11:19 15. prosince 2017
Praha+ 4°C
Bratislava+ 5°C
    Evropský parlament

    NÁZOR. Šedesátka labilní dámy

    © flickr.com/ European Parliament
    Názory
    Získat krátkou URL
    Alena Novotná
    13601

    Sjednocená Evropa brzy oslaví 60. výročí od svého založení. V jaké kondici je po více jak půlstoletí Sputníku sdělil Jiří Baťa, publicista, bývalý diplomat.

    Evropská unie si letos připomene 60. výročí Evropského hospodářského společenství, z něhož vzešla. V jaké kondici EU je po 60 letech?

    Evropská unie prošla od dob svého vzniku celou řadou událostí, které přispěly k pozdějšímu vzniku této mezinárodní organizace. Skutečnost, že EU se vytvořila z různých politických, ekonomických, nacionálních, sociálních a jiných důvodů a aktivit což dokazuje, že EU v dnešní podobě sice akceptuje základní myšlenku, jak se o ní vyjádřili Jean Monnet, Winston Churchill nebo Robert Schumann, ale také řada celosvětových událostí a postupných pozitivních aktivit daly vzniknout EU až v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva.

    Vámi zmínění politici však zamýšleli úplně jinou sjednocenou Evropu…

    Hovoříme-li však o historii Evropské unie jako takové, pak všechny předchozí evropské integrační aktivity, jak zmíněno výše, byly nedílnou součástí vzniku EU a jejich počátek sahá až do 50. let 20. století. Přes zřejmě dobře myšlené představy o potřebě založení celoevropského orgánu na bázi tzv. spojených národních států, EU poměrně brzy po svém vzniku vybočila ze svých základních myšlenek, zásad a principů a z EU se stávala čím dál větší byrokratická mašinerie plná nesmyslných příkazů, nařízení, směrnic a pokynů, které charakter společenství dehonestoval do podoby, kdy EU ztrácí nejen svůj význam a potřebnost, ale i vážnost a vliv u občanů Evropy.

    Příčiny však nelze hledat v idejích a samotné existenci EU, ale v lidském potenciálu, tj. představitelích, pracovnících (zaměstnancích) tohoto mezinárodního molocha, kteří svou až příliš exponovanou, utopistickou zainteresovaností přivedli EU na pokraj její smysluplnosti, potřebnosti a ve své podstatě její další existenci. Jinými slovy myšlenka založení a vzniku Evropské unie byla opodstatněná a smysluplná, ale často až bezcharakterní, nezodpovědní lídři a představitelé EU (europoslanci) svou nadřazenou apolitičností, přehnanou a nekorektní eurologií přivedli EU do stavu, kdy občané EU odmítají další působení a setrvání v tomto uskupení. Dopady činnosti EU jsou totiž pro evropské občany více nevýhodné než výhodné, méně prospěšné a rentabilní, z čehož také vychází nejen jejich kritika, a nesouhlas, ale v neposlední řadě i požadavky na vystoupení z tohoto orgánu.

    Ospravedlnila Evropská unie po 60 letech svou existenci?

    Existence Evropská unie, jak výše zmíněno, má své opodstatnění a smysluplnost. Její vznik byl přirozený a logický vývoj států poválečné Evropy ve světle všech skutečností a událostí, jak se vyvíjely na západě či východě Evropy (SSSR a jeho satelity), zničených II. světovou válkou a politickým uspořádáním Evropy v rámci mírového řešení vítězných mocností.

    Na otázku, zda ospravedlnila EU po 60 letech svou existenci lze odpovědět kladně, tedy ano, ale její vývoj a realizace se vymkla původním dobře míněným záměrům a cílům, charakter EU sklouzl do bahna byrokracie a iracionálnosti. To EU natolik poškozuje, že reakce občanů k její existenci jsou nejen velmi kritické, ale také odsuzující, často až s požadavky na její zrušení, v lepším případě z vystoupení toho kterého státu z EU.

    Pokud bychom se měli zahledět do budoucna, myslíte, že Evropskou unii čeká dalších 60 let existence?

    Osud či budoucnost Evropské unie lze jen těžko odhadovat, protože její činnost je, v porovnání s původními idejemi a myšlenkami, jak je prezentovali pánové Monnet, Churchill nebo Schumann, velmi silně ovlivněna byrokracií, iracionálními výstupy v činnosti EU, je zkorumpována silnými lobbystickými zeměmi jako Francie, Německo případně Itálie, což se projevuje nemalou měrou v diskriminaci malých, především postkomunistických států.

    Kromě toho je EU v relativně silném vlivu politiky USA a NATO, coby globálního řešení celé řady světových problémů. Protože jsou však dostatečně známy politické, ekonomické a především vojenské plány a cíle americké administrativy v Evropě, to vše ovlivňována bankovním sektorem a představiteli NWO, není tato spolupráce ku prospěchu EU, resp. členských států a jejich občanů, protože smlouvy a dohody EU s USA jsou převážně (pokud ne úplně), výhodné především pro USA (viz TTIP a řada dalších).

    Co by Unii pomohlo, aby další půlstoletí vydržela pohromadě?

    Má-li se EU udržet jako orgán nejen sjednocující evropské národní státy, má-li plnit základní postuláty, myšlenky, ideje a cíle, na kterých EU vznikla, musí se pro své další fungování změnit přístupy, myšlení, racionalita a efektivnost, tedy záležitosti, které mohou svým způsobem konkurovat, možno bez nadsázky říci, zbídačeným USA, ale i ostatnímu světu.

    Nicméně, půjde-li EU v čele s Německem, Francií a euro unijními radikály jako dosud vstříc multikulturalismu, pokud se EU nevzepře nežádoucí islamizaci Evropy (především ze strany vévodícího Německa v čele s A. Merkelovou, jako vůdčí osobnosti multikulturizace Evropy), pokud se tímto řešením zcela neeliminuje dnes všudypřítomný nebezpečný radikalismus a terorismus ze strany islamistických radikálů, dokud se EU bude iracionálně stavět k problémům Ukrajiny a z toho vyplývající postoje k Rusku (sankce apod.), směřující k možnému (plánovanému) napadení Ruska, potom Evropská unie ztratí veškerý pozitivní kredit u většiny evropských občanů a EU bude tlačena do kouta, což ve svých důsledcích znamená její konec.

    Aby se tak nestalo, musí lídři národních států značně omezit své už tak zbytnělé ego, přehodnotit vzájemné postoje s představiteli EU a EK a navrátit se ke kořenům základních myšlenek a cílů, na kterých byla EU vybudována. Jinými slovy, je nutné, aby se představitelé jak EU, tak členských států přestali zabývat sami sebou, více mysleli na podstatu EU a její občany a tím se přiblížili k jejím původním cílům a myšlenkám. Zda-li tak bude, ukáže čas.

    A váš osobní názor?

    Osobně soudím, že EU zdaleka není tím, co se od tohoto projektu očekávalo. EU a EK se staly centrem velmi drahé evropské byrokracie a současně rájem naprosto nepřiměřených (a nezasloužených) platů a penzí (což je jedna z nejvýznamnějších a nejostřejších kritik občanů členských zemí), občany EU demotivující mizerné pracovní morálky europoslanců (o jejich absenci na jednáních lépe ani nemluvit, nezodpovědného přístupu k řešení řady národních problémů a otázek, které jdou proti efektivitě samotné EU, atd.

    Výhodnost a efektivita pro členské (národní) státy je pomyslná, ve skutečnosti malá, často žádná. To vše navzdory tomu, že myšlenka vytvoření, založení Evropské unie byla a je i nadále pozitivní a Evropě prospěšná. Nicméně, jedna věc je záměr, jiná věc jeho realizace. O to v případě EU jde.

    Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce

    Více:

    Britský velvyslanec při EU nečekaně rezignoval
    Expert předpovídá zrušení některých protiruských sankcí EU v roce 2017
    V Bruselu prohlásili, že se nedívají na Ukrajinu jako na kandidáta na členství v EU
    Polsko mohou připravit o hlasovací právo v Radě EU
    Le Penová: EU je oslepena svými dogmaty
    Štítky:
    Evropská komise, EU, Evropa
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku