14:44 22. ledna 2020
Názory
Získat krátkou URL
13750
Sledujte nás na

Migranti nemají o Českou republiku zájem, vyplývá to z dat Evropské unie. Neziskové organizace to mrzí.

Česko patří v EU k zemím, kde cizinci žádají o azyl nejméně. Zatímco v osmadvacítce připadá na milion obyvatel v průměru 702 lidí, kteří poprvé usilují o získání ochrany, v ČR je jejich množství pětadvacetkrát menší. Na milion lidí bylo 28 žadatelů. Uvádí to statistický úřad Evropské unie Eurostat.

Podle zprávy Eurostatu o azylové situaci v Unii za třetí loňské čtvrtletí je Česká republika spolu se Slovenskem, Portugalskem, Rumunskem a Estonskem státem s nejmenším počtem žadatelů o azyl na počet obyvatel. Podle Eurostatu od začátku října 2015 do konce loňského září v osmadvacítce podalo svou první žádost o azyl téměř 1,38 milionu lidí. V Česku to udělalo 1265 z nich, tedy zlomek promile celkového počtu. Úřady v jednotlivých zemích vyřídily loni ve třetím čtvrtletí zhruba 281 tisíc žádostí migrantů, co o azyl žádali poprvé. V 63 procentech případů ochranu cizincům přiznaly.

Jak současně tvrdí unijní statistici, Česko patří k zemím, kde uprchlíci usilovali o azyl nejméně. "Nejnižší míry byly na Slovensku, v Portugalsku, Rumunsku, České republice a Estonsku," uvedl Eurostat ve svém dokumentu. Naopak nejčastěji chtěli migranti azyl získat v Německu, Řecku a na Maltě.

Většinu žadatelů v Evropské unii tvořili ve třetím kvartále lidé ze Sýrie, Afghánistánu a Iráku. V Česku třetinu žádostí podali Ukrajinci a Ukrajinky — bylo jich 95. Ze Sýrie pocházelo 25 žadatelů, stejný počet byl z Kuby.

Malý zájem o azyl v Česku registruje také ministerstvo vnitra ČR. Podle dostupných údajů v roce 2016 v Česku požádalo o ochranu 1213 lidí, žádost podávali poprvé. Dalších 262 žádostí bylo opakovaných. Celkem úřady obdržely 1475 žádostí. O rok dřív jich bylo o 50 víc, v roce 2014 pak 1156 a v roce 2013 celkem 707.

Za nechuť vytvořit prostředí pro uprchlíky jsou státy střední Evropy kritizovány neziskovými organizacemi. "Vidíme podobné problémy při jednání s uprchlíky v zemích střední Evropy a na balkánské cestě. Státy nechtějí, aby přes ně lidé chodili, aby se tam usadili, odmítají přerozdělení uprchlíků. Omlouvají to pak tím, že lidé stejně nechtějí zůstat," uvedl české Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Podle něj se některé země odvolávají na mezinárodní legislativu, aby mohly uprchlíky ze svého území vracet do jiných států.

Co si o kritice azylové politiky států střední Evropy myslí čeští politici?

Migranti
© AP Photo / Emre Tazegul
"Česká republika má zákonné právo vrátit všechny, kteří řádně nesplňují podmínky pro vstup do naší vlasti, aby prostě přijati nebyli. Statistiky hovoří o tom, že minulý rok se jednalo téměř o 369 lidí. Tyto osoby nesplňovaly podmínky dané našimi zákony, ale podle zveřejněných informací ani nežádaly o azyl. Z minulých zkušeností se dá však dovodit, že uprchlíci většinou považují naši zemi za tranzit a snaží se dostat dál do Německa, Francie či Anglie. Jedna věc je pomáhat a druhá přílivem uprchlíků ohrozit vlastní občany. Každá země má svoji historii, zvyky, náboženství i tradice a ty, které k nám přinášejí uprchlíci, se rozhodně neshodují s těmi našimi," říká Gabriela Hubáčková, poslankyně Parlamentu ČR za KSČM a členka Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny.

Komunistická politička zdůrazňuje, že v dnešním rozbouřeném světě můžeme prostřednictvím internetu shlédnout excesy, kterými uprchlíci mnohdy častují zemi, jež je přijala. Většinou tyto lidi k emigraci dohnaly války, zbytečné agrese, ale i ekonomické zájmy. Je proto, podle jejího mínění, nezbytně nutné, aby se všechny státy a hlavně ty, které se řadí mezi velmoci, dohodly, že nejlepší cesta pomoci je v zemích původu těchto utečenců.

"Hlavním cílem je zabránit válkám, agresím a společně se postavit proti Islámskému státu a bujení terorismu. Navíc je důležité, aby ti, kteří chtějí na území naší republiky žít, bezpodmínečně dodržovali naše zákony. Výjimky, které tito azylanti velmi tvrdě prosazují, se diametrálně odlišují od způsobu našeho života. Můžeme si říct, že ten, kdo je naším hostem a jemuž chceme pomoci, by měl za pomoc poděkovat a slevit ze svých nároků. Vždyť i Česká republika najde plno lidí, kteří se do bezvýchodné situace nedostali vlastní vinou, a pomoc od státu by si také zasloužili," říká Hubáčková.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Erdogan pohrozil EU, že otevře hranice pro uprchlíky
Hollande: teroristé se mohou ukrývat mezi uprchlíky opouštějícími Mosul
EU splnila závazky, týkající se přesídlení uprchlíků, pouze na 7 %
V Bavorsku dostal majitel obchodu pokutu za to, že srovnal uprchlíky se psy
Štítky:
migrační krize, uprchlíci, Česká republika, EU, Slovensko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář