Widgets Magazine
09:10 19. září 2019
Laserová zbraň

Zazářili: jak Rusko, Čína a USA vyvíjí laserové zbraně. Názor

© AFP 2019 / Navy Media Content Services / John F. Williams
Názory
Získat krátkou URL
18639
Sledujte nás na

Diskuze o vyhlídkách laserových zbraní se opakovaně rozhořívají a zase utichají. V roce 2017 však už bylo uděláno několik velmi velkých prohlášení o vývoji a testování tohoto typu zbraní.

Americké zrychlení

Generálporučík Brad Webb, šéf Velení speciálních operací letectva USA (Air Force Special Operations Command), počátkem března oznámil, že USA pravděpodobně už do konce roku otestuje laserové zbraně na palubách letadel AC-130. Program laserových zbraní pro letectvo USA je obnoven a bude znovu financován.

S největší pravděpodobností bude zbraň umístěna na levé straně letadla AC-130, a jestli testy v tomto roce proběhnou dobře, bude se používat jako útočná zbraň, která bude schopná dostat z provozu pozemní cíle, aniž by je zcela zničila, a tím se eliminují vedlejší ztráty nebo škody mezi civilisty.

Letadlo As-130
© AFP 2019 / USAF
Letadlo As-130

Na začátku roku kontradmirál Ronald Boksol oznámil, že v průběhu roku 2017 letectvo USA otestuje bojový laserový systém o síle 150 kilowatt. Do této doby bylo na palubu lodě USS Ponce nainstalováno (v roce 2014) a otestováno dělo o síle 33 kilowatt. Nová zbraň teoreticky může fungovat bez nabíjení tři minuty nebo stokrát „vystřelit" a bojovat proti roji bezpilotních aparátů v průběhu 20 minut. A 150 kilowatt dovolí ničit už nejen bezpilotní aparáty, ale i velké vzdušné cíle, jako jsou řízené střely nebo letadla.

Americká General Atomics plánuje v roce 2018 instalaci laserového děla o síle od 50 do 300 kilowatt na palubu svého útočného bezpilotního aparátu Predator C Avenger.
Letos v dubnu má armáda USA představit „dopravní mapu" o instalaci laserů na svá obrněná vozidla a pravděpodobnému používání dané zbraně v obranných cílech na přední linii proti dronům, minometům a dělům protivníka. Američtí vojenští experti také poznamenávají, že zatím mobilní armádní lasery s jejich dnešní sílou nejsou schopné vzdorovat ruským vrtulníkům Mi-24.

Mezitím se lasery ve vzduchu už standardně používají na Západě, a to minimálně od roku 2005 s obrannými účely. Vzdušné obranné systémy izraelské společnosti Elbit Systems Electro-optics a americké společnosti Northrop Grumman se instalují na palubu a chrání vojenská letadla a letadla vrcholných činitelů země, a laserem brání letadla v případě útoku protivníka raketou s infračerveným naváděním.

Stále častěji se v USA pokračuje v diskuzích o aktivaci programu na vytvoření laserů vesmírného základu, který byl ukončen v roce 2002 kvůli jeho vysokým nákladům a byl považován za bezperspektivní.

Ruské znovuzrození

Ve sféře vytováření laserových zbraní je Rusko minimálně v globálním trendu.

V Rusku na konci roku 2016 byly provedeny úspěšné testy letounu A-60, na který plánují umístit bojový laser. Poradce prvního náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronnye technologii Vladimir Michějev řekl, že avioniku A-60 dopracovávají v souladu s laserovou zbraní: „Jelikož tento letoun bude mít na palubě silové lasery, musíme ochránit všechny systémy podpory života na palubě před účinky vlastní zbraně." Létající laboratoř A-60 byla vytvořena ještě v roce 1981 na základě Il-76MD, v roce 2009 proběhly zkoušky laserového děla, v roce 2011 byly ale práce na laserové zbrani letounu pozastaveny. Rusko nyní obnovuje tento program a pracuje na laserové zbrani Skif-D.

Letadlo Il-76
© Sputnik / Press service of Ministry of defence of Russian Federation
Letadlo Il-76

Generální ředitel Ruské letouno-stavitelské korporace (RSK) MiG Ilja Tarasenko potvrdil, že nejnovější letoun MiG-35 může být také vybaven lasery.

Ředitel Sjednocené letecké korporace (OAK) Jurij Sljusar zase prohlásil, že sériová výroba MiG-35 začne po roce 2019.

Čínský impuls

Zájem o laserové zbraně projevuje i Čína
V únoru na výstavě International Defense Exhibition and Congerence ve Spojených arabských emirátech Čína předvedla svůj laserový komplex Silent Hunter, který je schopen na vzdálenost jedné míle neutralizovat motory, má výkon 50-70 kilowatt. U Američanů předvedením Silent Hunter vyvolala velkou reakci otázka, co mají číňané v arsenálu ve sféře laserových zbraní, pokud takovéto komplexy veřejně ukazují na mezinárodních výstavách. Pro srovnání: činný laser na americké lodi USS Ponce má výkon 33 kilowatt.

Na jaře roku 2016 Čína představila na výstavě v Jihoafrické republice jiný pozemní mobilní systém Low Altitude Guard II na základě obyčejného vojenského nákladního vozu s laserovým dělem o výkonu 30 kilowatt pro zasahování bezpilotních prostředků a vrtulníků.

Americký expert Richard Fischer v únoru vypověděl Kongresu USA o čínských úspěších ve vytvoření laserových zbraní, poté se v zahraničních i ruských médiích znovu začal citovat materiál z roku 2013 z čínského magazínu Chinese Optics, kde čínští vědci předpověděli, že v roce 2023 vynesou na orbitu pětitunový chemický laser, který bude neutralizovat satelity USA. Ti samí vědci vypověděli, že Čína provedla již v roce 2005 úspěšné zkoušky neutralizace orbitálních satelitů s pomocí pozemního laseru o výkonu 50-100 kilowatt.

Doslova před několika dny předseda ČLR Si Ťin-pching požadoval začleňovat vědecké objevy a inovativní technologie do armády. Si Ťin-pching zmínil, že nové technologie jsou klíčem k modernizaci ozbrojených sil. S jistotou je možné říci, že laserové zbraně jsou v Číně na pořadu dne.

Si Ťin-pching
© REUTERS / Thomas Peter
Si Ťin-pching

Pro a contra
Bojové lasery mají dvě jasné výhody — nízká cena a teoreticky neomezené množství (v závislosti na výkonu energetického zdroje) „výstřelů", což může být účinné především na krátkou vzdálenost v boji proti dronům a malým motorovým člunům. Právě tyto dva faktory přispívají k obnovení výzkumu nad laserovými zbraněmi.
Nevýhody však převažují. Jedná se o plnou závislost na napájecím zdroji, dobu mezi nabytím a „výstřelem", stav atmosféry a nutnost mít cíl v neustálém dohledu.
Obrané lasery prohrávají konkurenci rychle se rozvíjejícím a nestále levnějším kinetickým prostředkům obrany, jako jsou například hypersonické střely HPV (hypervelocity projectile), systém aktivní obrany vrtulníků od společnosti Orbital ATK a výzkum efektivního boje proti bezpilotním letounům nebo střelám v rámci amerického programu rozšířené územní obrany a zachování bojeschopnosti (Extended Area Protection and Survivability, EAPS).

Na druhou stranu, různé země se aktivně připravují k obraně proti laserovým zbraním. Pracuje se na vytvoření povrchového materiálu, který má být schopný odrazit laserový impuls nebo rozptylovat teplo, čímž by došlo k zpomalení likvidace povrchu. Zkoumají se i varianty využití laserů proti laserům, kdy se odvetným úderem zlikvidují naváděcí systémy (nad tím například pracuje společnost Adsys Control v rámci systému Helios). Byly dokonce předloženy návrhy na změnu atmosférického prostředí na dráze laseru. V Číně zase plánují proti nepřátelským laserům jednoduše vytvořit kouřové clony.

Ať už jsou výzvy vývoje laserových technologií jakkoliv složité, nad laserovými zbraněmi pracují všechny technologicky vyspělé země. Kromě USA, Ruska a Číny nad bojovými lasery se aktivně pracuje i v Izraeli a v Německu. V perspektivě 10-15 let bude jasné, zda dojde k širokému využití laserů ve zbrojních programech hlavních vojenských velmocí světa.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

Více:

Státní duma komentovala radu Haleyové „nedůvěřovat Rusku“
Do Palmýry přijela nová jednotka ruských ženistů
Zacharčenko nazval Rusko vlastí Krymu a Donbasu
Čína plánuje čtyřnásobné zvýšení počtu námořních pěšáků
Čína prohlásila, že „velmi zřídka“ uplatňuje trest smrti
Štítky:
USA, Čína, Rusko
Pravidla společenstvíDiskuse
Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku
  • Komentář