Žijeme ve velmi napínavých časech. Nejsem sice žádný historik, ovšem když se podívám do minulosti, tak zatím nikdy nebyla doba, kdy prostý občan nebo intelektuál měl možnost mluvit k masám — mám na mysli internet. Po většinu doby informovaly elity, vlastníci, církev, králové přes odpovídající kanály; a to, co neřekli, to, co nebylo popsáno, o tom lidé nic nevěděli.

Ve svých přednáškách mluvíte o svém otci, ten četl jedny noviny a to, co v těchto novinách stálo, to byl svět. Hotovo! Váš otec nedělal rešerši k těmto informacím, nechodil na internet, ani neměl chytrý telefon. Musel by jet do vedlejší vesnice, aby si tam přečetl jiné noviny, v nichž by byly jiné informace, případně jiné pohledy na svět. Dnes může jít člověk na internet a hned říci: „Tohle jsem ale slyšel jinak!" Takže dnes si někdo přečte noviny nebo magazín, jde na internet na Russia Today, Al Jazeeru, nebo čte The Times z Číny, či kamkoli jinam a řekne: „Tohle jsem ale slyšel jinak!" A když to udělá hodně lidí, tak mají elity problémy, jelikož když to masy slyšely jinak, tak už nemůžete lidi tak snadno ovládat.

Vedoucí švýcarského institutu SIPER k tomuto tématu dodává: „Propaganda má jedno pravidlo. Musíte vlastně jen něco dostatečně často opakovat! Nemá to nic společného s tím, zdali je něco pravda nebo lež. Válečná propaganda říká, že to musíte na všech kanálech pořád opakovat. Například: 11. září byl Usáma bin Ládin, 11. září byl Usáma bin Ládin, 11. září byl Usáma bin Ládin, a potom ještě jednou 11. září byl Usáma bin Ládin. Lidé ráno vstanou s pomocí rádiového budíku a z něho se hned line: „Dobré ráno dámy a pánové, toto jsou ranní zprávy. Právě nyní bylo znovu potvrzeno, že teroristické útoky 11. září vykonal Usáma bin Ládin!" Jsou ještě v polospánku a už to znovu slyšeli. Potom si sednou ke stolu ke snídani, otevřou si noviny a tam stojí: „Teroristické útoky 11. září vykonal Usáma bin Ládin! Horká stopa vede do Afghánistánu!" Nemají příliš času, musejí do práce. Znovu to slyší (v dopravním prostředku — red.) v rádiu, potom mají někde v práci televizi, kde neustále běží zprávy a slyší znovu a znovu ten samý příběh. Později jdou z práce unavení domů, je konec dne a podívají se ještě na večerní zprávy…"

Ken Jebsen pohotově reaguje otázkou, zdali se jedná o vymývání mozku.

Ganser odpovídá: „Ano! Jistě! Cožpak existuje někdo, komu to není jasné? Když pořád říkáte ten samý příběh bez toho, abyste k tomuto příběhu měl důkazy, tak je to vymývání mozku! To zajímavé ale, co nyní můžeme říci, pokud se dostatečně dlouho zabýváme mediálními kompetencemi, je, že vymývání mozku funguje! Když člověk pořád dokolečka říká to samé, tak tomu lidé uvěří. <…> Většina si pomyslí, že pokud to přichází ze všech kanálů, tak to musí být pravda. Protože lidé mají pocit, že když to stojí v magazínech, v televizi a když to ještě říká i americká vláda, tak to přece nějak musí být pravda."

Jebsen podtrhuje Ganserovu pointu slovy: „Když říkají ve sportovních událostech pravdu, tak proč by měli nyní lhát. To je ten trik!"

„Přesně! Kromě toho sedí i předpověď počasí, takže… <…> Pravidlo pro to je, že to musí běžet na všech kanálech. V takovém případě je jedno, zdali je něco pravda, nebo lež. <…> To, na co musí člověk pořád myslet, je, že válečná propaganda používá slova, nicméně pokud u slov nedáváte pozor, zemřete! To není žádná maličkost! Lidé pořád říkají: „Jo, když někdo přichází jen se slovy, tak je to maličkost. Když ale má u sebe zbraň, tak dávám pozor!" To je úplně špatné pochopení situace! Slova jsou něco neuvěřitelně mocného. Já sám je používám, znám moc slov a chci je používat pro mír. Existují však lidé, kteří je velmi efektivně používají pro válku," připojuje švýcarský historik.

Ganser následně hovoří o druhém pravidlu propagandy: „Druhé pravidlo je, že člověk musí pořád říkat, že jsme byli napadeni! To u obyvatel funguje velmi dobře, neboť v tom případě se u nich aktivuje reflex — jestliže na nás ti druzí útočí, tak my můžeme vést protiútok! Máme na to právo!

Slova jsou meče propagandy. <…> Jde o slova. Válka slov je v současnosti vedena tak, že lidé dnes neustále hledají cesty a bohužel je i nacházejí k tomu, aby vyhecovali národy do války. Jeden člověk, jenž se tím dostatečně dlouho zabýval, říká, že se jedná pořád o ten samý trik. Nejdřív rozdělíte lidi do dvou skupin, například árijské Němce a Židy, nebo Hutuje a Tutsie, nebo Iráčany a Íránce, nebo Sunnity a Šíity — vždy jsou nějaké možnosti, podle nichž lze dělit. Následně, když máme tyto dvě skupiny, musí začít jedna skupina na své domácí frontě tu druhou skupinu ponižovat! Takže Hutuové a Tutsiové začali říkat — ti druzí jsou švábi. To můžeme dokázat (že to tak bylo — red.). Nebo RAF v Německu říkala — policisté jsou prasata.

Nyní musíme začít dávat pozor! Ze začátku si můžeme říci, policisté jsou prasata, to může říct každý, kdo měl špatný den a byl policisty zbit na nějaké demonstraci. Ale. To je velmi nebezpečné vyjádření, jelikož prasata člověk může zabíjet! Následně není ten krok od rozšlapování švábů ve Rwandě roku 1994 k mačetě příliš dlouhý (rwandská genocida — red.).

Dále máme slovní spojení ze Třetí říše — Židé jsou jen zvířata, můžou být zplynováni, jelikož zplynovat zvíře není zas tak hrozné. Nebo Afghánci — to jsou teroristé, ti můžou být bombardováni. Nebo Iráčané — ti mají zbraně hromadného ničení, ti jsou také kombinace barbarů a teroristů! (Vlastnictví zbraní hromadného ničení posloužilo jako záminka USA pro útok na Irák roku 2003. Později se ukázalo, že Irák zbraně hromadného ničení nevlastnil a celý příběh byl vygenerován washingtonskou administrativou, již na půdě OSN reprezentoval tehdejší ministr zahraničních věcí USA Colin Powell — red.)"

Jebsen poznamenává: „Takže to vlastně nejsou lidé. Nejsou s námi stejný živočišný druh. Jejich životy nemají žádnou cenu!"

Ganser reaguje: „Ano! <…> Například v Iráku jsme analyzovali řeč amerických vojáků. Ti označují ty Iráčany, které zabíjejí, sand niggers — píseční negři, negři žijící v písku. To je jako švábi, ti nemají právo na život! To, že tento slang převzali i Afroameričané, ukazuje, jakého zmatení můžeme řečí dosáhnout.

Jeden výborný vědec jednou řekl, že ve válečné propagandě se jedná pořád o to samé: domácí fronta je zpracovávána, má obrázek nepřítele — zlý Saddám, zlý Putin, zlý Noriega, zlý Miloševič — kdo to je, nehraje žádnou roli! Následně je tato skupina z lidského hlediska ponižována — Putin ztratil právo na život, proto můžeme bombardovat Moskvu — a poté je to rozšiřováno přes všechny kanály!"

Švýcarský historik dále zdůrazňuje: „Války nemůžou vyřešit naše problémy. My máme problémy. Ale ještě více válek, ještě více znásilňování, ještě více řezání hlav, ještě více teroru, ještě více všudypřítomného sledování státu — to není vývoj, který lidem doporučuji!"

„Chci vám ukázat, že válka o vaši hlavu, to znamená válka o to, co si myslíte, začíná v tu chvíli, kdy vám ráno zazvoní budík," říká švýcarský historik, vedoucí institutu SIPER Daniele Ganser pro portál KenFM.de.

Více:

Zacharovová pozvala žurnalisty z The Guardian potkat ruské paralympijce
Putin: nikdo už nepřemýšlí o pokusech podniknout něco proti Rusku
Lavrov vyjádřil v besedě s Kerrym pobouření novými sankcemi USA
Erdogan souhlasil s návrhem Obamy na osvobození Rakky od IS
Štítky:
dějiny, církev, svoboda, politika, vláda, informace, zahraniční politika, informační válka, válka, volby, ropa, propaganda, energetika, média, Tomahawk, NATO, OSN, Rwanda, Švýcarsko, Afghánistán, Německo, Irák, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku