20:35 19. srpna 2017
Praha+ 21°C
Bratislava+ 18°C
    Kapitol USA

    Jarní rozjímání. Názor

    © AP Photo/ Elaine Thompson
    Názory
    Získat krátkou URL
    Jan Campbell
    3823181

    Snad jediné stabilní, podobné datu kalendářního začátku jara v evropském kalendáři, kdy vznikl tento příspěvek, je v politice USA nikde jasně definovaný, proto veřejně neznámý národní zájem USA, a strategie jeho zabezpečení. Tomuto zájmu slouží vědomě a nevědomě politika Západu. Ta se s postupem času vzdala národních zájmů.

    Jediné, co se v politice USA může měnit je taktika. Tu může ovlivňovat prezident USA. Strategii nemůže ovlivnit ani prezident Trump. Proto jsou očekávání, vyčkávání a spekulace politiků a analytiků o tom, co nového přijde z USA a jak se chovat, ve své podstatě nepochopitelná. Jestliže platí, že Svět je změna a život je trvalý protiklad (Aurelius), není důvod čekat.

    To pochopila nová hnutí, Stop Soros, nebo Soros Go home, která se etablovala již v pěti státech EU a na Balkáně. Pravda o posilujícím se odposlouchávání a kontrole občanů neruší (zatím) právo bojovat. Proto se také daří násilí. "Násilí je protikladem moci, protože moc pramení z masové spolupráce, kdežto k násilí není třeba velkého počtu lidí, stačí účinná technologie," — tvrdí známá Hannah Arendt. Izolace samozvaných elit, atomizace společnosti a populismus to potvrzují.

    V kontextu uvedeného a citátu Bohra (1885 — 1962, dánský fyzik a laureát Nobelovy ceny), že Jsou dva druhy pravdy: pravdy triviální, pro něž jsou opačné názory naprosto absurdní, a pravdy hluboké, které se poznají podle toho, že jejich protikladem je zase pravda, není proto od věci předpokládat, že nejpozději po oficiálním ohlášení brexitu 29. března t.r. se bude Skotsko snažit vzít své zájmy do vlastních rukou. Budeme svědky boje dvou dam: Theresa May a Nicola Sturgeon. Otázkou je, a na delší dobu zůstane, zda bude mít Theresa May sílu vést paralelní boj, s Bruselem a doma, a jak bude vypadat EU na konci jednání o brexitu.

    Do té doby předpokládám, že Turecko a pan Erdogan nebudou spolehlivými partnery NATO, USA, EU, Ruska a ČLR, nehledě, jak dopadnou volby 16. dubna t.r. Vyhraje-li Erdogan s velkou většinou hlasů uvidíme ho konečně tak, jak si ho mnozí, včetně lídrů EU dnes bojí (veřejnosti) představit. Bude-li výsledek těsný, nevylučuji modifikaci výsledku. Sčítat hlasy budou jeho příznivci. Prohraje-li Erdogan, nevylučuji chaos. V každém případě Turecko zhoršuje již delší dobu situaci pro všechny přímé a nepřímé účastníky války v regionu. Proto si přeji, aby občané EU dostali včasnou odpověď od svých zastupitelů na otázku, co hodlají dělat, když se Turecko rozhodne otevřít migrační ventil a bude po dubnových volbách pouštět na příklad 10 tisíc migrantů denně do EU. To nemluvím již o NATO a křehkém partnerství s Ruskem, včetně plynovodu, jehož realizace závisí v mnohém od vztahu Turecka s EU.

    Blízký východ, kde se jenom při povrchním pohledu jeví IS na konci sil a života, ukáže prezidentu Trumpovi a nám část obsahu Obamova dědictví. Očekávám, že se Trump vrátí do politiky svého předchůdce, a vše bude geopoliticky tak, jako za Obamy. Že do Astany nepřiletěla syrská opozice, indikuje, že Ženevská jednání o Sýrii skončí krachem. Zákaz dovozu ruské pšenice do Turecka, deportace holandských krav z Turecka, abych jmenoval jenom dva příklady, představují varující signály pro Rusko a EU, podobně jako izraelské bombardování na území Sýrie 17. března. Chci věřit, že šlo o nekvalitní koordinaci s Ruskem, a ne o testování trpělivosti Ruska Izraelem. Vyzvání velvyslance Izraele do MZV RF, slyšení izraelských sirén během bombardování v Jeruzalému, a společné bombardování Turecka a Izraele objektů na území Sýrie, které si Turecko a Izrael sami identifikují jako teroristické, jasně indikují, že klid na Blízkém východě není ani za horizontem.

    Tvrzení nasvědčují mimo jiné, izraelská snaha založit v regionu vojenskou alianci po vzoru NATO, vedenou Saudskou Arábií, současná bezradnost turecké vlády, čekající na výsledek dubnových voleb v Turecku, na výsledek květnových prezidentských voleb v Iránu, a na konání USA v regionu. Trump se bude snažit uzavřít novou smlouvu s Iránem, s nímž se bude jednoho dne muset domluvit Izrael. Ten se bude do té doby snažit vrazit klín do vztahu Rusko — Irán, bude preferovat roli prostředníka USA před Ruskem, a bude potřebovat čas k pochopení, že USA ztratily monopol na Blízký východ.

    Protože pozice USA, nejenom co se týče Blízkého východu, EU — NATO a Ruska, ale i ČLR zůstane v podstatě stejná, ale taktika prezidenta Trumpa je zatím neznámá, je absolutně nezbytné si uvědomit, že jakékoliv spojování okamžiků, nebo krátkodobých řešení může mít fatální následky pro rozhodování elit EU. Proč? Idealizuje kumulaci nového dlouhodobého válečného potenciálu na Blízkém východě, ignoruje skutečnost, že zájmy Emirátů jsou bližší Rusku než Saudské Arábii, a ignoruje neexistenci společného politického plánu RF, USA a Iránu. To se nezmiňuji o Kurdech, a některých chytrých aspektech US politiky.

    Pro volnou chvíli doporučuji studium interview ministra zahraničí USA, Rex Tillersona (RT), které dal před návštěvou ČLR panu Erin McPike. Interview, o kterém evropská masová media mlčí, dovoluje čtenáři, organizátorům cesty prezidenta Zemana do ČLR a doprovodu si srovnat svůj přístup k Číně a novinářům, se současným americkým přístupem. Celé interview je k dispozici na Independent Journal Review, Transcript: Independent Journal Review's Sit-Down Interview with Secretary of State Rex Tillerson. Po studiu interview a zveřejněném výsledku setkání RT s prezidentem Si Ťin-pchingem bude mnohým jasné, proč v ČLR jihokorejská společnost LOTTE zavřela již polovinu svých center (z více než 100), proč se jihokorejský turismus řítí do katastrofy a proč USA spěchají s ukončením instalací THAAD v Jižní Koreji. Začnou-li USA dodávat atomové zbraně svým spojencům v Asii, jak o tom nahlas přemýšlejí, nehledě na porušení smlouvy o nerozšiřování atomových zbraní (Rezoluce 687, z 1.7.1968, par.1.), dobře vychovaná slečna, Rusko a Čína, které se neohlédnou, když na ně někdo hvízdne, nebo obdrží tweety prezidenta Trumpa, budou konat. Souhlasu netřeba.

    Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce

    Více:

    Bývalý generální prokurátor USA informoval o návratu Obamy do politiky
    Šéf Alibaba Group zkritizoval ekonomickou politiku USA
    Erdogan označil politiku USA v Sýrii za politiku dvou tváří
    Štítky:
    vztahy, EU, Sýrie, USA, Čína, Rusko
    Pravidla společenstvíDiskuse
    Komentovat pomocí FacebookuKomentovat pomocí Sputniku