05:44 19. srpna 2017
Praha+ 18°C
Bratislava+ 21°C
    Americké tanky Abrams v Estonsku

    Mattis 2 %. Proč USA od Evropy vyžadují zvýšení vojenského rozpočtu. Názor

    © REUTERS/ Ints Kalnins
    Názory
    Získat krátkou URL
    Ilja Plechanov
    253902911

    Tento týden ministři obrany a zahraničních věcí na summitu EU v Bruselu rozhodli o vytvoření integrovaného velícího centra pro koordinaci vojenských operací.

    Zatím ve sféře činnosti centra budou probíhající operace a přítomnost evropských jednotek a instruktorů v Africe, ale ministr zahraničí Německa Sigmar Gabriel také oznámil, že vytvoření centra se stalo „prvním velkým krokem na cestě k zesílení celkové evropské obranné a bezpečnostní politiky".

    O bezpečnosti musíme přemýšlet, protože nová administrativa nového prezidenta USA opakovaně a hlasitě prohlašuje úroveň účasti Ameriky na ochraně Evropy.

    Ještě v roce 2011 Robert Gates, tehdejší ministr obrany USA, předpovídal NATO smutnou a temnou budoucnost, jestliže nebudou všechny členské země platit. Gates prohlašoval, že existuje nebezpečí zcela reálné pravděpodobnosti kolektivní vojenské neužitečnosti, a že budoucí administrativy USA se mohou rozhodnout, že návratnost nestojí za jejich investice do NATO. Barack Obama si během svého prezidentství stěžoval, že ho rozčilují „vyžírkové" z aliance NATO, kteří nevynakládají na obranné potřeby 2 % ze svého HDP a spoléhají na zaručenou pomoc USA, a dokonce hrozil Velké Británii, že se připraví o speciální vztahy s Američany.

    Nedávno šéf Pentagonu James Mattis v Bruselu skoro formou ultimáta oznámil následující: „Američané nemohou pro budoucí bezpečnost vašich dětí udělat více než vy sami. Pokud nechcete, aby USA popřemýšlely o snížení svých závazků vůči alianci, tak musí vaše hlavní města ukázat podporu našeho kolektivního systému obrany."

    O číslu 2 % HDP se diskutuje už od 70. let minulého století. V roce 2016 pouze pět zemí z 28 dodrželo tento formální požadavek. USA (3,6 %), Řecko (2,4 %), Velká Británie (2,2 %), Estonsko (2,1 %) a Polsko (2 %). Podle těchto údajů by se mohlo zdát, že členové NATO, slovy Obamy, jsou skutečně „vyžírky".

    Můžeme se ale pokusit, se oddělit od formálních kritérií a pozorněji se podívat na to, co se děje s vojenskými výdaji aliance.

    Ve skutečnosti 2 % skoro o ničem nemluví. Například Čína na obranu vynakládá 1,3 % a to u Američanů vyvolává poplach. Řecko utrácí 2 %, ale kdo řekne, že skoro zkrachovalá země významně přispívá na financování společné obrany? Jaký skutečný vojenský vklad má Estonsko? Sama o sobě procenta z HDP nic neříkají. Kam přesně jdou ty peníze, kolik tanků země mají a kolik nových raket získaly?

    Členské země NATO bez USA na obranu utrácí částku okolo 260 miliard dolarů za rok, USA něco málo přes 600 miliard. Je nutné však jasně chápat, že USA a Evropané mají odlišné cíle. USA sledují právě globální cíle a jsou připraveny zasahovat nebo se dostat do konfliktu prakticky kdekoliv na zemi, přitom stále musí udržovat tuto ohromnou materiální, logistickou, vojenskou a informační infrastrukturu a síť vojenských základen. Kdežto Evropa v lepším případě přemýšlí jen nad otázkami a problémy svého regionu a pouze v obranném smyslu. Společných operací s Amerikou Evropané tolik nemají, proto stejná hodnota 2 % odůvodněně nevyvolává žádné nadšení, a není to z důvodů chamtivosti. Evropa prostě nemá takové globální ambice, jako USA.

    Ale přesto Evropa dělá skoro vše, co si Washington přeje. Evropa se účastnila válek v Iráku, Afghánistánu, Libyi a Mali. Evropa se účastní letecké operace v Sýrii a cvičí Kurdy v Iráku. Evropa si na svá bedra vzala množství mírových misí v Asii a Africe. Evropa má na Balkáně více vojáků než USA. Evropa hlídkuje ve vodách Středozemního moře a Indického oceánu. A všechno to dělá ze svých obranných rozpočtů, které jsou nižší než 2 %. Kdyby tohle Evropa nedělala, tak by se výdaje USA velmi citelně zvýšily. To znamená, že mnohá obvinění Američanů jsou prostě neodůvodněné.

    Dále. Američané se v Evropě neusazují za tržních podmínek. Mnohé vojenské objekty jsou Američanům poskytnuty zdarma nebo se značnými daňovými úlevami. Infrastruktura kolem vojenských základen je většinou vybudována z peněz evropských daňových poplatníků.

    Kdyby Evropa žádala, aby USA za to všechno platily podle tržních cen, tak by obranné výdaje Američanů byly úplně jiné. To zase znamená, že Evropa dělá pro kolektivní bezpečnost více, než si představují Američané.

    Odsud vyplývají také výdaje USA na logistiku. Když vezmeme v potaz geografii a rozmístění amerických Ozbrojených sil v Evropě, tak Amerika může zcela s jinými náklady bojovat na Blízkém východě, dokonce i když se Evropané těchto válek neúčastní. USA nemusí své mise vykonávat přímo ze své země nebo z palub letadlových lodí. Připočítáme tyto ušetřené geografií výdaje USA ve prospěch evropských vojenských rozpočtů.

    A nakonec, příspěvek do kolektivní bezpečnosti nemusí být nutně vojenský. Právě Evropa musí bojovat s následky vojenských konfliktů, je to hlavně přijímání migrantů a účast v humanitárních, záchranných a vzdělávacích misích, a také přispívá k obnově zdevastovaných zemí. A na tomto poli „měkké síly" jsou Evropané častěji mnohem efektivnější než Američané. V úvahu možno brát i tyto výdaje Evropy na odvrácení válek nebo, co nejrychlejší likvidaci jejich následků.

    Takže 2 % jsou stálým zdrojem podráždění, nespokojenosti a sporů mezi členy aliance. Kromě toho 2 % jsou pro většinu evropských zemí fyzicky nedostižným kritériem, ať už z politických nebo finančních důvodů. Nicméně i v těchto podmínkách podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga v roce 2016 evropští členové NATO a Kanada navýšily své vojenské výdaje o 3,8 % (na 10 miliard dolarů).

    Je třeba zvážit, jaké přesné možnosti může Evropa získat za tyto peníze, které je schopná bezbolestně vyčlenit na obranu. Hlavní není, kolik utratí, ale jak to utratí.

    A hlavně můžeme mluvit o optimalizaci vojenských nákupů a evropské vojenské a technické spolupráce, aby se země vyhnuly duplicitě v oblasti vývoje nebo procesů jednotlivých zemí, a aby spojily úsilí a urychlily modernizaci všech ozbrojených sil aliance v Evropě. Toho lze dosáhnout i při snižování obranného rozpočtu.

    Mezitím USA na Evropu vyvíjejí bezprecedentní v posledních letech tlak a vyžadují zvýšení vojenských nákladů tím, že zastrašují snížením své podpory a přezkoumáním vztahů, a také straší Evropany ruskou vojenskou hrozbou.

    Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

    Více:

    Zacharovová: Spolupráce s NATO a EU není možná
    Stoltenberg vyzval země NATO, které nejsou členy EU, aby se účastnily obrany
    Marine Le Penová se vyjádřila za vystoupení Francie z NATO a EU
    Ljaško předpověděl rychlý rozpad EU a NATO
    Štítky:
    výdaje, rozpočet, NATO, EU, USA
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku