08:20 22. září 2017
Praha+ 10°C
Bratislava+ 12°C
    Vlajka EU na pozadí Braniborské brány

    Co bude muset EU a NATO v blízké době vysvětlovat? Názor

    © AP Photo/ Jan Bauer, file
    Názory
    Získat krátkou URL
    Jan Campbell
    956121121

    Nezdařilý multikulturalismus, integrace etnik nám nesrozumitelných civilizací, anexe (často vydávané za sjednocení) a územní spory jsou bezpečnostní hrozbou. Nevidím a neznám žádné evropské politiky, kteří by se pokusili tyto bezpečnostní hrozby, včetně uspořádání vztahů mezi USA – Evropou – Ruskem a Čínou, vidět a řešit věcně.

    Více méně seriózní analýza a odpověď na otázku předpokládá minimální znalost rozdílů politických, stranických a hospodářských systémů USA, EU, Ruska a Číny. Připomínám své hodnocení: Globalizace je pro USA potřebou, pro Čínu je prostředkem, pro Rusko je nebezpečím. Pro EU v době asymetrického spojenectví s USA, bez vlastní obrany, vědy, komunikací a hospodářské měny je globalizace téměř nekontrolovatelným rizikem. V době konzumismu a materialismu a současné asymetrii vztahu USA — EU je dobré si připomenout podstatu hospodářského systému USA. V podstatě lze tvrdit, že hospodářský systém USA je smíšený systém, kombinace svobodného tržního a regulovaného hospodářství, založeného na interakci mezi veřejným, privátním a nadnárodním sektorem, a expanzivitě. Ta však nedovoluje transformaci směrem k intenzivnímu systému. Proto je nebezpečím. Vláda USA má omezenou roli v tržním hospodářství, hraje ale důležitou roli v národním hospodářství (letiště, dálnice, pomoc málo placeným, apod.). Evropská vláda neexistuje. Proti tomu stojí podle západního měřítka autoritativní Rusko a Čína, obě zesilující boj s oligarchy a korupcí, ze kterých mají své finanční a závislostní výhody USA.

    Velitel praporu Somali Michail Tolstych
    © Sputnik/ Михаил Воскресенский
    Německý sen a nedávno zveřejněný německý hospodářský přebytek ve spojení s vyhrůžkami Donalda Trumpa obsahují varování: Pokud Číňané nebudou moci chrlit zboží na americký trh, vrátí úder také cly. Výhrůžky z Washingtonu zastihly Německo v době, kdy jeho hospodářství šlape jako už dlouho ne. Nezaměstnanost je na nízké úrovni, obchodní přebytky šplhají k rekordním hodnotám, hlad po německém zboží spíš sílí než slábne. Vývoz zůstává jedním z klíčových pilířů blahobytu. Trump direkt míří přímo na solar, píše list Handelsblatt. Clemens Fuest, šéf Ifo-institutu, již vypracoval hororový scénář, kdy obchod s USA zamrzne na nule. V bezprostředním ohrožení se podle něho okamžitě ocitne 1,6 miliónu pracovních míst ve Spolkové republice. A do třetice — aby toho nebylo málo — na obzoru se kupí mraky měnové války. Peter Navaro, Trumpův ekonomický šéfporadce, v listě Financial Times vyčetl Berlínu a jeho evropským souputníkům, že podhodnoceným eurem jsou Spojené státy drženy v šachu a vykořisťovány. Sýčkové připomínají, že nevyzpytatelný Donald Trump nemusí s vyhlášením obchodní války Berlínu a EU chvátat. Plán může v klidu a pečlivě připravit a vytáhnout jako trumf v případě, že by jeho další priority nešly, jak si představuje, nebo jak by měly jít.

    Optimisté se snaží pojímat Trumpův tah na branku jako plus. Kdyby jeho nástup neznamenal budíček pro Evropu a Německo, tak nevím, jaký jiný budíček bychom potřebovali, nechal se slyšet spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble. A dodal: Přitom se mi vybavuje, jak někteří němečtí politici a média v době republikánských primárek uklidňovali veřejnost, že se nemusí znepokojovat: Trump je nevyhraje. A vyhrál. Během volební kampaně naznačovali, že pořád není důvod dělat si těžkou hlavu — Trump se nikdy nestane prezidentem. A stal se. A teď nám stejné hlasy vykládají, že nebude až tak zle. Hloupost. Trump říká, co si myslí, a dělá, co říká. Zveřejněný hospodářský přebytek SRN ve výši 24 miliard Euro proto neznamená jenom výzvu pro závistivé, ale i důvod pro zvýšení vojenského rozpočtu, to vše a jiné bez garance, že jeden hospodářský přebytek, podobně jako jedna vlaštovka, jaro nedělá.

    EU a NATO budou v blízké době vysvětlovat veřejnosti, že bezpečnost není jenom vojenské vybavení, počet vojáků, žoldnéřů a tajných služeb a donašečů, ale i humanitární pomoc, vnitřní bezpečnost na základě zdravotnictví, infrastruktury a důvěry občanů k vedení státu. Obě organizace budou odpovídat na otázku, proč dále zbrojit a bát se Ruska, když Rusko samo o osobě objektivně nepředstavuje systémové nebezpečí, jakým byl SSSR, vyloučíme-li nasazení atomových zbraní v případě stupňování provokací Ruska, nebo dokonce jeho zahnání do kouta. V takovém případě se i myš vrhá na kočku nebo kocoura! Obě organizace se budou muset smířit s tím, že: a) SRN nemůže být dobrovolným lídrem Evropy, b) SRN se nachází v komplexním transformačním procesu, jehož jedním z mnoha symptomů je poptávka po změně, kterou představuje paradoxní jev: starý euro-politik Schulz se stává novým vnitropolitickým objevem. 3) USA se (proto) nevzdají kontroly EU a NATO, pootočí se jenom trochu směrem na Východ k Číně a Rusku, a bude to trvat s pravděpodobností hraničící s jistotou dlouho, než řeknou EU a NATO — ne. Mně se nabízí mimo jiné otázka: Na co potřebuje NATO peníze, když jakákoliv tzv. hybridní válka, propaganda, produkce a šíření fake news a alternativních faktů stojí nesrovnatelně méně, než pár raket s plošnou dráhou doletu, nebo několik tanků, či stíhaček? Budeme platit, zač a proč, současně se bude EU transformovat pod tlakem protikladů a budeme žít v naději. Jaké?

    Indikativní odpověď nabízí jeden kavkazský přípitek: Byl car, měl krásnou mladou dceru… Nahou položili na kámen, měl ji dostat udalec, který by dokázal šavlí srazit jablko na jejím nahém ňadru, aniž by poškodil jablko, či ňadro… Jinak — smrt. První, druhý, třetí… Až ten třetí uspěl, ale, přece, jen přece — byla tam drobná kapička krve na palaši. Přeji si, a všem nám, takovou Evropu a chlapy u moci, kteří by nedopustili takové hlouposti s krásnými dívkami, které jsou kolem nás a které máme rádi.

    Doplňující odpověď na otázku týkající se vztahu mezi USA — Evropou — Ruskem a Čínou, bude představovat výsledek jednání prezidentů USA, Ruska a Číny a porozumění terminologiím, kterými operují. Jsou-li tzv. západní hodnoty, stojící proti národním a státním zájmům (USA, Ruska a Číny), ke kterým se vrací i Donald Trump pouze slovní ekvilibristikou, nebo něčím zásadně hlubším, mohoucím, přibližujícím naší společnost éře rozkolu a konfliktu, se dovíme v blízké budoucnosti.


    Text byl napsán pro Parlamentní listy a publikován se souhlasem autora ve zkráceném formátu. Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce.

    Více:

    Na MO odpověděli na obvinění z nebezpečného sblížení letadel NATO a RF
    Ruský Generální štáb a NATO jednaly poprvé po zastavení vztahů
    V NATO vyzvali Rusko odvolat přiznání Abcházie a Jižní Osetie
    Štítky:
    politika, obchod, Mezinárodní vztahy, EU, NATO, Donald Trump, USA, Čína, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku