22:40 31. března 2020
Názory
Získat krátkou URL
115014
Sledujte nás na

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa učinila „nečekané rozhodnutí“, zostřit politiku vůči Rusku, napsaly noviny The Wall Street Journal s odkazem na diplomatické zdroje.

„Zvolení Donalda Trumpa prezidentem bylo přijato v Rusku s nadšením, zatímco Evropou tato zpráva otřásla kvůli jeho veřejným velice slibným prohlášením na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Po šesti týdnech, které uplynuly od jeho nástupu do úřadu, se ale emoce začaly ubírat opačným směrem," napsal americký list.

Donald Trump během volební kampaně opakovaně mluvil o Rusku smířlivým tónem, zato o NATO a o některých spojencích Washingtonu v alianci se vyjadřoval kriticky, řekly noviny. Ovšem po nástupu do funkce prezidenta jmenoval Trump řadu poradců, kteří mají tvrdou pozici vůči Moskvě. Například ministr obrany James Mattis v nedávném vystoupení v Evropě prohlásil, že USA nemají zájem „na jakékoli vojenské spolupráci" s Ruskem a chystají se vést dialog „z pozice síly".

V Evropě přijali změnu amerického kurzu vůči Moskvě s nadšením — „tleskali jí", tvrdil WSJ.

„Velmi jsme pokročili v budování jednotné pozice. Nikdo si již nemyslí, že USA se chystají uzavírat nějakou velkou dohodu s Ruskem," citují noviny slova nejmenovaného evropského diplomata, který se zúčastnil jednání s americkými kolegy ve Washingtonu na začátku března.

Úkol na zítřek

Jména svých „zdrojů v diplomatických kruzích" demokraticky orientovaný americký list neuvádí a na žádná slova samotného Donalda Trumpa, týkající se další politiky jeho administrativy, se neodvolává.

Zdá se, že zmíněný list vydává přání za skutečnost, protože hlavní Trumpův zahraničněpolitický kurs neprodělal od doby jeho předvolební kampaně žádné zvláštní změny, je přesvědčen ředitel Mezinárodního ústavu politické expertízy Jevgenij Minčenko.

„Je to kurs velice prostý: existují národní zájmy USA, byly přesně vymezeny priority, pokud jde o přesné určení nepřátel Ameriky, kde stojí na prvním místě Islámský stát a islámský terorismus. V průběhu realizace cílů, které má tato zem před sebou, je možné se dohodnout a dokonce dohodnout opětovně, mimo jiné i s těmi, kdo byli původně pokládáni za oponenty. A tenhle postoj se nijak nezměnil, přestože konkrétní taktika sama o sobě může byl naprosto různá," míní politolog.

Podle jeho slov rovněž nikam nezmizelo ani Trumpem mnohokrát vyslovované přání „uzavřít dohodu" s Ruskem — jen parametry této dohody nebyly ještě vymezeny.

Zatím jsou naprosto zjevné ty zahraničněpolitické priority Bílého domu, na které se Trump orientuje stejně jako dřív. Je to odmítnutí aktivního amerického expansionismu v zahraničí a financování rozsáhlých mezinárodních projektů „nepochopitelné efektivnosti". Je to volba „nejžhavějších" bodů, na které je třeba se soustředit — například takových jako IS, Írán a Severní Korea. Je to posílení vojenského potenciálu samotných Spojených států, za tímto účelem jsou zvyšovány obranné výdaje. A konečně pak přehodnocení role USA jako stálého dárce NATO, pokračuje analytik

„Přitom bychom neměli zapomínat na to, že změny v americko-ruských vztazích nejsou pro Donalda Trumpa ničím samoúčelným — je to pouze jeden z mnoha úkolů, nastolených před jeho administrativou do budoucna, které se ale zatím nezačaly řešit," tvrdí Jevgenij Minčenko.

Trump je věrný sám sobě

„Přání za skutečnost vydávali ti, kdo spojovali s příchodem Trumpa možné zásadní přešetření politiky Spojených států vůči Rusku. Byl to absolutně neobjektivní a předpojatý názor," tvrdí vedoucí oddělení evropské bezpečnosti Ústavu Evropy RAV Dmitrij Danilov.

Podle slov experta Trump naprosto jednoznačně prohlašoval, že pokládá za důležité vrátit se ke spolupráci s Ruskem, ovšem výhradně v kontextu amerických politických zájmů a upevňování samotných USA. Jestliže nebude spolupráce s Moskvou upevňovat Ameriku, pak budou, jak podotýkal tehdy ještě budoucí prezident, „jiné varianty". Pokud jde o vztah Donalda Trumpa k NATO, které označil za „zastaralou organizaci" a později ho ocenil po zásluze, když se o něm vyjádřil jako o hlavní Transatlantické alianci, pak ani tady nenajdeme podle Dmitrije Danielova žádný protiklad.

Prezident USA Donald Trump
© REUTERS / Joshua Roberts
„Viceprezident USA Mike Pence ve svém vystoupení 20. února v NATO prohlásil: USA jsou i nadále věrny svým závazkům v NATO, včetně zadržování na východě, i nadále budou velice pozorně sledovat problém „zodpovědného jednání Ruska", přitom ale budou klást důraz právě na ty momenty, kde NATO „něco nedotáhlo do konce". To se týká takových aspektů jako boj s terorismem a zajištění kybernetické bezpečnosti. Znamená to tedy, že k žádnému významnému odvrácení amerického prezidenta a jeho administrativy od Ruska k NATO nepozorujeme," zdůraznil Dmitrij Danilov.

Stejné bylo podle expertova mínění v podstatě i vystoupení Jamese Mantise, který potvrdil závazky Ameriky, co se týče rozmístění čtyř amerických praporů na východním křídle NATO.

„Pokud jde o vojenskou spolupráci Spojených států s Ruskem, toto téma je stejně jako dřív otevřené a jeho součástí jsou dva momenty: boj s IS a mezinárodním terorismem v Sýrii a jaderné odzbrojení. Bez vojenské součinnosti s Ruskem se tyto problémy vyřešit nedají. Důležité je, že americké oficiální osoby — armádní činitelé a politici — víc nevytrubují o hrozbě, jejímž zdrojem je Rusko, ale jak se zdá, připravují se na seriózní práci," tvrdí expert.

Názor autora nemusí shodovat s názorem redakce

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.

Více:

Guardian: přátelství s Ruskem donutí Ameriku zapomenout na Trumpovy chyby
Trump navrhl vyšetřit lež Pelosiové o jejích „stycích s Ruskem“
Rusko a USA začaly připravovat schůzku Putina a Trumpa
Bílý dům označil příběh „styků Trumpa s Ruskem“ za neexistující
Štítky:
vztahy, The Wall Street Journal, James Mattis, Donald Trump, USA, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí SputnikuKomentovat pomocí Facebooku
  • Komentář