23:14 18. ledna 2017
    Zobrazení čínské vlajky

    NÁZOR. Co dělá Čína na Balkáně

    © REUTERS/ Zhou Peng
    Názory
    Získat krátkou URL
    Jan Campbell
    125491750

    Ještě je brzo očekávat dopadové analýzy hlavních politicko-finančních událostí minulého, řekl bych osudového roku 2016, včetně volební výhry Donalda Trumpa. Kvalitativní změny světového řádu si čistí cestu vpřed, a bez analýz budou mít vliv na osudy mnoha států světa.

    Mimo jiné proto, že pták si vyhledává strom, strom si ptáka nevyhledává, jak praví čínské přísloví. Tím ptákem jsou dnes a zůstanou na dlouhou dobu, peníze a politika.

    V právě ukončeném kalendářním roce, Čína rozhodla nebýt hlavním věřitelem USA. Zmenšila vlastnictví amerických dluhopisů na 1,12 triliónů USD. Tak se stalo Japonsko opět, od září 2008, hlavním věřitelem USA. Japonci investovali 1.13 triliónů USD do amerických dluhů. O rozhodnutí Číny se vzdát role největšího věřitele USA se nediskutovalo veřejně. Svět se to dověděl v polovině prosince po té, co FED zvýšila svoji úrokovou sazbu na 0,7 %. Od ledna do října 2016 Čína prodala 130,4 miliard USD (10,5 %). Valutové rezervy Číny se snížily, dosáhly v prosinci 2016 úrovně 3.011 triliónů USD. Jedním z důvodů prodeje amerických dluhopisů byla potřeba podpořit jüan, zvaný rénmínbì, lidová měna. Své sehrály snížený hospodářský růst a vítězství pana Trumpa. To vyprovokovalo odliv kapitálu, především z rozvojových zemí. Odliv kapitálu jsem identifikoval již říjnu, i z Hongkongu.

    Prodej amerických dluhopisů se nelíbí expertům Forbes, ani CNN Money. Podle jejich slov se narušil konsensus mezi USA a Čínou. Možná, že na tom něco je, protože se Čína rozhodla investovat v Evropě. Například ve Velké Británii. Tamní vládě dala čínská státní korporace CGN úvěr 6 miliard GBP na stavbu atomové elektrárny Hinkley Point (Summerset), při podílu ve výši 33 %. Britská záliba v jüanu se prezentuje i v podobě slibu Londýna povolit účast CGN ve stavbě další atomové elektrárny, Sizewell (Suffolk), a investicích do nemovitostí, které dosáhly v uplynulém roce USD 5 miliard. Aby toho nebylo málo, 2. ledna 2017 byl otevřen 12 tisíc kilometrů dlouhý provoz vlaku s 200 kontejnery mezi Londýnem a čínským městem I-wu (zjednodušené 义乌, tradiční 義烏), městským okresem v městské prefektuře Ťin-chua v provincii Če-ťiang. Rozloha tohoto významného obchodního střediska, celého městského okresu, je 1103 čtverečních kilometrů. V roce 2010 v něm žilo přibližně 1,2 miliónu lidí. Úspora času pro Číňany je veliká: dříve trvala přeprava zboží nejméně 40, dnes pouhých 18 dní. Tak se stala Velká Británie osmým účastníkem projektu a Londýn devatenáctým evropským městem se všemi výhodami a nevýhodami. Pro doplnění uvádím, že komunikační síť Číny v EU, jejíž historie začala 2012, tvoří 39 železničních linií, které spojují 16 čínských měst s 15 evropskými. Proč ČR mezi nimi není, ví i vrabec na střeše.

    Předpokládám, že taková intenzita aktivit na území EU se nemůže líbit strýci Samovi. Nepředpokládám, že by si vedení EU uvědomovalo, co dokáže udělat žárlivost. I strýce Sam, který není imunní proti žárlivosti. Čína a Velká Británie totiž spojily 60 států světa! V nich žije 60 % obyvatel Planety, a nachází se v nich 75 % globálních energetických zdrojů. Již proto věřím odhadům některých tzv. povolaných, kteří vidí objem obchodu během desetiletí na úrovni 2,2 triliónů USD. Proto si dovedu představit, že Británie nemusí mít strach, nebo bolení hlavy z brexitu.

    Proto také věřím, že USA studují a monitorují kvalitu čínských investic v EU. Listopadová koupě 17 % akcií největší portugalské obchodní banky Millennium BCP čínským konglomerátem Fosun, stejně jako letní koupě 48,5 % akcií KUKA Roboter čínskou Midea Group za 4 miliardy euro, není legrace. Nemůže být legrací ani pro USA. Proč? KUKA je jednou z nejdůležitějších společností západního průmyslu. Vyrábí totiž roboty pro automobilový průmysl. Proto není pro mne překvapením, že USA přinutily vládu SRN odvolat souhlas s prodejem německé společnosti Aixtron čínské společnosti Fujian Grand Chip Investment Fund LP. Podobného osudu se dočkal prodej německého Osramu. Aby utichla tichá kritika národních politiků, USA zvýšily tlak na antimonopolní úřad EU. První výsledek je na bíle dni. 3. ledna 2017, tj. před necelým týdnem, EU regulátor odložil (zatím) do dubna t.r. fúzi ChemChina se švýcarskou společností Syngenta. Když jsem tento výsledek předvídal a vysvětloval během lekce v polovině 2016, nikdo mi nevěřil. A že americký vlak žárlivosti jede rychleji než Pendolíno do Olomouce, Ostravy či Mariánských lázní dokazuje zveřejněný dokument Vědecké rady Administrace vlády USA datovaný 8. lednem 2017. Dokument vyzývá k zákonnému zpřísnění dostupu čínských společností na trh, na příklad polovodičů. Úředníci Committee on Foreign Investment in the US (CFIUS), jak se mi jeví, se bojí čínského plánu, obsahujícího investice do polovodičového průmyslu ve výši 160 miliard USD. Již dnes si v USA neví rady ani pomoci s čínskými investicemi v USA v uplynulém roce, ve výši 45,6 miliard USD. Zainteresovaným doporučuji studium říjnového dokumentu, nazvaného China's Global Rise: Can the EU and U.S. Pursue a Coordinated Strategy? Dojde-li ke koordinaci postupů USA a EU vůči Číně, nebo ne, nevím. Co vím je, že čínský vlak pojede dál, a to i mimo ČR. Proč?

    Zjednodušená odpověď zní: desetiletí trvající západní investice do Číny, se vrací zpět na Západ, ale v čínské formě a podle čínských pravidel. Pro nově zvoleného prezidenta USA Trumpa je to výzva, kterou z hlediska národních zájmů USA správně identifikoval a ohodnotil. Proč? Zjednodušená odpověď zní: nepodaří-li se stávající trend zpomalit, nebo změnit, protože zastavit jej nelze bez dialogu, ztratí USA zcela hospodářsko-finanční kontrolu nad Evropou. To by se rovnalo totální ztrátě všech výhod, které požívaly USA ze dvou světových válek. Těžko si mohu představit totální ztrátu výhod USA bez boje.

    Podívám li se na Balkán, vidím mnohem větší čínskou aktivitu než v ČR. V tomto roce začne pracovat se Srby první čínská banka v Bělehradu. Spolupráce se bude koncentrovat na infrastrukturu, energetický sektor, privatizaci státních podniků, hornictví a turismus. Vedle Srbska se stala Černá hora cílem čínských aktivit. Hlavním čínským projektem v tomto mini státě je stavba 41 km dlouhé trasy Smokovac — Mateševo — Bar-Boljar. Kdo nerozumí potenciálu tak krátké cesty v horách, stávající téměř plně z mostů a tunelů, tomu není pomoci. Přístav Bar bude spojen s jihem Srbska, po té s Bělehradem. Přítomnost prvního rychlého spojení mezi Srbskem a Černou horou změní hospodářství, politiku a život lidí. Co proto udělala EU? Čínská společnost CCCC se dohodla s vládou, čínská banka Exim potvrdila úvěr ve výši 687 mil. euro na 20 let, z celkové investice ve výši 809 mil. euro. Čínská společnost CRBC vede stavbu. Na ní pracují Číňané ve třech směnách a zpracovávají materiál přivezený lodí z Číny do přístavu Bar. Je celá řada dalších projektů, se zájmem Číňanů. Jedním z nich je železniční spojení Bar — Budapešť. Mohu si představit, že dříve než později, nedojde-li k válce, Číňané koupí přístav Bar, budou stavět vodní elektrárnu na řece Morač, a v neposlední řadě budou mít bezvízový styk se Srbskem a Černou horou. Tomu napomáhá otevřený Konfucius institut, ve kterém se Balkánci učí čínskému jazyku a čínské kultuře. Číňané studují na univerzitě v hlavním městě, Podgorici. Na ní studuje každoročně více a více čínských studentů. Proto již dnes mnoho čínských specialistů nepotřebuje tlumočníka v Srbsku, ani v Černé hoře. Své sehraje i prozíravá humanitární aktivita. Ta se projevuje v darování sanitek, učebnic zadarmo, nebo i instalaci městského osvětlení napájeného, jak jinak než čínskými solárními panely.

    To vše zní dobře. Jakmile ale vezmu v úvahu nemocnou EU, skutečnost, že Černá hora má nabídku vstoupit do NATO, že reinvestice z Číny v Evropě velice rychle mohou dovést vliv USA v Evropě na bod nenávratu, vše zní jinak. O dopadech představitelného konfliktu mezi USA a Čínou na Balkán a ČR, nebudu psát. Jaký by nebyl další vývoj čínských investic na Balkánu nebo v ČR bude stále platiti: Co jednou vstoupí do prostoru a času, musí se také podřídit zákonům prostoru a času (Ludwig Feuerbach).

     

    Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce

    Více:

    Krteček a Havel? Čína zná Česko lépe, než se zdá
    Ministerstvo zahraničí Číny: Návštěva lídra Číny v Česku upevní vztahy s Evropou
    Má se Česko obávat čínské invaze?
    Britská královna obvinila čínskou delegaci z hrubosti
    Štítky:
    investice, Donald Trump, Balkán, EU, USA, Čína
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku

    Všechny komentáře

    • Masunta
      Konečně jeden fundovaný, dovařený článek. Čína ví, co dělá. Toto RF žel nedělá a doplatí na to. RF by měla koupit telku NOVU, ČT a pár rádií, také ministerstvo vnitra, armády, zahraničí, a také pražské kavárny. Ono by se to zlepšilo.
    • tucinek
      na tom něco jistě je Čína se zbavuje dolarů postupně aby až padne tolik netratila má všechno dobře zmapované a spolu s Ruskem tomu bude velet RF potřebuje oni finance a RF zase zajistí bezpečnost a USA bude i s EU v prdeli nadobro až sem to Brusel dopracoval ,hlavně že budou vzduchovky podléhat registraci o to se zajímají ale o čmoudy a obchody nejeví zájem to jde mimo ně tím se netrápí po nich potopa a ti nastávající se musí starat
    Ukázat méně komentářů (0)